Bartoš: Nechceme, aby lidem popadaly hypotéky a přišli o byty

To si nemyslím. Myslím, že tou větou upozornili, že tady je program příspěvků na bydlení. Spousta lidí o něm vůbec nevěděla, někteří zas mají zábrany žádat. Program jsme upravili už v rámci pomoci s energiemi po krachu Bohemia Energy.

Samozřejmě příspěvek má další parametry, je tam strop, normativy. Ovšem na tiskové konferenci, kde bylo asi deset dalších témat včetně energetického tarifu, na to místo není.

Na druhou stranu ten příspěvek pobírá už docela dost lidí, i ti, které nelze označit úplně za chudé. Někteří dosáhnou jen na nižší částku, ale ta pomoc tady je, stát nenechá nikoho padnout na dno. Parametry pomoci, normativy, se chystá vláda ještě upravovat.

Měli bychom ty návrhy probírat už na příští vládě. Současně musíme otevřít ještě jednu věc, která je nevyřešená, a to ohledně hypoték. Na ty se stávající balíček sociální pomoci nedá aplikovat. Spousta lidí nemá problém u nájemního bydlení, že jim roste nájem a energie, ale že jim zdražují energie a rostou splátky hypotéky. Nechceme, aby lidem popadaly hypotéky a přišli o byty.

Normativy by se případně mohly zvednout od října. K tomu si vyžádáme jako podklad nejaktuálnější statistiky a také údaje od ERÚ, abychom viděli reálné ceny bydlení a nastavili to co nejlépe.

Zvažujeme rovněž rozsáhlejší úpravu normativů, aby podpora více odpovídala situaci v jednotlivých místech republiky.

Já si myslím, že to pan ministr nevykopl. My to intenzivně řešíme s Národní ekonomickou radou vlády. Produkt je sice oblíbený, nicméně není využívaný tím, kým by měl být. Spíše ho čerpají bohatší, kteří mají šanci na spoření a státní příspěvek. Část požírají poplatky spořitelnám. Dá se bavit o tom, jak tu pomoc udělat efektivnější.

Dal bych přednost tomu, aby to šlo na bydlení. Ale v krizi nemůžete dělat systémové reformy. Nejčastějším nástrojem je sociální systém státu, který dokáže řešit jednorázové problémy pomocí typu dávky ve hmotné nouzi.

Proto je lepší mít disponibilní peníze na účtu, použít je tam, kde je to potřeba. Zasažená je už střední třída a opatření jako například šetrný tarif stojí stát 66 miliard korun.

Ano, peníze jsou potřeba a jsem rád, že se toho Zbyněk Stanjura nebojí a bavíme se naprosto reálně o válečné dani. Když se podívám na nárůst zisku téměř státního podniku ČEZ v prvním pololetí letošního roku, tak to jde o nižší desítky miliard. A stalo se to také i v dalších oblastech bez zjevné invence těch firem. Jak to počítal NERV, a četl jsem k tomu řadu analýz, že by to mělo být bez významného rizika promítnutí do koncových cen. Vede se debata s těmi segmenty.

Jak je tarif navržen, tak ano, protože to jsme slíbili. Jediné, s čím nastal problém, je, že topná sezona nekopíruje rozpočtové období. Protože když se bavíme o příspěvku na celé období topné sezony, to má být až 17 500 Kč.

Když přišel Jakub Michálek (pirátský poslanec a šéf klubu – pozn. red.) s energetickými vouchery někdy v únoru, tak jsme se bavili o 500 Kč na domácnost měsíčně, ono to tak i vychází, jak jste to teď říkal. Například v Rakousku dávají jednorázový příspěvek většině obyvatel ve výši 150 eur (3700 korun).

Energetická chudoba tady byla už před krizí, ceny šly nahoru. Senior nebo samoživitelka má ale v sociálním systému další pilíře, o které se může opřít, a ten člověk většinou nemá velkou spotřebu energie. Vedle příspěvku na bydlení lze požádat o mimořádnou dávku v hmotné nouzi. Je otázka, zda by pomohlo udělat dvojitá okna.

Situace osamělých seniorů byla problematická dávno před krizí, i přes valorizace důchodů je to problém. Takovým skrytým, ale dost významným nákladem u osamělých lidí bývají i domácí mazlíčci, kteří jim dělají společnost. Vím, že zaplatit veterináře není legrace.

Naráží to na to, že stát si neumí poskládat data, aby dokázal přesně cílit. Vždy balancujete mezi tím, aby se to udělalo co nejjednodušší, aby to mělo zásah pro většinu. Nebo musíte určovat parametry, kdo dosáhne a kdo ne.

