Bartoš: Obavy demonstrantů chápu. Ti na pódiu strach jen rozdmýchávali

Situace v zemi, nehledě na to, kdo je u vlády, má vliv i na komunální politiku. Spousta politiků, kteří zrovna nejsou ve vládě, totiž říká, že je to referendum o vládě. Není to tak.

Co se týče demonstrace, sleduji, jak to komentují například i mí přátelé na sítích, a jsem rád, že chápou, že demonstranti mají obavy z toho, co bude. Situace kolem inflace a energií je velmi podobná ve všech zemích EU a v míře finanční pomoci v přepočtu na HDP je česká vláda čtvrtá v EU.

Co je alarmující pro vládní politiky, že když se k lidem nedostane informace, co se plánuje, sbírají body různí pábitelé a populisti. Byť spousta lidí tam přišla vyjádřit své obavy nebo nesouhlas s vládní politikou, tak na pódiu vystupovali lidi z české dezinformační scény, lidi spojení s prokremelskou klikou. Kritická situace jim dává šanci postavit se do čela a rozeštvávat lidi. Tak to bylo i za covidu.

Náladu ve společnosti znám. V sobotu jsem byl v Plzni, v Berouně a bavil se s lidmi o vládní politice, o problémech ve městech, s energiemi, o rostoucí inflaci. A nemyslím si, že lidi, kteří stáli na tom náměstí, tleskali ve velkém nacionalistickým výrokům o ředění národa Ukrajinci nebo že se musíme okamžitě vrátit ke spolupráci s Ruskem nebo že je cestou vystoupení z EU a NATO.

Strach je pojící linka a správný politik dává odpovědi na otázky, a ne že rozdmýchává nejistotu tím, že problém ještě eskaluje. A to jsem u těch lidí na pódiu viděl.

Dalším varovným signálem může být, že tento postup populistů i využívání lidského strachu spojuje nespojitelné. Strana svobodných nebývala pro nějaké státní regulace, ale najednou jsou provázaní s demonstrací, která proklamuje, že je třeba se přiklonit k Rusku a ovlivňovat trhy energií tak, že se nasadí natvrdo nějaké stropy. Že jsou na stejné demonstraci komunisté a nacionalisté, na to jsem si zvykl. Je to jenom jiná strana téhož.

Je třeba mít odpovědi pro lidi a konkrétní řešení. A tam má vláda včetně mě co zlepšit. Ale vždycky je jednodušší dát lidem heslo než vysvětlit složité řešení například v otázce energií.

Ač mám k panu Blažkovi spoustu výhrad, tak má přehled o tom, jak fungovaly dějiny. Na počátku konfliktu, když Evropa hledala společný postup, tak prvek sjednocené Evropy byl velice důležitý, protože válka je vedena s celou Evropou.

Snaha o rozklad demokratických režimů skrze rozkolísání důvěry je standardní zbraň v konfliktu Ruska vůči Evropě, třeba prostřednictvím dezinformační scény. Demokratické režimy padají, jakmile nastane nějaká nouze, krize a chopí se toho nějaké síly, které změní režim, tak jako třeba Hitler v Německu.

Ale když se podíváte na státy, kde vládnou diktátoři nebo autoritáři, tak tam když národ nemá uspokojené své potřeby, tak to vládce neřeší. Ale demokratická společnost je založena na tom, že stát je v přímé komunikaci s lidmi a díky tomu je společnost bohatá.

Krizí se nedá projít, aniž by se cokoli změnilo. Inflace jde napříč Evropou. Musíme se s tím porvat. Jak národní státy, tak EU. A to má své náklady.

Stát toto musí řešit, vybrat priority, pomoci rodinám, ale i průmyslu, protože vysoce energeticky náročný průmysl, když nepojede, tak lidé ztratí práci a pak to pojede dominově. Stát teď pomáhá nejpotřebnějším. Když jich bude více, nároky na systém budou také vyšší. Tyto závislosti se musí vysvětlovat. Když jsou obavy, nebo některé mechanismy trhu selhávají, je třeba vést dialog neustále. Když to lid nepochopí, chopí se toho různí Vandasové (DSSS).

Na druhou stranu za minulé vlády, v době covidu, byl zvyk, že pan Babiš a jeho další ministři neustále stáli před kamerami a něco vykládali. Ale reálná práce stála. Já mám na starosti svůj resort a digitalizaci a potřebuju být hlavně v práci. Připravuju zákon o bydlení, energetické novely. Není čas trávit šest hodin v politických debatách nebo jezdit od obce k obci karavanem.

Není to lehká pozice, ale ta opatření dohodneme, a to i na evropské úrovni. V to pevně věřím. Připravujeme i legislativy jako záložní variantu na národní úrovni. Ale nutno říct, že pokud k regulaci cen dospěje stát, tak ten rozdíl zastropování energetickým firmám doplatí stát na úkor státního rozpočtu, takže pak mohou chybět peníze na pomoc lidem, kteří to v danou chvíli nezvládli a spoléhali se na sociální systém. A to už z pódia nikdo neřekne.

Pan Síkela jednou přiznal, že občas pálí do médií rychle, ale i tam u něj dochází k zásadní změně. Ale nelze uspokojit náročnost zkušeného energetika, který chce znát detaily, když zároveň máte jednoduše vysvětlit, jaké jsou souvislosti cenotvorby.

Pro Víta Rakušana (STAN), Piráty a celou vládu jsou ty věci nepříjemné. Důležité je, aby to daná strana řešila. STAN měl nové volby, obměnilo se předsednictvo. Komentoval jsem to tam, že mít důvěru lidí není zadarmo, lehko se ztrácí a je na nich, aby si ji obnovili.

Za nás kandiduje přes 3000 kandidátů v několika stovkách obcí. Cílem je obhájit pozice. Všude, kde kandidujeme, se chceme dostat do zastupitelstva a potom ideálně chceme řídit oblasti, které jsou pro nás důležité, tedy bydlení, digitalizace, transparence, ale i ta energetika a životní prostředí.

Bydlení už je doménou, co Piráti ve městech řeší. Ale je to i otázka regionálního rozvoje a čerpání evropských dotací. Na úrovni krajů to jsou především pirátští radní či náměstci, kteří mají tuto agendu na starosti, včetně třeba digitalizace, kde máme výsledky.