Bartoš: Stavební povolení se pro lidi výrazně zrychlí

To nemohu odhadovat, faktorů je mnoho, včetně vývoje války na Ukrajině. Když ale sleduji predikce ekonomů, tak by mělo dojít ke snižování inflace v prvním čtvrtletí.

Faktem je, že ne všechny ceny, které šly nahoru, od služeb přes potraviny a další zboží, byly dány růstem vstupních nákladů. Jsme na volném trhu, spousta obchodníků nasadila takové ceny, za které jsou lidi ještě ochotni si tu věc koupit. Proto si myslím, že pokles cen nastane.

Když se ale podíváme po Evropě, tak i jinde je inflace vysoká. Málokdo sledoval například Estonsko, které je sice úspěšným vzorem v digitalizaci, ale mají už několik měsíců inflaci přes 20 procent. Politici od Andreje Babiše a Tomia Okamury nám stále dávali za příklad Maďarsko a jejich cenové intervence, ale tam také mají inflaci přes 20 procent. V Česku pomůže i zastropování cen energií.

Máme domácnost s kombinací elektřiny a plynu. U plynu od pražského dodavatele došlo během několika měsíců třikrát k navýšení záloh ze dvou na šest a devět tisíc korun. Nyní mi přišla regulace, že by zálohy měly klesnout asi na 7000 korun. U elektřiny máme cenu ještě zafixovanou, teď si nejsem jistý, kdy nám fixace končí.

Ale snažíme se to mít pod kontrolou a musím říct, že jsme v domácím režimu výrazně upravili nakládání s energiemi, ačkoli máme dvouleté dítě, což předpokládá mimo jiné časté praní.

Ta situace je v každém případě velmi náročná, obzvláště například pro samoživitele či rodiny s malými dětmi. I proto jsme za piráty prosazovali navýšení rodičovské o inflaci a její pravidelnou valorizaci.

Nicméně vláda se snaží dopady krize utlumovat, ať už jde o robustní rozšíření sociální podpory včetně příspěvku na bydlení, na jehož zjednodušení se podílela i naše poslankyně Olga Richterová. Dále je to zvyšování penzí, životního či existenčního minima, příspěvek 5000 Kč na dítě, výhodnější energotarif či zastropování cen energií a další kroky. Celkem jde o pomoc za 200 miliard korun.

Osobně souhlasím, že windfall tax čili daň z mimořádných zisků u dodavatelů energií či bank mohla být výrazně dřív. Poslanec Jakub Michálek ji za piráty navrhoval už v květnu.

O zastropování pro velké firmy se nyní vede debata. Také si ale řekněme, co to zastropování je, a že ten rozdíl v ceně musí stát zaplatit. Nechci, aby to šlo na úkor deficitu státního rozpočtu, musí to jít ruku v ruce s mimořádnými příjmy.

Měl jsem tu na návštěvě německého ministra průmyslu Roberta Habecka, když jsme řešili jejich plánovanou pomoc. Samozřejmě, když takto velká země zasáhne nad rámec, tak to moc nepřispívá jednotnému trhu Evropské unie. I když Česko jako významný partner Německa nemusí být tak zasažené, je to nefér vůči ostatním zemím v Evropě.

Záleží opravdu na nastavení parametrů a řadě zásadních detailů, které zatím nemáme finálně vydiskutované. Preferuji společné evropské řešení.

Na jednání pětikoalice jsme se skutečně dohodli na platnosti daně i pro letošek. Ostatní strany pak ale změnily názor a daly z nějakých důvodů přednost tomu, aby to zpětně neplatilo. Ne na všem se vždy shodnete, uděláte kompromis, aby se naplnil cíl.

Pro mě bylo důležité, že ministr Stanjura na plénu vystoupil a v podstatě garantoval, že peníze z kombinace nástrojů, které jsou ve hře, budou stačit na pomoc s cenami energií včetně zastropování, a nevznikne tím žádný další rozpočtový výdaj. To považuji za podstatné.

