Bartoš: Rezignaci nechystám, nic by nevyřešila

Když se bavíte s koaličními partnery, cítíte jejich podporu?

Naposledy jsem se setkal s panem ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem. Mluvil jsem také s premiérem Petrem Fialou. A jak jsem měl možnost číst i nějaká twitterová vyjádření, tak všichni předpokládají, že harmonogram odstranění závad a nasazení automatizace proběhne v srpnu. Myslím, že až skončí vládní prázdniny, bude předmětem debat to, jak jsme daleko.

Historicky se ale ukázalo, že když vláda čelila spoustě faktických problémů v řadě oblastí, dokázali jsme táhnout směrem k řešení. A nikdo nepotápěl jiné ministry. Spíše jsme se snažili najít vzájemnou podporu. Myslím, že to je jedna z věcí, která funguje docela dobře, na to, že jsme pětikoaliční vláda.

Platí to stále, když slyšíme například od šéfa poslanců TOP 09 Jana Jakoba, že doufá v řešení do 31. srpna, jinak byste měl prý vyvodit osobní odpovědnost?

Nejsem si vědom, že bych za téměř tři roky působení v úřadu dával od něčeho ruce pryč a tvrdil, že to není moje osobní zodpovědnost. Blíží se krajské volby. Na různých úrovních politické scény jsou politici dotazováni, aby komentovali vývoj. Myslím, že i pan Jakob se vyjadřoval stylem, že v srpnu by mělo dojít k zásadním změnám systému. Jak říkám, vláda čelí spoustě výzev, pojďme tomu čelit zase jako každé jiné.

Jak by ta osobní odpovědnost z vašeho pohledu vypadala, pokud by systém ke konci srpna nefungoval tak, jak by měl?

Systémem žádosti procházejí. I když je práce s ním obtížnější, není tam tolik automatizace, chybí šablony, tak systém žádosti přijímá, a pokud jsou dobře přidělené role, tak se úřad jimi může zabývat. A měl by to dělat. Kdyby toto nebylo možné, tvrdil bych, že systém nefunguje. Tak, jak je nastaven, je propustný od podání žádosti až po její vyřízení, o čemž hovoří čísla.

Pak je tam série požadavků, ať už je to na automatizaci, na opravy zjevných chyb, které v systému jsou. Každý systém má nějaké. Když si pustíte internetové bankovnictví, občas se dozvíte, že z různých důvodů nefunguje. Systém pro stavební řízení běží od doby, co byl spuštěn, prakticky bez odstávky. Věřím, že sliby, které jsme dali, dodržíme.

Takže i v září budete ministrem pro místní rozvoj? Nerezignujte a nečekáte ani to, že vás kvůli nesplnění slibů premiér odvolá?

Mám ve Sněmovně ve druhém čtení zákon o podpoře bydlení, na podzim spouštíme dotační a finanční nástroje za deset miliard pro výstavbu bydlení. Mám před sebou zavedení systému e-Turista. Vypadá to, že činnost Ivana Bartoše ve vládě a politice stojí a padá s digitalizací stavebního řízení. Nemyslím si, že je to správný výklad.

Je to věc, kterou potřebujeme dotáhnout. Celá minulá i předminulá vláda volala po tom, že je nutné něco udělat se stavebním řízením. Před rokem novelu zákona podpořila celá Sněmovna včetně opozice i Senátu.

Vedle zmíněné reformy Bydlení pro život je naším úkolem dodat i tu digitální část. A já vůbec nevidím, jaký efekt by mělo, kdybych řekl, ať to dělá někdo jiný. Není to řešení té situace. Tím je dostat systém do formy, aby ulehčoval práci těm, kteří jsou na úřadech, a umožňoval státu mít přehled o stavebním řízení a kontrolovat lhůty.

Opozice i projektanti nicméně mluví o katastrofě a varují před úplným zablokováním stavebního řízení. Stále si i přes současné problémy myslíte, že k tomu nakonec nedojde?

Opozice mluví o katastrofě v souvislosti s jakýmkoli zákonem. Je třeba si uvědomit, že zrovna hnutí ANO bylo na ministerstvu pro místní rozvoj osm let a v roce 2018 proběhly médii zprávy, jak tehdejší změna stavebního zákona způsobila, že se stavební řízení zastavilo na tři měsíce. Jejich verzi stavebního zákona nepodpořil Senát a ani na digitalizaci od roku 2014 nesáhli.

