Bartoš: Na platy lidí ani DPH nesahejme

Jednáme v rámci koalice Pirátů a starostů, která pro toto volební období platí a drží. Společně jsme kandidovali a vlastně mi přijde i trošku legrace, že jsem pořád dotazován na něco, co se stalo před rokem a půl. Od té doby jsou před námi takové úkoly, že není čas se v tom babrat.

I to, s čím STAN přišel na vyjednávání, se víceméně opírá o řadu společných programových bodů. Samozřejmě můžeme mít různé názory na to, jak reagovat na poměrně složitou situaci, kdy došlo v covidové krizi ke schválení zrušení superhrubé mzdy a následně k enormnímu propadu příjmů státního rozpočtu. Těžko se to nahrazuje, ale myslím si, že nakonec bude nějaký kompromis, který bude hlavně dobrý pro lidi a bude dávat jako celek smysl. Měl by pracovat s úsporami i s posílením příjmů.

Nevidím ale v koalici velké třecí plochy ve smyslu mezilidských vztahů nebo nějakých křivd.

Jak jsem řekl, strany předložily své návrhy. My jsme už dávno před volbami v roce 2021 deklarovali, že zdanění práce v Česku je jedno z nejvyšších v Evropské unii. Když se díváme na to, jakým způsobem by měly fungovat daně, tak to není jen otázka příjmů státního rozpočtu, ale pomocí daní se snažíte i nastavit směr společnosti.

Základní princip je, že věci, které jsou pro společnost přínosné, což práce je, daníme spíš méně. A věci, které mají přímé negativní dopady, jako je třeba těžba nerostných surovin v případě životního prostředí, anebo mají nějaké sekundární zdravotní náklady, což může být třeba tabák, alkohol či nějaké škodlivé látky, tam se zdaněním pracujme jako s regulačním principem.

Na zdanění práce a na jeho zvyšování bych nesahal, neboť největší objemy financí vidím stále v tom, že stát není schopen důsledně kontrolovat různé, řekněme agresivní, optimalizace, a tam unikají výběry těch daní.

Shrnul bych to tak, že práce je ze své povahy dobrá, a proto bych do ní zasahoval spíše méně. Debaty o parametrech konsolidačního balíčku i důchodové reformy dokončíme do 14 dnů a pak vše představíme jako celek. Teď mohou diskuse o jednotlivých parametrech jen znejišťovat.

To ano. Jsem neustále dotazován na nějaké jednotlivosti. Ale došlo k vypočítání vlastně všech návrhů koaličních stran, ty jsme dostali na stůl a výsledkem bude nějaký kompromis, který musí dávat smysl, musí fungovat a musí pracovat s úsporami, ale i s efektivnějším výběrem daní. Máme tady spoustu daňových výjimek, které vznikly historicky a v danou chvíli reagovaly na oprávněnou potřebu, anebo prostě vznikly nějakým lobbingem. A to bychom měli taky vyčistit.

U OSVČ se zdvihl limit paušální daně, kdy až do hladiny dvou milionů můžete danit relativně málo, přičemž k takto vysokému limitu jsme byli kritičtí, navíc spíše motivuje lidi na švarcsystém.

Spíše se ale dívám na moment, kdy tito lidé budou v budoucnu žádat o důchod, aby v rámci zásluhovosti na tom netratili. Člověk si ani nemusí uvědomit, že to, kolik platí na pojištění v rámci odvodů, má vliv i na výpočet důchodu v budoucnosti.

Ale je také potřeba vidět, kdo do skupiny OSVČ patří. Že není jednolitá, a podle toho je potřeba k parametrům přistupovat férově. Mohou to být lidé, kteří si třeba manuální prací vydělávají 20 tisíc korun měsíčně. Může to být někdo, kdo třeba doma šije. A pak máte zaměstnání či spíše podnikání, kdy jste právník nebo odborník na informační technologie, vaše faktické provozní náklady jsou minimální, protože vám stačí počítač, a vyděláte si měsíčně 150 až 200 tisíc korun.

Není to tedy skupina s univerzálními potřebami a východisky. A když zvedneme někde nějakou hladinu o tolik a tolik, tak někomu s výdělkem 15 tisíc se při zvýšení povinných odvodů už třeba nevyplatí podnikat.

To jsem jedině rád.

Ano a každý ví, že za sebe nedosáhne stoprocentního výsledku. Vedeme teď třeba debatu o navýšení rodičovské o 50 tisíc, což je pro Piráty poměrně zásadní. Většina stran koalice je pro tento krok, protože se to dlouho nezvyšovalo. A zase ze strany ODS zaznívá, že by to v tuto chvíli spíše nedělali. Rozdílných názorů je více a je to přirozené.

Některé otázky byly podchyceny koaliční smlouvou a o jejím naplňování nejsou velké debaty. Ale po vpádu Ruska na Ukrajinu je prostě situace jiná.

Nemyslím si, že to je úplně nezbytný krok. Samozřejmě sjednocení sazeb DPH může systém zjednodušit, ale z logiky věci by věci běžné potřeby, zdravé potraviny, léky, ale třeba i knihy, učebnice, vysokoškolské bydlení a podobně prostě měly být drženy v té nejnižší nebo nějaké nízké hladině. Už jen kvůli tomu, že inflace, rostoucí ceny nájmů, rostoucí ceny energií dopadají nejen na ty nejzranitelnější, což v průzkumech vychází, že jsou rodiny s dětmi, ale skutečně na střední třídu.

A všechny tyto daně spotřebitel musí vydat. Nelze se na to dívat jako na jakýsi mix luxusního zboží. Člověk, který má z důvodů, které ani nezpůsobil, hluboko do kapsy, si prostě zahraniční dovolenou nekupuje. Kupuje zejména nejnutnější potřeby. Já bych do tohohle systému opět spíše nesahal. Uvidíme.