Proto jsou třeba formuláře na MPSV pro pětitisícový příspěvek, u těch, kteří přídavky neberou a musí doložit roční příjem do milionu hrubého. Teď se nám podařilo na vládě schválit vznik centrální digitální agentury pro koordinaci digitalizace, to doufám pomůže.

Teď o víkendu se do Hřenska jedu podívat, myslím, že je to vhodný čas, moji lidé byli už dříve v kontaktu se starosty. Ta částka, kterou můžeme vyčlenit, odpovídá. Zda ji region použije, těžko říci. To až uvidíme míru škod na věcech, jež máme v gesci.

Například máme program na obnovu poničených komunikací, tyto peníze lze použít hned, i na škody na obecním majetku. Pak na škody na turistické infrastruktuře, značení, loďky. Na to půjdou české peníze, z evropských fondů lze spolufinancovat například nákup techniky. Třeba spousta těch červených hasičských tatrovek byla nakoupena z evropských peněz.

Máme také programy energetické šetrnosti, nákupy tepelných čerpadel, lepší izolace, ale není to tou dominantou, na to jde jen menší část prostředků, když to srovnáme třeba s dotačním programem Zelená úsporám pod ministerstvem životního prostředí.

Já jsem velkým zastáncem komunitní energetiky, sdílených solárních panelů, energetické autonomie obcí a měst. Na to šlo jen pár procent z modernizačního fondu, mělo by to být víc. Díky ceně emisních povolenek bude v modernizačním fondu místo 150 miliard 450 miliard, to nechcete dát celé do infrastrukturních projektů.

V rámci ministerstev se toto navzájem doplňuje. My máme hodně programů třeba na renovace školek, tím samozřejmě obce ušetří peníze, které mohou použít jinde.

Válka na Ukrajině neskončila, stále tu máme množství uprchlíků, jen menší část se vrací. Jak to vypadá s programem oprav obecních bytů a ubytoven?

Rozšířili jsme program i pro neziskové organizace a církve, ty je ještě připravují. Dosud máme 134 žádostí, díky kterým vznikne ubytování skoro pro 2100 lidí. Požádáno bylo zatím o 190 milionů. Když jsme ten program vypisovali, obce a kraje hovořily o potřebách až sedm miliard. Lidé si vzali ukrajinské rodiny k sobě domů, někteří šli do ubytovacích zařízení, kde stát poskytoval podporu, ale je vidět, že spousta Ukrajinců se také ubytovala v komerčních pronájmech.

Poptávka byla velká, ale pak jsem viděl psychologii, která zafungovala, možná v kombinaci s komunálními volbami, kdy se objevil problém s romskými uprchlíky z Maďarska. Zavládla taková atmosféra, možná i díky senzacechtivým reportážím v televizi, že když tady získám kapacity pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny, tak mi sem centrální rozdělovač přidělí problematické rodiny. To mělo velký psychologický vliv na to, že zájem ochladl. Ale komu čest, tomu čest, někteří hejtmani, se kterými jsem se potkal, naopak řekli, že se budou chovat lidsky.

Podle mě jsou v této chvíli relevantní dva kandidáti, a to generál Petr Pavel a paní Danuše Nerudová. Z nějakých i objektivních hledisek se přikláním k tomu, že ona by měla být má favoritka a pak se uvidí, jak dopadne druhé kolo. Mezi Piráty jsme spustili nezávaznou anketu s možností tří hlasů, ještě běží, protože není v tuto chvíli důvod to uzavírat, a vlastně to vychází tak, jak teď říkám. Většina hlasů se schází mezi těmito dvěma lidmi.

Moc bych si v této volbě nehrál na stranické kandidáty. Je to volba veřejnosti, kde si třeba nepromítnete své sympatie nebo antipatie k nějaké straně a stranické podpory mohou být někdy i nevýhodou. Volba je pragmatická, ve druhém kole se snažíte poslat pryč toho, koho nechcete. Když se podíváte, jak jsou zveřejňovány průzkumy, tak jsou také na dvě kola. Teď vyšel průzkum, podle nějž by první kolo vyhrál Andrej Babiš a generál Pavel by ho ve druhém kole porazil.

Podle mě měří a počítá. Jezdí karavanem, do Sněmovny nechodí. Práce poslance mu nevoní, a tak jezdí a setkává se s lidmi. Když to vidím, tak myslím, že ho to i baví.

Žádný nákup neprobíhá. Odhlasovali jsme vznik týmu, který má vstoupit do jednání s americkou stranou v režimu vláda–vláda. To má nějaký harmonogram a v určitý moment přijde nabídka a o ní bude teprve vláda rozhodovat. Bude znát veškeré parametry, servisní podmínky, vybavenost strojů, jaký by byl model participace českých firem a podobně.

