Bartošek: Změna názvu KDU-ČSL je mi sympatická

Minulý týden bývalý generální ředitel úřadu práce Viktor Najmon zveřejnil část nahrávky, kdy mu váš šéf, předseda lidovců Marian Jurečka, měl nabídnout „držhubné“, pokud rezignuje. Měl mu říct, že jinak mu dá špatné služební ohodnocení. Mnozí lidovci se ho zastali slovy, že byl Jurečka zbytečně hodný. Co na to říkáte, postupoval byste stejně jako váš šéf?

Jsem přesvědčen o tom, že ministr má právo měnit vrcholné manažerské funkce v okamžiku, když není spokojený s prací jednotlivých lidí. O tom, že ministr práci šéfa úřadu opakovaně připomínkoval, jsem věděl. S tím případem jsem byl seznámen. Tak pevně věřím, že Marian Jurečka bude schopen svůj postup obhájit.

Takže byste postupoval stejně?

Pevně věřím, že Marian Jurečka bude schopen svůj postup obhájit.

Tím mi neodpovídáte.

U toho sezení jsem nebyl, ani nahrávku jsem celou neslyšel. To znamená, že zastávám pozice, které jsem řekl na začátku. Ministr má právo vyměnit vrcholného manažera v okamžiku, když není spokojen s jeho prací. A druhá věc je, že jak jsem se situací seznámen, tak věřím, že Marian Jurečka svůj postup obhájí.

Lidovci teď řeší, jak budou příští rok na jaře kandidovat do Evropského parlamentu – jestli v koalici Spolu, sami, nebo v úplně jiné koalici. Tak pro co jste?

V situaci, kdy o tom vyjednáváme, je těžké cokoliv předjímat. Dovedu si představit vícero řešení, ale vzhledem k tomu, že o tom jednáme, tak doufám, že se na mě nebudete zlobit, když tuto odpověď přejdu s tím, že je na stole několik scénářů. A nakonec se určitě dobře rozhodneme.

Za mě osobně je značka KDU-ČSL dobrá. Zda potom dopadnou nějaká další vyjednávání, to je samozřejmě věc jednání.

Kdybyste šli v koalici Spolu, nebude to vypadat divně? Protože KDU-ČSL a TOP 09 jsou v Evropském parlamentu v úplně jiné frakci než ODS.

Když ono se v politice na kdyby nehraje.

Co tím chcete říct?

Tím chci říct, že se o všem vyjednává, a teď nedokážu předjímat, jakým způsobem jednání dopadnou. A současně mi připadá nefér tady vyprávět o případných jednáních a o partnerech, když jednání probíhají. Věřte, že hledáme řešení, které bude srozumitelné i pro naše voliče.

Pojďme se přesunout do českého parlamentu. Už déle se snažíte o změnu jednacího řádu, tak v jaké jste fázi?

Jsem trpělivost sama, jinak by to ani nešlo. Jednání by se posouvala mnohem snáz dopředu, kdyby bylo hnutí ANO akční, kdyby odpovídalo na mé maily a dotazy. SPD mi napsali dopis a řekli, že se o změně jednacího řádu nechtějí vůbec bavit, což se mi nemusí líbit, ale to je to aspoň oficiální stanovisko. Už řadu měsíců se snažím z Radka Vondráčka (ANO) dostat nějaké stanovisko a stále ho nemám, to se pak těžko jedná.

Nemůžete to zatím to řešit bez nich?

Jsem zastáncem toho, že má-li se něco měnit, nejlepším nástrojem je dialog. Mlčení není dialog. V rámci koaliční diskuse jsem připravil několik změn, některé jsou úplně technického rázu. Například interpelace, ty jsou ve čtvrtek a vždycky jsou prázdné lavice – řada ministrů je na zahraničních cestách – a není dobré, když se poslanci ptají do prázdných lavic. Chtěli bychom interpelace dát od středy do pátku mezi osmou a devátou ráno s garancí, že ministři budou přítomni.

Jste si jistí, že ministři přijdou na osmou ráno do Sněmovny?

No jasně. Řešili jsme to na úrovni vlády a ministři řekli, že bude-li plán dán dopředu a každý den jména tří ministrů, kteří tam mají být, bude to předvídatelné. Také trošičku zkrátíme čas na otázku a na odpověď, aby to bylo mnohem víc interakční.

