Bek: Kvůli nesmyslnému systému chybí učitelé

Jak podle vás budou vnímat učitelé a další pracovníci ve školách, když jim vláda sděluje, že zas tolik peněz pro ně není, ale ministr si vydržuje byt v Praze za 57 tisíc, pobíráte milion na náhradách…

Nepobírám žádné náhrady. To používáte úplně chybnou terminologii. Mně Senát nic nenahrazuje. Neberu žádné peníze. Senát platí mé asistenty, to nejsou náhrady. Kancelář Senátu uzavírá nájemní smlouvu s pronajímatelem kanceláře.

Slovem náhrady sugerujete dojem, že mi něco platí Senát. Na můj účet pouze proplácí nějaké dva tisíce na provoz, což má každý senátor. Ale Senát nedává senátorovi platby. To nejsou náhrady.

Můžete se jich vzdát?

Můžete nemít asistenty a pak nebudete plnit svoji senátorskou roli.

Ale vy v tom Senátu zas tak často nejste, abyste tu roli naplňoval.

To už jsem snad jasně vysvětlil. Senát se nedohodl s vládou, jako se to povedlo ve Sněmovně, že se nebudou překrývat jednání pléna a vlády. A každé jednání pléna Senátu se překrývá s jednáním vlády.

Musím se nad každým bodem rozhodovat, jestli je můj hlas důležitější na vládě, nebo v Senátu. Na vládě za vás nemůže hlasovat náměstek. To ale neznamená, že se nepřipravuji na to hlasování.

Jste ministrem od roku 2022. Využíváte svou kancelář v centru Brna?

Ano.

Každé pondělí?

Pokud nejsem třeba na výjezdu, tak se v té kanceláři zastavuji, a někdy mám jednání přímo tam nebo někde vedle. Vybíráme tam poštu…

Když jste vysvětloval použití majáčku v koloně, říkal jste, že jste měl plně nabitý program. Jak s takovým diářem zvládáte ještě tu senátorskou funkci? Jak moc těchto výhod využíváte?

Tak jako jiní poslanci a senátoři, kteří jsou ve svých obvodech v pondělí a od úterý do pátku jsou v Praze. I ministři, kteří nejsou z Prahy a zároveň vykonávají nějaký mandát, jsou v pondělí, nemají-li jiné povinnosti, ve svých volebních obvodech.

Co se týče proslulého majáčku: bylo to ve čtvrtek v podvečer, kdy jsem jel po skončení programu z Prahy do Brna, protože v pátek jsem měl další ministerský program v Olomouckém kraji. Mohl bych přespat v hotelu v Šumperku. Přespal jsem doma. A Česká televize ode mě žádala vystoupení k aktuálnímu tématu přijímacích zkoušek.

To bylo až na desátou, ale vy jste tam projížděl kolem sedmé.

A na to se musíte připravit a nevíte, jak dlouho v té koloně budete stát. Použití majáčku bylo v souladu s předpisy. Spekulace, že smí ministr využít majáčku, jenom když nastane konec světa, jsou dezinterpretace. Ten právní stav je takový, že v souvislosti s plněním pracovních úkolů má ministr právo přednostní jízdy.

Chápu, že ti, kteří stojí v koloně, nejsou rádi, že tam stojí, a samozřejmě nelibě nesou, když tam někdo s přednostním právem projede. Ale jiní lidé čekají na to, že budou moci ministrovi něco sdělit nebo od něj nějaké sdělení dostanou.

Já to posoudil tak, že je důležitější, abych byl na dohodnutém vystoupení pro televizi. A nejel jsem na prodloužený víkend. V pátek ráno jsem pokračoval v Šumperku návštěvami škol, radnice a jednáním s představiteli Univerzity Palackého v Olomouci.

Jak to mají pobrat pedagogové, ale i provozní zaměstnanci škol, jako jsou uklízečky, školníci či kuchařky, když jim nerostou platy podle slibů?

Platy jim v prvním čtvrtletí rostly jako v minulých letech. Tady žádné platy ve školství neklesají.

Mají učitelé těch 130 procent průměrné mzdy z roku 2022?

To uvidíme, ale ten zákon neříká, že budou mít 130 procent.

Ano, má to být celkový objem na učitelské platy ve výši odpovídající v průměru 130 procentům průměrné mzdy. Ale pokud si ředitel potřebuje udržet nepedagogické pracovníky, tak jim dává peníze určené pro učitele. A na provozní zaměstnance se prostředky snížily.

Opakuji, že zákon říká, jak máme rozpočtovat tu částku. Za loňský rok měli učitelé středních škol v průměru 123 procent tehdejšího aktuálního průměru. A na základních školách to bylo 120 procent. To nepopírám, ale platy ve školství neklesají na rozdíl od jiných resortů veřejné sféry.

