Bariéra u Turówa: efekt se pozná za rok

Podle něj se ale ve vrtech na české straně nárůst hladiny podzemní vody zatím neprojevil. Jak moc je stěna funkční, se ukáže až za rok.

„Změny hladiny podzemní vody (v českém pohraničí) budou vyhodnoceny až v červenci 2023 po ukončení monitoringu. Na českých vrtech zatím nárůst hladin podzemní vody není pozorován. Ale vzhledem k jejich vzdálenosti od podzemní stěny se změna hladin podzemní vody projeví se značným zpožděním,“ uvedl Nol.

Podle něj může mít stěna pozitivní vliv na podzemní vody na českém území i na zdroj vody v osadě Uhelná, která je na české straně nejblíže dolu. „Ale také platí, že na obnově původní úrovně budou mít velmi výrazný vliv srážky. Pokud budou klimatické podmínky jako v posledních letech, tedy extrémní sucho, k obnovování zásob podzemní vody nebude prakticky docházet,“ varuje geolog.

„Extrémní sucha mohou tedy způsobit poklesy hladin podzemní vody i přes plně funkční podzemní stěnu,“ dodal Nol s tím, že kromě srážek a sucha mají na kolísání podzemní vody u Uhelné vliv i vlastní odběry.

Důl Turów, připomínající kráter, bere českému pohraničí vodu, protože se těžaři zavrtávají až stovky metrů pod úroveň okolního terénu a s tím i pod výškovou hladinu moře. Přitékající voda způsobuje provozovateli dolu, polské společnosti PGE, značné potíže. Vodu musí odčerpávat a vypouští ji do řeky Nisy.

V cestě vody do dolu by nyní měla zabránit bariéra. Zda je funkční, se podle Ondřeje Nola bude posuzovat dvěma způsoby: testováním propustnosti a sledováním hladiny podzemní vody na přítoku ve směru z jihu, tedy z českého území směrem k ba­riéře a dolu. Hladiny sledují Češi, testování propustnosti mají na starosti Poláci. „První výsledky už předložili. Zjištěný koeficient vyhovuje požadavkům dohody (uzavřené mezi Českem a Polskem letos v únoru),“ upřesnil Ondřej Nol.