Článek
Úřady veřejné správy by mohly od července příštího roku začít používat čtyři základní databáze - registr obyvatel, registr osob (firem a úřadů), registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností úřadů, firem i občanů.
Návrh na jejich vznik v pátek schválila Poslanecká sněmovna poměrem hlasů 131 pro a 51 proti ze 182 zúčastněných poslanců a nyní postupuje k posouzení do Senátu.
Dosavadní systém registrů byl nejednotný, obsahoval často zdvojené údaje. Podle návrhu by nové databáze měly obsahovat unikátní data bez nutnosti je několikrát ověřovat na různých úřadech. Lidé by pak nemuseli opakovaně hlásit kupříkladu změnu bydliště či stavu, ale stačilo by změnu nahlásit jen jedné instituci. Úředníci by si pak požadovanou informaci v příslušném registru sami vyhledali.
Zelení se zdrželi hlasování
Proti schválení normy vystoupila jen Strana zelených, jejíž poslanci se hlasování zdrželi. Nelíbí se jim, že sněmovna do obecného zákona o registrech byly včlenila dodatky o úpravách jednotlivých registrů. Podle Kateřiny Jacques navíc chybí potřebná ochrana osobních údajů. Ze stejných důvodů návrh odmítl také lidovec Ludvík Hovorka.
Údaje v registrech mají být podle zákona chráněny proti zneužití především díky systému zdrojových a agendových ukazatelů. Z těchto identifikátorů, které má mít na starosti Úřad pro ochranu osobních údajů, nebude možné získat osobní data občana, jako je tomu nyní v případě rodného čísla.
Úřady by mohly využít z registrů pouze ty informace, k jejichž získání budou mít oprávnění. Lidé budou moci v registrech zjišťovat údaje, které o nich stát má, a navíc budou moci zjistit také to, kdo a kdy si o nich informace vyhledával.