Systém je velmi komplexní. Je to jeden z největších digitálních projektů od revoluce. Byť ho nevnímám jako svoje životní dílo, protože dělám celou reformu Bydlení pro život, kde máme investiční nástroje na výstavbu nebo rekonstrukce dostupných bytů, zákon o podpoře bydlení a další věci.

Věřím, že se nám podaří systém dostat do formy tak, aby začal být vnímán jako nástroj, který pomůže řídit a zrychlit stavební řízení. Předchozí systémy se vyvíjely i téměř 30 let a všichni si stěžovali, jak dlouho trvá v Česku něco povolit. My teď máme zhruba měsíc po startu systému. Myslím, že je třeba hodnotit jeho přínosy v momentě, kdy uvidíme, jak naběhnou prvky automatizace. Ty zásadní by měl mít již v průběhu tohoto měsíce.

Slibovali jste, že systém budete vylepšovat zhruba ve dvoutýdenních intervalech. Kdy proběhnou další aktualizace?

Trochu v předstihu bude v pondělí aktualizace systému pro úředníky. Na příští pátek je naplánována další, která se týká Portálu stavebníka. Chtěli bychom, aby došlo k řadě úprav. Myslím, že nejklíčovější je automatizace procesů, identifikace účastníků, jejich hromadné označování a oslovování, načítání dat o jednotlivých parcelách a další věci. Některé aktualizace jsou plánované, ale pokud zjistíme, že je někde problém, řešíme to v daleko kratším cyklu, řekněme v řádu dnů.

Další ambicí je, aby někdy ve druhé polovině srpna byly dodány věci, které nám třeba ze schůzek s tajemníky vyšly jako nejdůležitější. Mezi ně patří mimo jiné 130 šablon, aby byl systém na jedno kliknutí schopný vygenerovat odpověď.

Neměla se dát stavebníkům možnost vybrat si cestu, jakou budou podávat žádosti? Například na nějakou dobu říci, že můžou využívat Portál stavebníka, ale pokud chtějí, lze ji podat i papírově.

Zákon je koncipovaný tak, že vy můžete i nyní využít podání datovou schránkou. Žádost pak musí být zavedena do systému, což úřady dělají.

Úřady si ale stěžují, že s novým systémem nemohou pracovat. Pokud budou muset do systému nahrávat žádost úředníci, problém to neřeší.

My jsme zjistili, že spousta stavebních úřadů měla v úvodních fázích potíže s přihlašováním uživatelů a nastavením jejich rolí v  systému. Naše iniciativa tedy zahrnovala velmi intenzivní komunikaci. Teď jsme za ministerstvo oslovovali dotčené orgány i další instituce a vysvětlovali, že toto je nutné minimum. Myslím, že jsme velmi blízko výsledku.

A jste si jistý, že problém spočívá v nepřihlášení se do systému? To se týká desítek úřadů, ale to, co slyšíme, jsou sborové nářky na nefunkčnost z mnoha regionů.

Já tu frustraci chápu. Systém má co do automatizace stále deficity. Je důležité si uvědomit, že některé postupy, na které lidé byli zvyklí, se změnily novým zákonem. A kombinace nového zákona a nasazení nového systému je tvrdý oříšek. I když se podíváme na jiné systémy státní správy nebo transformace v komerčních organizacích, vidíme, že je to náročný proces.

Když se ale podívám na celková čísla, vidím šest tisíc podání a zhruba 400 již vyřešených v termínu třiceti dnů. Počet rozpracovaných záměrů vzrostl v minulém týdnu z 54 procent na 64 procent a počet vyřízených žádostí z 200 na asi 400. Tudíž systém záměry odbavuje. Samozřejmě některé mohou být jednodušší, některé složitější a vyžadují zapojení dalších aktérů.

Do 23. září máte čas vypořádat se s rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který zakázal plnit smlouvu týkající se systému pro stavební úřady. Jak to chcete řešit?

Nutno říci, že jsme sáhli do oblasti, kde se někdo těšil na 1,9 miliardy korun, které byly na digitalizaci stavebního řízení vyčleněny. V tuto chvíli nás to zatím stálo asi 100 milionů a během tří let to bude asi 650 milionů včetně hardwaru. V dalších řízeních nám i antimonopolní úřad dal za pravdu, že jsme postupovali správně, byť nás to zdrželo v řádu měsíců.