Tahanice o rozpočet vedly ke stávce, do níž se zapojilo na tři čtvrtiny škol. Podle vás byla nesmyslná?

Ta nebyla zdůvodňována platy.

Obavy se týkaly mezd provozních zaměstnanců.

Nepedagogickým pracovníkům rostl v minulém roce plat o deset procent.

Ale pořád jde o to, jestli se s tím platem dá vyžít. Byla tu obrovská inflace.

Jejich platy rostly rychleji než učitelům. Netvrdím vůbec, že jsou ty platy vysoké. Jen říkám, že rostly nejvyšším tempem ve školství. A je samozřejmě otázka, jaké jsou mzdy ve srovnatelných profesích.

Ale stejně jde o to, jestli ti lidé ve školách zůstanou.

Podle našeho zkoumání je ta situace velmi podobná napříč sektory.

Ale zpátky k té vstupní otázce, jak to ti učitelé poberou. Má ministr bydlet někde daleko a trávit denně čas dojížděním? Když se podíváte na náklady na byt ostatních ministrů, tak všichni ostatní ministři jsou v Praze sami. Není podmínkou pro výkon funkce ministra, že opustíte rodinu. Jsem jediným z ministrů, který má pětileté dítě, které nenechá 200 kilometrů daleko. Ostatní ministři mají děti veliké, tak jsou v Praze sami a mají byt o poloviční velikosti a platí za něj 30 tisíc. To vypovídá o cenách krátkodobých nájmů v Praze, protože oni si nemohou uzavřít smlouvu na dobu neurčitou.

A je pochopitelné, že ministři budou bydlet v nějaké relativní blízkosti Prahy. Nechci dělat jednoduchá srovnání, ale manažeři vykonávající svou práci mimo své bydliště taky běžně mají k dispozici bydlení. Takže 3+kk není nic, co by vybočovalo z toho, co je zajišťováno vedoucím pracovníkům v jiných oblastech.

Mám dojem, že rodina s malým dítětem nemusí mít 3+kk a nemusí to být na nejlepší adrese.

Počkejte, jde taky o dopravní dostupnost. Musíte se do práce dostat za nějakou dobu. Jako ministr, když dojíždíte…

Od toho tam máte to garážové stání, které to prý podražuje?

Ano, na cestách trávíte poměrně hodně času.

Kolik peněz budete žádat pro rozpočet školství pro příští rok?

Budu žádat několik desítek miliard korun.

To je třicet až čtyřicet miliard korun? A od jakého základu?

Nebudu to do médií komentovat. Rozpočet se připravuje vůči střednědobému výhledu. Považuji za důležité, že tam je požadavek nejméně na devět miliard korun na dodržení mandatorních výdajů na platy učitelů.

Je potřeba výrazné navýšení rozpočtu vysokých škol, navrhujeme zvýšení o šest miliard.

Pokládáme za důležité navýšit prostředky na nepedagogy. Pokud by jejich financování přecházelo na zřizovatele, ale to se nestane v příštím roce.

Takže letos nebudeme licitovat o tom, jestli se mají platit i neobsazené pozice?

Ne, říkám, že potřebujeme navýšení té částky, protože jejich pozice budeme jednou převádět na zřizovatele anebo budeme potřebovat peníze navíc na navýšení přinejmenším tarifů.

Řekl jste, že byste nechtěl setrvávat ve funkci, pokud byste nemohl naplňovat programové prohlášení vlády. Tam se uvádí, že by rozpočet školství měl být alespoň na takové úrovni, jakou v poměru k HDP dávají v průměru země OECD. I podle vašeho poradce Daniela Münicha by se mělo jednat o 37 miliard korun navíc. Je to částka, pod kterou byste nešel?

Je třeba říct, že nebudu hlasovat pro takový rozpočet, který by nesplňoval opravdu věrohodným způsobem závazky. A ani hnutí STAN a jeho poslanecký klub by nebyly ochotny pro něj hlasovat.

Jaká je přesně ta částka, to musí být předmětem debaty o rozpočtu.

Nepochybně tady existuje hranice, která je pro naše hnutí nepodkročitelná.

Vzdělávání je pro celou vládu deklarovaná priorita…

Těch priorit vlády je víc. To, že letos roste rozpočet školství na rozdíl od stagnujících rozpočtů jiných resortů, je prostě fakt. Je to projev politického rozhodnutí vlády, byť to v rámci stabilizace státních financí roste méně, než by si leckdo přál.

Ale vzdělávání má být prioritou, protože tady vychováváme budoucí generace.

Ale také je prioritou zdravotnictví.

Vaše vláda připravuje důchodovou reformu, která bude mít dopad za desítky let, ale teď tady máme silné ročníky ve školách a pořád řešíme, jak bychom na nich mohli ušetřit.

