Bek chce všem pedagogům zvýšit tarif o sedm procent

„Chtěli jsme pro pedagogy navýšení v procentech ve všech stupních a třídách a ověřovali jsme na ministerstvu financí dopady změn v tarifech v různých typech institucí. Jinak jsou na tom školy, kde je hodně učitelů, jinak jsou na tom třeba domovy mládeže. Výsledek, který jsme vyjednali s odbory, je sedmiprocentní navýšení tarifů, což jsem navrhl panu Jurečkovi, který je vládním gestorem navýšení tarifů,“ odkázal Bek na šéfa restu práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL).

„Takže náš návrh je sedmiprocentní navýšení všech okýnek v tabulce pro pedagogické pracovníky,“ řekl Právu a Novinkám.

S takovým navýšením počítá i současný návrh státního rozpočtu pro příští rok.

Proti změně v tarifech neprotestoval ani šéf školských odborů František Dobšík. „Chtěli jsme navýšení o deset procent, tak jsme se sešli někde na půl cesty,“ sdělil Novinkám.

Pro nepedagogické pracovníky, mezi něž se řadí školníci, kuchařky, uklízečky, hospodářky, účetní či správci IT, bude navýšení o paušální částku 1400 korun podle Beka výhodné.

„Jsou to totiž lidé, kteří jsou často zařazeni v nižších platových třídách, takže to jejich procentuální navýšení bude pro ně významnější než v jiných veřejných profesích,“ uvedl ministr.

Vláda rovněž počítá s tím, že od příštího školního roku přestane provozní zaměstnance školských zařízení financovat ze státního rozpočtu. Zodpovědnost za odměňování nepedagogů by měly převzít obce. Vyčleněno na to má být deset miliard korun, což třetině ročních výdajů na nepedagogické pracovníky odpovídá. Pro rok 2026 se počítá s tím, že by se kvůli provozním zaměstnancům škol nafoukly rozpočty zřizovatelů o 33 miliard korun. Zřizovateli základních a mateřských škol jsou většinou obce, v případě středních škol to jsou krajské úřady.

„V tuto chvíli je politická dohoda, že se stát vzdá části příjmů ze sdílených daní, která by přešla do rozpočtů obcí a krajů po legislativní změně zákona o rozpočtovém určení daní. Tím se navýší rozpočtové určení daní napočítaného podle dětí ve školách,“ potvrdil Bek.

Podle něj je to krok správným směrem, který odpovídá dlouhodobé strategii rozvoje školské soustavy a i v koalici na něm byla jasná shoda. Nervozita však panuje mezi zřizovateli, kteří se obávají, že nedostanou na tyto výdaje dostatek peněz.

„U těchto zaměstnanců nemá stát žádné nástroje, jak tyto činnosti normovat, zatímco u učitelů stát říká, kolik má být úvazků a co se má učit. Sestavili jsme kvůli tomu pracovní skupinu, která teď vede jednání například o tom, jestli nápočet peněz na žáka má být u mateřských a základních škol stejný, protože v případě školek je náročnost práce větší,“ vysvětlil.

Dalším předmětem jednání je pak například to, jaké budou pojistky pro případy, kdy se třeba dostane obec do platební neschopnosti.

Pokud by se nepodařilo legislativní změnu vyjednat, podle Beka by stát dodal školám kýžených 10 miliard korun z rezervy státního rozpočtu.

„Nic jiného není možné, protože stát nemůže přestat platit ty zaměstnance. Není to sice mandatorní výdaj a stát může třeba říct, že těch míst bude platit o něco méně, ale v tomto případě si myslím, že nic nebrání tomu, abychom tento převod udělali,“ dodal.