A pak jsou změny, které jsou mnohem náročnější a které skutečně ubírají určitá práva, anebo tomu dávají vyšší strukturu a předvídatelnost, a tam jsem očekával nějakou diskuzi. Co se děje v Poslanecké sněmovně toto volební období, je asi to nejhorší, co jsem zatím zažil. Nedá se na to ani koukat a jednání přes noc nedávají vůbec smysl. Nezbývá než míře destrukce, kterou hnutí ANO, ale i SPD předvádí, nastavit určité limity.

Většinou jste ale říkal, že by změna jednacího řádu byla možná až od příštího volebního období.

Což je vždycky základ toho, že je tam nějaká gentlemanské dohoda a jednání všech zúčastněných stran. Ale jestliže součástí strategie je nekomunikace a nespolupráce, tak se holt na to musí reagovat z pozice těch, kteří mají většinu. Proto už několik měsíců říkám, pojďte si k tomu sednout, pojďte se o tom bavit. Ale odmítám být v pozici toho, kdo se donekonečna ptá a nedostává odpověď.

Takže byste tu změnu chtěl prosadit už někdy teď?

Myslím, že to chápete velmi dobře. Jestliže nebudou ochotni s námi reálně diskutovat o změnách, případně i směrem k dalšímu volebním období, a míra destrukce bude pokračovat, tak přijdu s návrhem, který to bude muset reflektovat.

Nedovedu si představit, že přinesete návrh na změnu jednacího řádu, který by měl platit už toto volební období, a hnutí ANO a SPD vám to nechají jen tak projít. Nenastane další obstrukční peklo a blokace Sněmovny?

Tak naivní nejsem. Samozřejmě očekávám, že čím radikálnější změny jednacího řádu budou, tak o to bude potom i adekvátnější reakce z jejich strany. Ale přece není možné, že na jedné straně blokují jakékoliv jednání, odmítají se o čemkoliv bavit a na druhé straně očekávají, že to jen tak přejdeme a že to budeme trpět.

Uvědomujete si, že příští volební období nemusíte být ve vládní koalici, ale v opozici a můžete na to tak trošku doplatit?

Uvědomuji si to velmi dobře. O tom je politický život. Dneska jste v koalici, zítra v opozici. Někdy se to mění i v průběhu volebního období.

V KDU-ČSL se dlouhodobě mluví o tom, že byste změnili název strany, a to pouze třeba na Lidovce. V jaké je to fázi?

Toto to téma se diskutuje dlouho. Mně to připadá velmi zajímavé z jednoho prostého důvodu – náš zakladatel monsignore Jan Šrámek byl kněz, farář a ani on při našem vzniku nás nepojmenoval jako křesťanská strana. My jsme vznikli jako lidovci, jako Československá lidová strana. Myslím, že to je věc, o které se budeme ještě do budoucna bavit, a že nás skutečně čeká cesta ke kořenům, k našemu lidovectví a k tomu, jak jsme vznikli. Současně ale vedle toho musím jasně říct, že změna názvu strany bez toho, že tomu dáte přidanou hodnotu, prostě nebude stačit.

Ale pro ten krok změny názvu strany tedy jste?

Mně to připadá sympatické.

Máte i další možnosti přejmenování než jen na Lidovce?

Názvy se diskutují, ať už je to Lidová strana, nebo Lidovci. Ale myslím si, že ten návrat k tomu názvu, který jsme zvolili na začátku, má své opodstatnění. Protože my jsme skutečně vznikli jako lidová strana, to znamená z lidí, kteří žijí ve městech, na venkově, v těch komunitách jsou dobrovolní hasiči, rybáři, žijí v úzkém spojení s městy. Vždycky jsme měli zájem, aby naše města fungovala, aby fungovaly rodiny, aby bylo kvalitní vzdělání, aby Česká republika byla bezpečnou zemí. To je něco, k čemu se musíme zase vrátit.

Byla by cesta ubrat na křesťanství a komunikovat více jiné hodnoty lidovců?

Ale na křesťanských hodnotách stojí celá Evropa, Česká republika. Z toho jsme vzešli, to je naše kultura, z toho my nemůžeme couvnout, protože bychom couvli z něčeho, z čeho jsme vyrostli jako stát, národ. Neznamená to opustit hodnoty, ale znamená to portfolio věcí rozšířit a mít ho mnohem pestřejší.