Nešetříme, dáváme na ně poměrně velké výdaje. Nárůst výdajů ve školství je v posledních deseti letech rychlejší než v jakémkoli jiném resortu.

Ale ten závazek, aby učitelé měli 130 procent průměrné mzdy, má za cíl přilákat kvalitní učitele.

To bychom museli napřed zastavit úplně nesmyslný způsob financování škol formou koeficientu maximálního počtu odučených hodin, tzv. PHmaxy, který vedl k deprofesionalizaci učitelské profese. PHmax generuje čtyři tisíce nových úvazků ročně, každý rok po pět let.

Díky tomu lze dělit výuku na menší skupiny, učit v tandemu.

Nechte mě to dokončit. Kdyby byli učitelé rovnoměrně věkově zastoupeni a pracovali by do 65 let, tak čtyři tisíce ročně odejdou do důchodu. Učitelské obory na český vysokých školách absolvuje ročně zhruba 2200 absolventů. Při tomto modelu tedy máme potřebu osmi tisíc učitelů každý rok pod záminkou kvality. Ale stát si před pěti lety neobjednal u univerzit víc učitelů.

A to se pak rozevírají nůžky v kvalifikovanosti učitelů, vytváříme nové pozice, o kterých si někteří myslí, že jsou směrem ke kvalitě. Ale nemáme dostatek kvalifikovaných učitelů, kteří by na ně mohli nastoupit.

Ale asi vám každý řekne, že je rozdíl učit třídu o 30 dětech, nebo o 20 dětech.

Neexistuje důkaz, že je efektivnější učit třídu o 10 dětech než o 14. Ten základní problém je ale strukturální. Rosteme na nových úvazcích rychleji, než vychováváme nové učitele.

Tento problém zvyšuje i nerovnost mezi regiony, protože když je větší nabídka pozic, tak je pochopitelné, že pražské gymnázium vytvoří 107 volitelných seminářů. V univerzitních městech ti absolventi zůstanou.

A to je proti kvalitě?

Oni pak chybí v regionech. Podle mě se tady opakuje příběh s lékaři. Naštěstí ta jejich produkce byla navýšena, ale máme je v Praze, Brně a Olomouci, a v řadě regionů nemáme dost obvoďáků, pediatrů a dalších.

Vraťme se ke stávce. Měla nějaký vliv na vládu, nebo jste si řekli „jedeme dál“?

Myslím, že jsme se od té doby dostali s odbory ke konstruktivnější debatě o PHmaxech. Myslím, že část té stávky byla vyvolána obavami, které neměly úplně pádný důvod. Už tehdy bylo jasné, že redukce míst nepedagogických pracovníků nebude zdaleka tak velká, jaká byla v původním návrhu státního rozpočtu. A také debata o kvalitě v souvislosti s PHmaxy dostala mnohem střízlivější parametry.

Politická scéna lépe chápe nedostatky současného modelu financování, stejně tak ředitelé i odbory.

Je tady teď poměrně vysoká míra shody o tom, že je potřeba zvyšovat tarifní platy. To je požadavek, ve kterém je shoda zaměstnavatelů, odborů, a myslí si to i řada členů vlády.

K takové shodě bychom mohli dojít i bez stávky, ale je to legitimní forma protestu.

Na druhou stranu se povedla elektronická přihláška na střední školy. Ale neusínáte na vavřínech? Odborníci doporučují, aby přijímačkové testy dělaly všechny děti na základních školách ještě před podáním přihlášky.

Buď vám vyčítají, že děláte moc rychlé změny, anebo že nejsou dost rychlé. Je nesmysl to zavádět v příštím roce, protože na to musí být připravena na základních školách logistika. Je to velký manévr k zajištění technických a lidských kapacit. Musí se nastavit dozor ze středních škol.

Udělat se to má. Nemusí to trvat léta, ale dva roky na takovou změnu jsou fakt potřeba.

V červenci musíme ještě vyhodnotit zkušenost s přijímačkami z hlediska termínů, manévrovacího prostoru, stresových momentů pro školy i rodiče. Některé termíny možná budeme moci změnit, zkrátit. Otázka je, jestli se musí čekat tak dlouho na zveřejnění výsledků.

Zatím veřejná debata o změnách v RVP velký zájem nevzbudila. Myslíte si, že učitelé revizi RVP přijmou, anebo to dopadne jako posledně?

Efekt minulé změny se projevil jen na části škol. To všichni vědí a od začátku se počítalo s tím, že je potřeba najít cesty, jak na to školy připravit.

Zásadní změna je, že kromě RVP vzniknou i modelové školní vzdělávací programy a část škol je bude moct převzít a nebude se muset pouštět do práce na novém designu.

Stejně důležité je i to, že nový program by měl být podpořen i elektronickými oporami. Stát by měl garantovat nějaké prostředí, ve kterém se najdou jak elektronické učebnice, tak nástroje na procvičování látky, testování.