Bartošek: V KDU-ČSL panuje celková nespokojenost

Tlak na odchod Mariana Jurečky z čela KDU-ČSL začal v jižních Čechách, teď sílí napříč celou stranou. Měl by podle vás odejít?

Večírek pana ministra celý proces odstartoval a pokládám jej za nešťastný, včetně následné komunikace. Odráží to ovšem celkovou nespokojenost členské základny, což souvisí s tím, že se dlouhodobě v průzkumech pohybujeme pod pěti procenty. Jsme parlamentní strana a chceme jí i zůstat.

Takže to byl jen spouštěč? Nespokojenost s předsedou panovala už předtím kvůli preferencím okolo dvou procent?

Je víc věcí, které se za sebou řadily. Večírek a následná komunikace, to byl bod, kdy členská základna řekla, že už je to moc. A její hlas je nutné vnímat velmi vážně. Čeká nás zásadní debata, ale určitě nebude jen o personálních otázkách. Musíme si říct, co chceme, kdo jsme, koho budeme oslovovat, kam směřujeme, co bude obsahem naší politiky a kdo bude nositelem našich témat. Myslím, že jsme se vydali lovit voliče do liberálních zelených vod, které nám nejsou vlastní a kde už je teď těsno. Pro tradiční voliče jsme se stali nesrozumitelní. Musíme se k nim programově vrátit. Zásadní roli v tom hraje práce našich tří ministrů.

Měl by podle vás osobně Jurečka skončit?

Skutečně záleží na tom, jak si celou situaci vyhodnotí Marian Jurečka jako předseda.

Mohl by rezignovat sám?

Záleží na tom, jakou reflexi pan předseda zvolí.

O post předsedy se nepřímo přihlásil ministr zemědělství Marek Výborný, ministr životního prostředí Petr Hladík i bývalý šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Jsou to dobří kandidáti?

Vykřiknout do světa, že budete kandidovat na předsedu, to je plácnutí do vody. Když řeknete A, musíte říct i B, tedy jak straně pomůžete, jakou máte představu, co chcete dělat. Primárně musíte mít vydefinovanou oblast, kudy chcete stranu vést, a pak o tom přemýšlet.

Jako první místopředseda neuvažujete o tom, že budete sám kandidovat na předsedu?

V tento moment otázka není namístě.

Celostátní konferenci, které se zúčastní okolo stovky lidovců z regionů, plánujete na pátek. Budete rozhodovat o termínu volebního sjezdu?

Máme teď předsedu i pevně stanovený termín sjezdu na podzim. Celostátní konference by měla říct, jestli svoláme sjezd už na jaře, nebo ne.

Jaké řešení chcete vy?

Je zásadní vnímat členskou základnu. A ta říká, že je potřeba udělat změnu. Pro mě jsou přijatelné oba termíny sjezdu. Podzimní termín dává dostatek času na debatu, kam jít dál. To odpovídá klidné síle, kterou lidovci představují.

Volání regionů po sjezdu a výměně předsedy nebývá ve vaší straně běžné.

Naposledy se to stalo, když Mirek Kalousek domlouval koalici se sociální demokracií za podpory komunistů. Tehdy jsme ten nástroj použili.

Pomůže jen výměna předsedy? Sám říkáte, že problémy strany jsou hlubší.

Pomůže návrat k autentické lidové politice. Nikdy jsme nebyli strana velkých průmyslníků ani levice. Vždy jsme byli strana pro hospodáře, kteří dbali na to, aby měli hezké vztahy v rodině, aby děti dobře vystudovaly, aby dobře spravovali svůj grunt a aby chalupu neprohráli v kartách. To je náš svět, k tomu se musíme vrátit.

A jde to v koalici Spolu? Netáhne vás moc doprava?

Jednoznačně to jde, o tom jsem přesvědčen. Koalici Spolu musíme udržet. Ale přitom musíme dělat lidoveckou politiku, což znamená, že někdy budeme mít na věci jiný názor, než má ODS.

Jurečka je nejviditelnější lidovecký ministr, jeho hlavním úkolem je teď důchodová reforma, kterou veřejnost nepřijímá s nadšením. Nebere vám i to voliče?

Celá řada věcí z práce odvedené ministrem Jurečkou jde správným směrem. U důchodové reformy jsme se zavázali, že tyto změny provedeme. Rozumím tomu, že je lidé nepřijímají vždy dobře, reformy bolí vlastně všechny. Ale jestli má mít stát budoucnost, jsou změny potřebné.

Pokud chcete prosadit důchodovou reformu, není chybou rozkolísat Jurečkovu pozici v době, kdy o ní bude vyjednávat? Pokud si sjezd odsunete na podzim, projdete v tomhle zvláštním napětí i evropské volby.

Na to odpoví až celostátní konference strany příští pátek. Musíme najít důstojné řešení. Nechceme stranu rozkolísat, právě naopak chceme jít cestou stability. Ale toto je situace, na kterou nelze nereagovat.