Beka čeká další válka o rozpočet. Školy mohou přijít o 15 miliard

Školské odbory takové vyhlídky znervózňují, podle ministerstva financí jsou ale jakékoli predikce předčasné.

„V hluku hledání letošních peněz na školství se opět přehlíží, že už teď je zaděláno na pokračování problému i v letech dalších,“ napsal na Facebooku šéf institutu IDEA při CERGE-EI Daniel Münich s tím, že stačí nahlédnout do oficiálního výhledu rozpočtu na roky 2025 a 2026, který ministerstvo loni předložilo do Sněmovny.

Pro letošní rok má ministerstvo 273 miliard, pro rok 2025 to má být 258 miliard a o rok později ještě o půl miliardy méně. Je to dokonce ještě méně, než s čím hospodařilo v roce 2023, kdy mělo 265 miliard.

„Školský rozpočet zaostává. Letošní bude proti roku 2021 vyšší pouze o třináct procent. Přitom nominální výkon české ekonomiky (HDP) ve stejném období naroste o 26 procent a nominální mzdy o jednadvacet. Od roku 2021 se tak Česko propadá v průměrném podílu školských výdajů na HDP proti Unii,“ uvedl Münich.

Přitom v programovém prohlášení stojí, že na vzdělávání vláda vydá stejně peněz v poměru k HDP, jako je průměr zemí OECD. Této mety se školský rozpočet dotkl v roce 2021, od té doby to s ním jde z kopce.

V příštím roce musí opět růst mzdy učitelů, aby v průměru odpovídaly 130 procentům průměrné mzdy za rok 2023. Vláda slibuje zvyšovat platy i dalším pedagogickým a nepedagogickým pracovníkům, tedy uklízečkám, školníkům či hospodářkám. Jenže právě tyto skupiny přišly o dvě procenta z peněz určených na jejich platy.

V neposlední řadě chce investovat do posílení kapacit školských zařízení a do rozšíření digitálních pomůcek. Podle odborníků splnění slibů vyžaduje desítky miliard navíc.

V protikladu ke slibům se ale od jara licitovalo nad těžko představitelnými škrty pro letošní rok. Původně resort financí počítal s výdaji pro školství ve výši 250 miliard, což by znamenalo meziroční pokles o patnáct miliard. Pak dokonce navrhl, že by školství přišlo o třicet miliard. Nakonec je vzdělávání pro letošek osm miliard v plusu po podzimních bouřích, kdy se do výstražné jednodenní stávky zapojily tři čtvrtiny škol.

A stále prostředky chybí. Na platy nepedagogických pracovníků chybí osm set milionů korun a mnoho škol bude muset žádat o pomoc obce či kraje, aby zajistily bezproblémový provoz a vyhnuly se propouštění.

Kromě toho ministerstvo školství omezilo financování maximálního počtu odučených hodin, což podle něj pomůže zajistit, aby v příštích letech nerostly nekontrolovaně ve školách počty učitelů. Ovšem méně jich v příštím roce zřejmě nebude.

Posílit rozpočty potřebují i vysoké školy, protože se k nim začnou přelévat silnější ročníky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) slíbil ministru školství Mikuláši Bekovi (STAN), že v půli roku lze ještě letošní rozpočet školství navýšit, pokud bude příznivá ekonomická bilance. Bek potřebuje dohromady tři miliardy navíc. Na ministerstvu školství se však nepříznivými čísly zatím nezabývají.

„O rozpočtu pro následující roky se teprve začne jednat, jakékoliv predikce by byly předčasné,“ sdělila Novinkám a Právu mluvčí resortu Tereza Fojtová.

Takové vyhlídky ale znepokojují šéfa školských odborů Františka Dobšíka. „Jedna věc je dořešit rozpočet letošního roku, ale alfa a omega je rozpočet pro rok 2025. Problém se střednědobým výhledem beru jako velmi vážný,“ řekl Novinkám a Právu.

Podle exministra školství Roberta Plagy (za ANO) je s takovými perspektivami ministr tlačen do nevýhodné pozice pro vyjednávání o rozpočtu.

„Minimem je propsání úrovně stávajícího roku do dalších výdajových rámců. Já jsem měl propsaný minimálně základ a u vysokých škol dokonce meziroční nárůsty. Pak je vyjednávání jednodušší. Vláda se sice tváří, že ji to nezajímá, ale vyjednávání skutečně začíná významně níž a pro ministra školství bude to handrkování složitější,“ uvedl.

Pokud by k propadu v rozpočtu došlo, byla by podle Plagy vláda v rozporu se svým prohlášením. „Takový pokles si neumím představit. A to už má vláda jen rozpočet roku 2025, aby naplnila, co školám slíbila,“ dodal.