Počkejme si. O tom ještě budeme jednat s představiteli samospráv. Rád bych ale připomněl, že daň z nemovitosti skutečně nepředstavuje příjem do státního rozpočtu. Je to přímý příjem obcí, které tuto daň vyměřují. Stát ji jen vybírá, což ovšem má své provozní náklady ve výši zhruba miliardy.

Obce přitom mohou už od roku 2021 s daní z nemovitostí pracovat podle koeficientu až do pětinásobku výběru. A když se podívám, jak s tím samosprávy pracují, tak vidím, že téměř 90 procent obcí to má na indexu 1, tudíž tento nástroj vůbec nevyužívají.

Asi to prostě není tolik populární, a tak se to snaží hodit na stát. Ale vůbec to komunálním politikům nezazlívám. Těžko se lidem vysvětluje, že zvýšením daně z nemovitosti může obec lépe pečovat o své prostředí, čímž se i navyšuje cena nemovitostí.

Popíšu vám, jak tohle vzniklo. Exprezident Zeman kdysi vystoupil někde na plénu a řekl, ať se zruší daňové výjimky a přinese nám to nějaké astronomické číslo. Jenže k daňovým výjimkám patří i třeba důchody, což si asi neuvědomil. To nikdo rušit nechce.

V momentě, kdy začala debata o úsporách, padl i požadavek po zrušení nesmyslných daňových výjimek. Proto se sepsalo, jaké všechny výjimky vůbec existují, jak jsou odůvodněné, čeho se týkají a jaké mají náklady. Takto vznikl materiál, který pak nějak z ministerstva financí unikl na veřejnost, a vznikly zkreslené informace. My chceme vzdělávání nadále podporovat, a to i v kombinaci s prací. Pořád říkám, že zásadní věci jsou spíše v reformách nebo důslednějším výběru daní. A taky se dívejme na to, co je z pohledu objemu relevantní pro státní rozpočet.

To je stejná písnička. Zásadní je dostupnost péče o dítě v místě, kde bydlíte. Mám na ministerstvu pro místní rozvoj dotační titul, který pomáhá rekonstruovat a zvyšovat kapacitu škol a školek. Ale to musí řešit primárně obce a ministerstvo školství.

Podali jsme s naší místopředsedkyní Sněmovny Richterovou několik návrhů, které prošly, například na zachování a podporu dětských skupin. Také ve spolupráci s ministerstvem práce připravujeme možnost sousedského hlídání, jako je v Německu. Zásadní problém totiž je, že pokud se chcete vrátit dříve do pracovního procesu, tak nemáte kam dát dítě. Proto rodiče zůstávají extrémně dlouho na rodičovské. To je alfa a omega.

Pokud má stát někde investovat, tak do dostupnosti péče o děti. Pak vůbec nemusí řešit finanční pobídky nebo nějakou pomoc. Tady je potřeba zabrat.

Je to výdaj na straně státu, v případě dětské skupiny a sousedského hlídání v řádech nižších miliard. Ale zároveň dřívější návrat pečujících rodičů k práci má pozitivní bilanci 15 miliard korun na straně příjmů.

V pětikoalici nikdo nevyjednává na sílu. V podstatě pokud se nepodaří v nějaké věci najít kompromis, tak podle mne takové opatření prostě v balíčku vůbec nebude. Opravdu tam nikdo nikoho neválcuje. Uvidíme, jaká bude finální dohoda.

Uvědomme si ale, že řada ministerstev má nějaký typ opatření, kterým míří na stejnou problematiku v gesci jiného resortu. A někdy je lepší posílit třeba nějaké přímé zvýhodnění nebo pomoc než dělat dalších pět opatření jaksi zezadu prostřednictvím nějakých slev. To je třeba případ rodičovské.

Podle mě je tedy zásadní zjistit, zda, co a jak se čerpá, zda to plní svůj účel. Je to lepší než to mít na čtyřech místech a složitě to kombinovat. Postavme raději hlavní pilíř, který lidem dá tu největší výhodu. Už jsem v případě daně z nemovitosti naznačil, že každý výběr daně, každá výplata specifické dávky mají své provozní náklady ať už na straně lidských zdrojů, zpracování dat, lidské práce. Když systém zjednodušíte, tak vám odpadne faktický výkon.

Ano, mimo jiné daň z těžby nerostných surovin, spotřební daně z tabáku či alkoholu, osekání některých daňových výjimek. A pak například národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil už má připravené legislativní podklady pro legalizaci konopí.

Touto cestou jdeme. Premiér a celá vláda schválili akční plán realizace této politiky. Celková reforma, pokud si dobře pamatuji, má pozitivní bilanci 17 miliard korun, ať už to plyne ze snížení represe, nebo z budoucího výběru daní. A to je věc, která když se schválí, tak může mít relativně rychlý efekt. Větší reformy ale mají postupný náběh.

Jenže i spousta věcí, o kterých jsme se bavili, by neměla dopady do příštího roku. Některé daně se vybírají až za rok, takže budou mít význam až pro sestavování rozpočtu pro rok 2025.

Ano, i když se nedíváme jenom na to, co bude příští rok. Deficit je strukturální, to znamená, že se z něj nevyškrtáte. Vy musíte reformovat.

Často se mě lidi ptají, jak jsme na tom s digitalizací. Ve státní správě pracuje spousta lidí, kteří dělají nějakou činnost, je náročná a vy jim za to platíte. A jde to třeba na náklady ministerstva práce. Když systém zautomatizujete, tak tato zátěž odpadne. Ale to nutně vyžaduje počáteční investici. Představa, že nejdřív škrtnete lidi a pak to teprve začnete lepit, není šťastná.