Bartoš chystá regulaci Airbnb

Resortu, v jehož čele je ministr Ivan Bartoš (Piráti), i městům, kterých se problém týká, vadí zejména narušování nočního klidu v pronajímaných bytech a pořádku v jejich okolí i to, že z center měst odcházejí jejich stálí obyvatelé.

„Mnohdy dochází k narušování pořádku a klidu v domech a k odlivu trvale bydlících obyvatel z některých domů a ulic. Poskytování sdíleného ubytování turistům má pochopitelně vliv i na množství nájemních bytů pro bytové účely. Pro dohledové orgány je přitom obtížné, až nemožné, získat od platforem informace o poskytovatelích tohoto typu ubytování,“ sdělil Právu k návrhu za MMR Vilém Frček.

Stát podle něj potřebuje znát identitu poskytovatele, a to nejen pro kontrolu dodržování pravidel pro podnikání, hygienu, daně či místní poplatky, ale i pro kontrolu plnění dalších právních předpisů, například týkajících se pobytu cizinců.

„Chceme, aby všichni podnikatelé v ubytovacích službách měli rovné podmínky pro své podnikání. Aby se žádný nemohl skrývat za platformu nebo zprostředkovatele. Požadujeme proto, aby platformy sdílely informace o poskytovatelích ubytování s orgány dohledu a aby u nabídek uváděly identifikaci těchto poskytovatelů. Aby podnikatelé, kteří k ubytování využívají byty, povinně do živnostenského rejstříku uváděli číslo bytu jako provozovnu,“ zmínil jeden z hlavních záměrů ministerstva Frček.

Podle návrhu MMR mají být vlastníci bytů, ať už jsou jimi fyzické, či právnické osoby, přímo odpovědní za plnění povinností souvisejících s ubytováním, pokud povinnosti nesplní poskytovatel ubytování.

„Tj. např. za nepořádky a narušování klidu v domě, za neuvedení identity poskytovatele služby. Máme také za to, že by měly mít obce, které nejlépe znají situaci na svém území, účinný nástroj k určité regulaci sdíleného ubytování,“ doplnil Frček.

Změny se podle něj dotknou podnikatelů v ubytovacích službách, vlastníků nemovitostí, kteří poskytují své nemovitosti pro ubytování, obcí a měst i online zprostředkovatelů. Podle šéfa poslaneckého klubu pirátů Jakuba Michálka, který za návrhem regulace stojí, hlavní změna spočívá v tom, že dojde k odlišení krátkodobých pronájmů od byznysu. Navržená hranice stanoví, že podnikatelem v této oblasti bude každý s tržbami přesahujícími 30 tisíc Kč ročně. Povinnost zajistit dodržování klidu a pořádku v domě se bude vztahovat nejenom na pronajímatele, ale i na vlastníka bytu, aby nebylo možné pravidla obcházet pomocí těžko dohledatelných kontaktů na agentury.

„Původní myšlenka sdíleného ubytování, že pronajmete volný pokojík nebo třeba byt, když jste v zahraničí, byla skvělá. Stejně tak chceme, aby měly rodiny a slušní návštěvníci možnost využívat při cestování ubytování přes online platformy tam, kde to nedělá problém. Ale dost se to zvrhlo, je to dnes bez nadsázky džungle, kde vydělávají šmelináři a zahraniční subjekty na úkor poctivých lidí a ubytovatelů,“ prohlásil.

„Problém s lidmi, kteří se přes Airbnb ubytovávají v našem domě, je kromě hluku také s odpadky, kterými zaplňují společnou popelnici. I to, že i v zimě často nechávají naschvál pootevřené vchodové dveře, protože mají jen jedny klíče, a všem tak prodražují vytápění,“ řekl Právu Martin z pražského Žižkova.

MMR jde o to, aby v oblasti sdíleného bydlení platila jasná pravidla, která by stát mohl i efektivně vymáhat. V případě nedodržení pravidel by mohla být uložena pokuta až 100 tisíc korun u jednotlivých podnikatelů, při opakovaném porušování by pak mohlo být zrušeno živnostenské oprávnění.

V případě platforem pro zprostředkovávání ubytování jako Airbnb by se pokuta mohla vyšplhat až na 10 milionů Kč a v případě opakování by hrozil zákaz činnosti.

Součástí návrhu je posílení pravomocí obcí ve stanovení místních poplatků, což je podle Michálka klíčové zejména pro turisticky exponované lokace. „MMR zvažuje návrh na zvýšení maximální sazby poplatku. Pokud projde, obce získají možnost stanovit maximální výši poplatku z ubytování oproti současným 50 Kč na 100 Kč,“ informovala Právo mluvčí MMR Veronika Hešíková.

„Ještě zvažujeme, že pokud ubytované osoby na místě dělají nepořádek, mohlo by být nově možné od nich vybrat kauci, kdyby se jim nedařilo v přestupkovém řízení doručovat, což se často děje u cizinců. Takto to již dnes funguje u dopravních přestupků,“ řekl Právu Michálek.

Pokud by kauci odmítli složit a nebyl by možný jiný postup jako například zajištění osoby nebo v případě opilých záchytka, mohl by takovému nevítanému návštěvníkovi obecní úřad uložit, aby provozovnu ubytovacích služeb vyklidil a našel si ubytování v hotelu.

„Airbnb je skvělá možnost umožňující přivýdělek i zajímavější cestování, což chceme podpořit, současně musí mít jasné hranice, aby se každý z nás mohl v klidu vyspat,“ dodal poslanec.

Připravovaný návrh může podle MMR doznat dílčích změn v probíhajícím připomínkovém řízení. Do Sněmovny by měl jít na podzim a platit by měl od ledna.

Základními parametry, jež se ale ve finální podobě návrhu podle Hešíkové objeví zcela určitě, bude rozlišení na profesionální a příležitostné ubytovatele, možnost jednoznačné identifikace ubytovatelů ve všech nabídkách a vyšší odpovědnost majitelů pronajímaných nemovitostí.

Zuzana Benešová, jednatelka společnosti Seven Keys, která hostitelům Airbnb poskytuje služby, Právu v reakci na chystanou regulaci sdělila, že proti právní vymahatelnosti a pokutám nic nenamítá, naopak tato opatření vítá. „Alespoň to donutí všechny pronajímatele, aby dané povinnosti dodržovali,“ uvedla.

Zvýšení poplatku na 100 Kč jí ale připadá dost nešťastné. „Citelně to postihne ty hostitele, kteří již poplatky řádně platí, a naopak ještě více odradí ty, kteří se placení vyhýbají,“ míní.

Spíše než na zvýšení poplatku by se vláda měla podle ní soustředit na neplatiče. „To, zda lidé poplatky za své hosty platí, si mohou úřady dohledat. Než vymýšlet další a další regulace, bylo by od státu efektivnější umět si pohlídat dodržování již existujících povinností, kterých není málo,“ dodala Benešová.