Když by vám ale křesťanství zmizelo z názvu, tak co tím říkáte lidem?

To, že vám zmizí křesťanství z názvu, neznamená, že zmizí z vašeho života, z vašeho chování.

Proč ho tedy uberete?

Ale my ho neubereme. My se bavíme pouze o tom, že bychom se mohli vrátit k názvu, který jsme měli na samém začátku. A to znamená, že jsme strana lidová, pro lidi. A v té lidové straně jsou lidi, kteří chodí do kostela, nechodí do kostela, jsou to katolíci, evangelíci, ale i jiných vyznání, a jsou to i lidi, kteří nemají s kostelem vůbec nic do činění.

Kdy by k té změně mohlo dojít?

Změna názvu strany je možná pouze na sjezdu. To znamená, bude-li to diskutováno, tak v příštím roce. Myslím, že tam to téma bude otevřeno. Ale je to můj soukromý odhad. Je tam skupina, která říká, že je to zavedená značka, tak proč ji měnit. A je tam i skupina, která říká: pojďme to posunout dál, pojďme se vrátit ke kořenům. Dává nám to smysl. Je to legitimní diskuse.

Poslední průzkumy ukazují, že by se lidovci nedostali ani do Sněmovny. Median v únoru straně přisuzoval 3,5 procenta, Kantar čtyři procenta. Nepohltila lidovce koalice Spolu? Nejsou tak trošku mrtví?

Vjeli jsme do hlubokých vod, především témat dlouhodobě neřešených nebo minimálně neřešených v době, když tady bylo hnutí ANO se svým premiérem. Řešíme těžká témata a jsou o to těžší, o co víc se předtím neřešila. Ať už je to otázka důchodové reformy, veřejných rozpočtů… To jsou všechno věci, které jsme připraveni řešit a řešíme je.

A tohle je bohužel daň za to, protože samozřejmě populistická politika, kdy si na všechno půjčíte a říkáte, že zdroje jsou, a rozdáváte plnými hrstmi, jak to dělalo ANO, je líbivá, ale nezodpovědná. Přicházíme s tím, že prostě není na všechno, že budeme muset šetřit, a musíme si říct, jaké budou priority. Máme tady válku, musíme na to reagovat. To jsou všechno věci, které se do toho promítají. A samozřejmě každé řešení, které znamená určitá omezení, lidé nepřijímají s nadšením.

Myslíte, že výsledky v průzkumech, které se netýkají vládní koalice, ale jen vaší strany, jsou daní za to, že děláte nepopulární kroky? Není to spíš právě kvůli tomu, že jsou lidovci tak trošku zastaralí a příliš konzervativní?

Myslím, že to je otázka čistě témat, která musíme řešit a která jsou nepopulární. Je to nějaký hup, který se zvedne. Dlouhodobě jsme byli schopni uspět, to ukázaly i komunální volby, kde jsme dokázali obhájit nejvíc mandátů.

Zrovna v komunálních volbách jsou lidovci ale pravidelně úspěšní.

Jasně, ale ukazuje se to i na krajích. Příští rok budou evropské a krajské volby. To si myslím, že bude nejlepší referendum.

O lidovcích?

O naší síle, jasně. A jsem přesvědčený, že dokážeme obstát.

Příští rok budete mít sjezd. Vy jste několikrát zkoušel kandidovat na předsedu strany. Budete to zkoušet znovu?

To je tak daleko, že v současné době se především starám o to, aby fungovala Poslanecká sněmovna, aby fungovala dobře lidová strana a všechno ostatní nechme zatím u ledu. V tento moment to není absolutně téma.

A měl byste o to zájem? Neprospěla by lidovcům změna i předsedy?

Já mám zájem především o to, aby měla lidová strana minimálně sedm procent. Ať už k tomu vede jakákoliv cesta.

Jak se dívá na kandidaturu Hayata Okamury do Evropského parlamentu a s jakými dalšími jmény lidovci přijdou? Co chce Bartošek ve straně změnit, daří se KDU-ČSL oslovovat mladé lidi a co si zástupci strany slibují od důchodové reformy? To se dozvíte v podcastu PoliTalk.