Bek přitvrdil, angličtinu chce povinně už pro prvňáky

„Pro naše školáky je znalost cizích jazyků obrovskou výhodou v dalším profesním i osobním životě. V mnoha evropských zemích začínají děti s jazyky dříve a požadovaná úroveň jazykové kompetence je vyšší. Při finalizaci revize vzdělávacího programu pro základní školy budu proto prosazovat toto: angličtina povinná od 1. třídy, možná již od posledního roku mateřské školy,“ uvedl v pondělí Bek na sociální síti X.

V současnosti je první cizí jazyk povinný od třetí třídy.

Rovněž by chtěl ministr zvednout laťku. Podle něj by deváťáci měli zvládat angličtinu minimálně na úrovni, která se v mezinárodních měřítkách označuje jako B1. „Ta odpovídá nezávislým uživatelům jazyka, kteří zvládnou porozumět informacím o známých tématech,“ popisuje například British Council.

Dosud byla u deváťáků požadována úroveň základních znalostí A2, kdy uživatel zvládá komunikovat v každodenních situacích s pomocí běžně užívaných výrazů.

U maturity by studenti měli ovládat cizí jazyk na úrovni B2, kdy už uživatel dokáže porozumět hlavním myšlenkám složitých textů a „cítí se dobře v anglicky mluvícím prostředí“.

Vyjasňuje se i situace o budoucnosti druhého cizího jazyka na druhém stupni. Nyní je povinný a většinou se vyučuje od sedmé nebo osmé třídy. Ale v rámci debat o revizi rámcových vzdělávacích programů na základních školách se hovořilo i o tom, že by se povinnost zcela zrušila. Zachování i zrušení druhého cizího jazyka má spoustu odpůrců v řadách odborné veřejnosti a ani poslední veřejná diskuse do toho nevnesla jasno.

Bek vždy avizoval, že konečné rozhodnutí bude na politicích. Nyní už ministr nastínil, jakým směrem se chce vydat.

„Druhý cizí jazyk povinný od šesté třídy, školy by musely nabízet alespoň jeden z výběru němčina, francouzština a španělština,“ uvedl. V minulosti totiž často kritizoval, že některé školy stále nabízejí jako jediný druhý cizí jazyk ruštinu.

Podle něj by se i v rámci revize vzdělávacích programů na středních školách mělo zajistit, aby každý žák, který přejde na střední školu, mohl na jakékoli škole navázat s výukou svého druhého cizího jazyka ze základní školy.

Zaručit návaznost na všech školách se ale podaří jen velmi těžko, myslí si Olga Nádvorníková ze sdružení učitelů francouzštiny Gallica, která se zasazuje za zachování výuky druhého cizího jazyka na ZŠ. Problematická je podle ní i plošná povinnost výuky angličtiny jako prvního cizího jazyka.

„Jsou asi dvě procenta škol, třeba na Znojemsku nebo jinde, kde se učí nejprve němčina a které mají velmi dobrou příhraniční spolupráci například s Rakouskem. Taková spolupráce by zanikla,“ popsala Novinkám a Právu.

Za dobrý nápad má, že by se druhý cizí jazyk učil už od šesté třídy. „Učitelé říkají, že někdy mají problém s druhým cizím jazykem proto, že se s tím začíná pozdě. V sedmé třídě už mají děti vývojové problémy, kdy řeší jiné věci než školu. Ale v šesté jsou ještě tvárné,“ uvedla.

Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka je otázkou, zda je první třída vhodná doba, kdy začít s angličtinou. A otázkou je i to, zda se najdou kantoři na výuku cizích jazyků.

„Pokud chce vláda podpořit vysoké školy, aby připravovaly atomové inženýry nebo zdravotnický personál a i víc učitelů, zejména nedostatkové matikáře, fyzikáře, mohou podpořit i jazykáře. Ale to pak musí podpořit i slušným výdělkem, aby o to měli mladí lidé zájem. Mohly by se podpořit také programy na rozšíření aprobace na cizí jazyky u učitelů 1. stupně,“ dodal.