Ani v tomto jednom případě to není konec světa. Technologie, které využíváme, umožňují systém dále rozvíjet. A zákaz plnění se týká jen Informačního systému stavebního řízení, žádné další části digitalizace ne. Software nám navíc zůstává, nic nevypínáme, nic se neztrácí a zakázku na rozvoj systému budeme soutěžit dál dle standardních možností.

Jak vypadá příprava Národního geoportálu územního plánování, tedy další zásadní součást digitalizace?

Národní geoportál byl spuštěn k 1. červenci. Má také nějaký harmonogram vývoje. Myslím, že teď bude v polovině srpna spuštěna další část, která umožní management věcí v rámci samotného portálu. K červenci splňoval funkcionalitu požadovanou zákonem, ale samozřejmě se bude rozvíjet.

Jan Kasl, šéf České komory architektů, řekl, že výkon firem při přípravě digitalizace byl lajdácký. Označil byste to stejně?

Novelu stavebního zákona jsme schválili v květnu minulého roku. Od té doby jsme udělali novou architekturu, spustili soutěže, zrušili ty, které vypsala bývalá ministryně Klára Dostálová za dvě miliardy. Vysoutěžili jsme, realizovali a spustili komponenty, které vyžaduje zákon.

Já bych hodnotil tu práci s větším odstupem, než je jen měsíc. A myslím si, že vzhledem k technickým možnostem dodavatelů a kapacitám na straně ministerstva bylo uděláno maximum možného.

Žádné sankce vůči dodavatelům tedy nezvažujete?

Myslím si, že je spíše důležité dotáhnout vše do konce. Nemůžete se stoprocentně vyhnout věcem, které se skutečně neobjevovaly ani v testování. Příkladů nefunkčních věcí ve státní správě je celá řada.

Firmy jsou navíc partneři, se kterými věci dodáváte. Někdy to jde dobře, někdy si musíte nějaké věci vyříkat. Někdy do toho vstoupí další strana s požadavky nad rámec původního zadání. Mění se priority.

Nejsem Andrej Babiš, abych řval na lidi a ukazoval prstem, kdo má v danou chvíli něco dodat. Spíše si myslím, že je důležité to odřídit tak, aby věci dopadly. A na to se soustředím, ať už je to v komunikaci s uživateli, nebo třeba při školení a přepracování manuálů, které se ukázaly, že nevedou k cíli. Tady za sebe říkám, že toto jsem podcenil a tady musíme zabrat.

Říkáte, že příkladů nefunkčních věcí je ve státní správě celá řada, ale třeba digitalizace na ministerstvu práce a sociálních věcí se podařila vcelku hladce.

Já jsem rád, že tam digitalizace funguje. Je ale výrazný rozdíl mezi tím vystavit uživatelský formulář a propojovat 1600 institucí a uživatele v celé republice v tak komplexním procesu, jakým je povolování staveb.

Politologové soudí, že současné problémy kolem stavebního řízení narušují auru Pirátů jako odborníků na digitalizaci. Toho se neobáváte?

Můžu hodnotit jen to, co vím já. A nemyslím si, že by v tomto Piráti nějakým způsobem selhávali. Udělali jsme systém, který je výrazně levnější než ten, o němž i pan Kasl, kterého jste citoval, říkal, že vypadal zvenčí trochu jako tunel za dvě miliardy. Vysoutěžili jsme ho, stojí na otevřených technologiích, využívá sdílení dat a existující komponenty státu.

Zároveň za dobu, kdy máme digitalizaci na starost, vznikla Digitální informační agentura, spustila se aplikace Portálu občana, udělaly se nové datové schránky pro Portál občana. Máme tady e-Doklady, které se začínají využívat. Konečně se obnovil hardware základních registrů, úřady migrují na centrální doménu. To jsou věci, na které se roky nesáhlo.

Minulá vláda úplně vypustila přípravy k naplnění zákona zajišťujícího právo občana na digitální službu. Vše bylo odsunuté na rok 2025. To jsou věci, na kterých děláme. Teď je vše zaměřeno na výhrady ke stavebnímu řízení. Politologové to tedy mohou takto hodnotit, ale já bych s jejich výkladem nesouhlasil.