Nám nejde o to, zkasírovat ty segmenty. Je ale fér připomenout, že když byla krize covidová nebo krize v bankovním segmentu, tak stát přišel a pomohl. Takže v nynější krizi je podle mě naprosto férové požadovat jakousi solidaritu těchto segmentů směrem ke státu.

Hlasovali jsme pro náš návrh, aby daň platily i středně velké banky, ale Sněmovna to neschválila a my to respektujeme. Už se ozvaly velké banky, že se tím cítí znevýhodněné a proč byl limit nastaven takto. Uvidíme, kam se to posune, zda nepůjdou cestou soudního přezkumu tohoto opatření.

Je to věc, která je i v programovém prohlášení vlády, a to zvýšení zdanění poplatku za dobývání nerostných surovin. Přínos do státní kasy by byl odhadem deset miliard ročně, pokud by k navýšení sazby došlo. Dnes je příjem zhruba jedna miliarda za rok. To je žalostně nízké. Dlouhou dobu prodáváme naše nerostné bohatství vlastně za pakatel, stát z toho nic nemá.

Zároveň si myslím, že je důležité také snížení počtu lidí v exekucích, aby nedělali mimo systém, spořili si na důchod a stát dostával sociální a zdravotní od zaměstnavatele.

Koaliční smlouva a programové prohlášení hovoří i o dalších opatřeních. Pro mě je důležité téma rodičovské, u níž máme slib, že se bude zvyšovat na základě automatického vzorečku. Teď mě ale překvapilo, jak ministr financí Stanjura naznačil, že bychom délku rodičovské zkrátili. V tom případě se ptám, zda tu jsou předškolní instituce a zda je celá síť dostatečná pro to, abychom se o takovém kroku mohli bavit.

Nemyslím si také, že je nutná úvaha o zpoplatňování studia na vysoké škole. To není zásadní problém ekonomiky. Já chci vzdělání dobré a dostupné.

Doufám, že v nadcházejícím týdnu, taková je dohoda předsedů klubů. Ambice je to schválit tak, aby novela začala platit od 1. července příštího roku, nejprve pro vyhrazené stavby, což je velmi relevantní pro výstavbu infrastruktury a energetiky, a od 1. července 2024 by měla platit už pro všechny stavby.

S Hospodářskou komorou i oběma profesními komorami architektů ČKA a ČKAIT jsme se scházeli, ale samozřejmě pokud máte protichůdné názory, těžko můžete odejít uspokojen. Neuspokojíme ty, kteří by chtěli čistě státní stavební správu a nejvyšší úřad s tisíci zaměstnanci. Vidím, že někteří podnikatelé by chtěli vracet to, co prohlasovala předchozí ministryně za ANO Klára Dostálová s komunisty a SPD, i když na tom nebyla dohoda…

Když to dobře dopadne, tak na přelomu let 2023 a 2024 by měla první povolení digitálně probíhat přes Portál stavebníka. Ovšem kdo bude chtít žádat papírově, tak dokumenty na úřad prostě odnese, nebo je za mírný poplatek vůči nákladům stavby podá přes Czechpoint. Platí ale, že dokumentace zpracovaná projektantem bude vždy podávána pouze elektronicky.

Termíny pro povolení jsou jasné: u jednoduchých staveb jako rodinné domky je to v základu třicet, maximálně devadesát dní. U jednoduché stavby, kdy stavebník bude vědět, že může začít stavět, je to 285 dnů, tedy tři čtvrtě roku. Pokud tam tedy nebude probíhat soud, u něj lhůty mít nemůžete.

Uvedená lhůta zahrnuje i řádné opravné prostředky včetně rozhodnutí o nich a lhůtu pro podání žaloby. Jediné, co předjímat nelze, je doba trvání soudu.

Můžete si vybrat. Můžete jít původní cestou a ty věci si předjednat a mít je předpřipravené. Anebo to prostě odevzdáte a v digitálním systému se spustí koordinační činnost. Už nyní dává spousta stavebních úřadů koordinované stanovisko, takže ten režim není neznámý. Stavební úřad pak vydá na základě těchto stanovisek jedno rozhodnutí.

