Bek znovu oživuje téma zpoplatnění vysokoškolského studia

Ministr míní, že se bude muset „posílit soukromé financování“ na vysokých školách. Odkázal na mezinárodní statistiky, podle nichž má Česko malý podíl soukromých peněz ve vysokoškolském vzdělávání.

„Prostě se nevyhneme v nějakém čase diskusi o nějaké formě finanční participace studentů na vzdělávání. Koneckonců dnes se to děje na vyšších odborných školách,“ řekl Bek.

Podle něj se nedá očekávat, že by vše uhradil jen stát. Ten by mohl platit jen určitý počet studujících. „Chceme udělat to, že nárůst počtu studentů nebudeme ponechávat čistě na autonomním rozhodování univerzit, ale že vlastně budeme přidělovat jakési kvóty na nárůst počtu financovaných studentů cíleně na některé skupiny oborů,“ přiblížil ministr.

Naposledy se pokusila o zavedení školného na univerzitách vláda Petra Nečase (ODS), ale před vzbouřenými akademiky nakonec pravicová vláda ustoupila. Krátce se pak spekulovalo o zavedení alespoň poplatku za studium, který by se pohyboval ve výši třeba tří tisíc na semestr, ale nakonec ani na to nedošlo.

A ani dnes není mezi politiky velká ochota se do třaskavých změn pouštět. Například opoziční poslankyně Jana Berkovcová (ANO) o debatě nechce slyšet. „Takové kvóty si nedovedu představit. Kdo by se do nich vešel, a kdo nikoliv? Debatu o placeném vysokoškolském studiu vést nechceme, ale umím si představit zavedení poplatků, které penalizují studenty, kteří nestudují řádně, studium si prodlužují a případně nedokončí,“ napsala Novinkám a Právu expertka hnutí ANO na školství.

Do změn se nehrne ani odborník na školství TOP 09 Pavel Klíma. Ten uvedl, že ministerstvo školství nedokáže podklady pro tuto diskuzi připravit v tomto volebním období.

„Školné na vysokých školách je velmi komplexní téma. Pojďme se soustředit na rozdělané a nedořešené věci typu kapacity pražských škol, revize rámcových vzdělávacích programů pro základky nebo kvalitní pravidla pro asistenty pedagoga,“ napsal Novinkám a Právu poslanec.

Ani pirátům se do spekulací o školném nechce. Podle jejich experta Martina Úlovce, který je i poradcem ministra školství, se dalo očekávat, že politická debata ke školnému sklouzne v souvislosti se snahami na zavedení studentských vratných půjček či navyšování stipendií.

„Ty by pomohly třeba omezit ty předčasné odchody ze studií, protože studenti se kvůli nedostatku peněz tolik nesoustředí na studium, ale řeší i nějaké pokrytí životních nákladů, takže při tom studiu pracují a je to pro ně složitější,“ řekl Novinkám a Právu. 

Podle něj se chtějí piráti soustředit zejména na zpřístupnění vysokoškolského studia. „Obávám se, že kdybychom se teď začali bavit o školném, tak by to mohlo mít opačný efekt. V zájmu naší společnosti je spíš zvyšovat podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, a to i z hlediska zajištění vyšší produktivity společnosti, což se pak odráží i na penězích, které se nám pak vracejí do rozpočtu. Tyto výdaje bereme jako investici,“ uvedl.

Podle šéfa Rady vysokých škol Tomáše Kašparovského jde o čistě politickou otázku, školy ale budou požadovat zajištění rovných šancí.

„Z mého pohledu je třeba přesněji definovat, co si pod tím představovat. Budeme pro to, abychom poskytli co nejširší nabídku pro studenty. A to, jakou formou se to bude platit, bude záležet na tom, co si může stát představit. Pokud by to mělo nastat, tak musí být zabezpečen volný přístup všech studentů ke vzdělání. Musí to být podpořeno příslušnými půjčkami a podporami. Musí to být robustní systém, aby nebylo nikomu kvůli jeho sociálnímu zázemí bráněno v přístupu ke vzdělání,“ řekl Novinkám a Právu.