Hlavní obsah

Benešová chystá novelu, která vrací firmám beztrestnost, varují žalobci

Právo, Barbora Janáková
Praha

Dva poslanci ČSSD z ústavně-právního výboru Sněmovny přichystali novelu zákona o trestní odpovědnosti firem, která mezi státními zástupci vyvolává velký rozruch. Obávají se totiž, že jde o amnestii pro stíhané právnické osoby. Tvůrci ale tvrdí, že navrhli zmírnění zbytečně přísného zákona a že se k tomu měli státní zástupci vyjádřit dřív.

Foto: Petr Horník, Právo

Marie Benešová

Článek

Zákon o trestní odpovědnosti firem platí teprve od počátku roku 2012. V případě prokázání viny podle něj hrozil firmě v krajním případě i nejpřísnější trest, a to zrušení.

Návrh novely zákona má podle státních zástupců umožnit vyvinění trestně stíhané firmy, pokud prokáže, že jednatel nebo jiný zaměstnanec jednající jejím jménem porušil zákon v rozporu s politikou firmy. Ve zkratce tedy stačí, aby právnická osoba měla například nějaký etický kodex, a je z obliga.

Většina velkých společností přitom již nějaký etický kodex má, případně jiný soubor pravidel, kterými se oficiálně řídí.

Platí to jak u firmy Metrostav, která je obviněna kvůli manipulaci veřejných zakázek ve Středočeském kraji, tak u společnosti Agrotec. Společnost patřící pod skupinu Agrofert vicepremiéra Andreje Babiše je podle žalobců namočená do manipulovaných zakázek pro Českou poštu.

Pokud by novela vešla v platnost, mohlo by být jejich stíhání zastaveno.

Benešová ve střetu zájmů?

Kontroverzi kolem novely ještě umocňují spekulace o možném střetu zájmů u poslankyně Marie Benešové (ČSSD), která se na vzniku novely významně podílela a jež v minulosti zastupovala nyní trestně stíhanou společnost Metrostav.

„Paní (vrchní státní zástupkyně Lenka) Bradáčová dobře ví, že tam žádný střet zájmů není. Je tam více než rok stará plná moc, ale ta nebyla nijak naplněná, protože jsem tu kauzu ani nezačala řešit,“ odpověděla Právu na otázku ohledně možného střetu zájmů Benešová s tím, že se jedná o vendetu státních zástupců kvůli jejímu přístupu k zákonu o státních zástupcích.

Bradáčová Právu sdělila, že se k výkonu advokacie poslankyně Benešové nevyjadřovala a nevyjadřuje.

„Paní Mgr. Marie Benešová akciovou společnost Metrostav v kauze Rath nikdy nezastupovala… Naši společnost nezastupuje v žádné věci a ani nejsme informováni o tom, že by jako poslankyně navrhovala změnu zákona, která by měla naší společnosti nějak pomoci,“ napsal ČTK mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha.

Bývalá ministryně spravedlnosti Benešová upřesnila, že plnou moc od společnosti Metrostav měla pouze kvůli kauze dotací na stavbu hotelu v Chrudimi. Vymezila se tedy proti tvrzení Hospodářských novin, že by měla něco společného s firmami kolem Davida Ratha.

Dodala, že své zastupování v případu trestního stíhání společnosti Metrostav předala již před více než rokem svému kolegovi Ondřeji Blahovi z Advokátní kanceláře Benešová Beránek Blaha, který to ale z ohledu na přání svého klienta odmítl komentovat.

Benešová vysvětlila, že novelu zákona předložila, protože jí současný návrh zákona připadá příliš tvrdý, a argumentovala, že pokud se může vyvinit fyzická osoba, měla by mít toto právo i osoba právnická.

O trestní odpovědnosti právnických osob by měl podle navrhovatelů novely rozhodovat soud.

Stačí etický kodex?

„Musíme si odpovědět na otázku, co musí právnická osoba udělat, aby zabránila svému jednateli spáchat v jejím zájmu trestnou činnost,“ naznačil své výhrady k novele prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula, který sám zastupuje stát například v kauze Agroteku.

Z jeho pohledu je totiž v tomto případě dostačující, aby jednatel sepsal etický kodex, kde bude uvedeno, že společnost například uplatňuje protikorupční pravidla. Do budoucna je pak celá firma chráněná právě kvůli oficiálním pravidlům, jimiž se řídí.

„Pokud by ten návrh prošel v té podobě, jakým prošel jednáním ústavně-právního výboru, tak to zkrátka bude znamenat takovou amnestii pro právnické osoby,“ řekl Matula.

Tomu se ovšem brání Benešová tvrzením, že zákon je teprve ve druhém čtení, a než bude definitivně schválen, soudy mohou nyní trestně stíhané právnické osoby již odsoudit.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

Podle spoluautora novely, poslance ústavně-právního výboru Jana Chvojky (ČSSD) měli státní zástupci čas se vyjádřit od března a mohli přijít na některé z pěti veřejných jednání výboru o této novele.

„Vrchní státní zastupitelství se k návrhu změny zákona vyjádřilo v průběhu připomínkového řízení, tehdejší návrh dnes diskutovanou změnu neobsahoval,“ uvedla žalobkyně Bradáčová.

„Vrchní státní zastupitelství na žádné jednání výboru pozváno nebylo, a tedy se k věci nevyjadřovalo a nevyjadřuje,“ dodala.

Výběr článků

Načítám