Důležité je podle mě i to, že dojde k zabránění současného ping-pongu. Pokud se někdo proti rozhodnutí odvolá, pak to půjde o úroveň výš, například z obecního stavebního úřadu na kraj a ten bude muset rozhodnout. Tedy žádné vracení spisu zpět na obecní stavební úřad.

Bude jen jedno kolo řízení s danými termíny a s digitalizací odpadne řada dnešních úkonů. Když se bavíme o rodinných domcích někde v zástavbě, tak u nich bychom měli sekat povolování jako Baťa cvičky, pokud máte dobrý územní plán.

A digitalizace a odlehčení administrativy uvolní ruce úředníkům k tomu, aby se věnovali lidem na individuální úrovni, nějakému konkrétnímu případu.

Digitální peněženka se chystá na evropské úrovni a snažíme se tomu jít naproti. Technicky by to mělo začít fungovat na přelomu let 2023 a 2024 s tím, že by to mělo umět základní identifikaci a pak si můžeme zvolit, jaké třeba další prvky tam ještě bude mít, mohou to být věci typu potvrzení o očkování, nejvyšší dosažené vzdělání.

V praxi to může fungovat tak, že když se třeba prodavač alkoholu zeptá mladého člověka, jestliže už měl 18 let, tak dotyčný namísto občanky se jménem a adresou ukáže jen QR kód v mobilu.

Vývoj sleduji, avšak nezasahuji do něj, to mi nepřísluší. Náš vyjednávací tým je ale konzistentní. Nová vláda v Praze může vzniknout velmi rychle, když koalice Spolu (ODS, TOP 09 a lidovci) pochopí nebo uzná fakt, že ve volbách získala ani ne 25 procent hlasů. To není situace jako na úrovni vládní, kdy byla dominance Spolu a PirStan ve volbách značná. Takže teď to není tak, že vítěz bere vše.

Aliance stability (Pirátská strana + Praha sobě) trvá a postupuje jednotně, podobně jako platí nabídka koalici Spolu na obsazení pražské rady v poměru 5-5-1, za předpokladu nominace primátora koalicí Spolu. Pokud vím, tak aliance udělala dva ústupky a nemá už kam ustupovat. Nejsou to Piráti, kdo brzdí vznik nové koalice. Koalice Spolu nemůže vládnout autokraticky, neodpovídá tomu volební výsledek.

Pokud v Praze vznikne opoziční smlouva, bude za to odpovědné ANO a Spolu. Pražský klub pirátů schválil jasné usnesení, že je pevnou součástí alian­ce, a chce, aby to Spolu respektovalo, protože Piráti také neposílají zvlášť nabídky každé politické straně ze Spolu.

Věřím že ne, sleduji to v médiích, bavím se o komunálních koalicích také s premiérem a předsedou ODS Petrem Fialou. Není to klišé, když řeknu, že koalice na nižší úrovni jsou také o historii lidí ve vedení města, o možnosti místní spolupráce a tak dále. Ty koalice jsou skutečně různorodé. Co mě ale trochu děsí, je to, když se někde strany fungující na demokratickém půdorysu opírají o Trikolóru nebo SPD, to je špatně. Takové případy jsou, a to je větší problém.

Myslím, že je to v tuto chvíli ekonomka Danuše Nerudová, pak generál Petr Pavel a senátor Marek Hilšer. Nyní se straníci vyjadřují, co od prezidenta očekáváme.

Trošku mě ale děsí a překvapuje přístup, že se hledá nejideálnější reinkarnace Mirka Dušína a dalajlámy a na prezidentskou volbu se díváme tak, že se jako vysoustruží nějaký superkandidát, který zacelí otevřené rány společnosti, jež tady dlouhou dobu kvasí. To se asi nestane.

Žijeme v parlamentní demokracii a prezident má svou roli. Dívejme se, co je od té role požadováno, jaké hodnoty má kandidát reprezentovat, a nezkoušejme, zda má politicky na každou věc stejný názor. Prezident může vetovat zákony, ale to je při tvorbě legislativy vše.

To si ještě nechám pro sebe.