Druhá věc je, že představa, že ČR si buduje vlastní autonomní a plně funkční armádu, není reálná. Jsme součástí evropského prostoru. I v souvislosti s Putinovým útokem na Ukrajinu, když se posilovalo východní křídlo NATO, tak by naši vojáci operovali na území dalších státu

NATO, a je důležité dívat se, kam evropský prostor v rámci vybavenosti jde.

Když se podívám na plány jednotlivých zemí s nákupem těchto strojů, Evropa jde směrem nákupu F-35. Zájem je ale teď ve světě velký – a můžete říci, že něco chcete, ale budete na řadě třeba až v roce 2030. Neříkám, že to je případ tohoto typu tendru, ale může se to stát.

Opozice má právo vyvolat hlasování o nedůvěře, tak ať ho Andrej Babiš vyvolá. Vládní koalice má 108 poslanců, takže předpokládám, že to bude spíš hodně povídání. Ony se blíží volby.

Ale abych tu situaci nebagatelizoval. Když jsme se zejména v souvislosti s panem ředitelem Mlejnkem z médií dočetli ty informace, tak jsme je identifikovali jako vážné. Volal jsem premiéru Petru Fialovi, volal jsem ministru vnitra Rakušanovi, že je potřeba to objasnit. Že pokud je pravda všechno, co se tam píše, může to být zásadní problém důvěryhodnosti vlády i tajné služby. Na základě toho se vláda setkala a řešili jsme to na úterním neoficiálním zasedání. Pana Mlejnka jsme si pozvali a nechali jsme si ty okolnosti vysvětlit. Plus jsme uvedli některé věci, které se zpočátku ukázaly jako nepravdivé.

Například, že je vyšetřován Generální inspekcí bezpečnostních sborů kvůli úniku informací. Ukázalo se, že v tom článku nebyla pravdivá informace. A pan Mlejnek nám – je to přece jen civilní rozvědka – v režimu tajné na jednání poskytl informace, odpovídal tam na dotazy dvě hodiny, a jak ostatně bylo oznámeno i na tiskové konferenci vlády, vláda v tu chvíli neshledala důvod ho odvolat z funkce.

Předpokládám, že to bude mít standardní vývoj, neboť jsme taktéž byli opoziční stranou, kdy vy se nemůžete potkávat se šéfy tajných služeb, kdy chcete, ale bude sněmovní komise, která má kontrolu nad civilní rozvědkou, kde bude slyšení. A určitě se to dostane na plénum Sněmovny.

Asi to zásadní téma, které jsme řešili, které budeme řešit, je věc dostupného bydlení. V Praze, ale i v jiných městech, třeba v Jihlavě, jsme to řešili přes opravy obecních bytů po posílení bytového fondu, snahy o družstevní výstavbu a speciální smlouvy s developery.

Spousta měst, nejenom Praha nebo ta, kde jsou Piráti, jde směrem energetické soběstačnosti. Ono to nebude nikdy fungovat tak, že se odstřihnou. Ale jít cestou efektivního fungování měst v nakládání s energiemi, s odpady, což spolu souvisí, neboť odpad je vlastně energie.

Vedle toho jsou zde témata, která jsou nám vlastní, jako otevřená jednání, rozklikávací rozpočty. Transparentnost je důležitá v boji proti korupci. Boj proti korupci v době krize znamená, že peníze, kterých je stále méně na stále větší potřeby, nepůjdou na nesmysly.

Máme k tomu s některými kritiky zejména z Prahy 1 schůzku. Tam je důležitých několik věcí. Zahrnout participaci platforem, které poskytují tyto služby. Já jsem věřil, bohužel to tak nedopadlo, že tématem našeho evropského předsednictví v oblasti místního rozvoje a cestovního ruchu bude Airbnb.

Nicméně Komise dvakrát posunula termín návrhu evropské legislativy. My bychom samozřejmě ten zákon chtěli psát tak, abychom znajíce, jak bude ta centrální evropská legislativa, se trefovali do toho standardu. Protože ta platforma je prostě větší než ČR a je větší než EU.

Jsem stále přesvědčen, že člověk, který má byt, by měl možnost ho na nějakou omezenou dobu pronajmout. To je to sdílené bydlení, o kterém jsme hovořili a kterého jsem fanda. Ve finále se z toho stal masivní byznys, kdy jsou lidé, kteří mají třeba i sto bytů a podnikají s nimi na úkor veškerého sousedského soužití. Ten fenomén chceme regulovat, ta regulace v ČR není. Je zde jeden judikát, že byt, který je zkolaudován na bydlení, nemůže být poskytován jako ubytovací zařízení. Ale nemáme precedentní systém.

Dali jsme první návrh regulace, novelu jsme nepředkládali. Probíhají debaty, jak to nastavit, je v tom angažována Praha.