Balík: Ústavní stížnost k penzím nejspíš narazí

Ve středu veřejnost uslyší verdikt. Jaké jsou varianty rozhodnutí? Vyhovět a zrušit, nebo zamítnout? Je možné dát částečně návrhu za pravdu?

Soud stížnosti vyhoví, nebo ji zamítne. Kdyby shledal vadným zákonodárný proces, musel by zákon zrušit, aniž by se věcně zabýval dalšími námitkami.

O čem vypovídá výměna soudce zpravodaje?

Za rozhodnutím stojí Ústavní soud jako celek, ale záleží, i kolik soudců a jak bude hlasovat. Aby verdikt rozhodl o zrušení zákona, je potřeba devět hlasů.

Nestačí jen většina osmi ku sedmi. Stačí, aby sedm soudců nehlasovalo pro zrušení, a nebude dosaženo devítky, takže bude návrh zamítnut. Kvalifikovaná menšina tak může rozhodnout.

Můžeme se domnívat, že výměna soudce zpravodaje znamená nejednotnost názoru soudců?

Ano. Když soudce zpravodaj patří do skupiny, která je přehlasovaná, je nutné ho vyměnit.

Protože nemůže psát odůvodnění rozhodnutí a zároveň proti němu uplatňovat odlišné stanovisko. Určitě to tedy nebude jednomyslné rozhodnutí.

Chtěl bych ale říct, že by bylo velmi smutné, kdyby hlasování jednotlivých soudců vyvolávalo v lidech emoce, nebo nedej bože urážky. Každý soudce má plné právo na svůj právní názor.

Je důležité, aby Ústavní soud rozhodnutí veřejnosti dostatečně vysvětlil? A je možné, aby mu dokonale porozuměl i laik?

V písemném vyhotovení verdiktu je odůvodnění důležité zejména pro právnickou obec, která je pak bude dál vysvětlovat a komentovat. Záleží však také na tom, jak je uslyšíme ústně a jak bude posléze vedena diskuse. Ač to vypadá, že je to složitá věc, opak je pravdou.

Má tři tematické okruhy: stav legislativní nouze, legitimní očekávání a retroaktivitu. Pro toho, kdo trošičku judikaturu sleduje, to nejsou neznámé pojmy. Lze se podívat na to, jak v podobných otázkách Ústavní soud v minulosti rozhodoval.

Ale samozřejmě že po desáté hodině večer v hospodě na hlupáka nenarazíte. Když někdo neposlouchá věcné argumenty a sleduje jen, jestli má jeho názor úspěch, nepomůže mu ani sebelepší osvětová přednáška.

Jaké rozhodnutí očekáváte?

Prošel jsem si nedávno judikaturu ve vztahu k novelám pandemického zákona, kde se podobná problematika řešila. Ústavní soud se držel zásady „minimalizace zásahu“ a neshledal důvod pro zrušení zákona kvůli jeho přijetí ve stavu legislativní nouze. Pro zdrženlivost tehdy hlasovalo osm soudců z těch, kteří tam jsou dnes (20. ledna skončil mandát Jiřímu Zemánkovi – pozn. red.).

Pokud tato osmička zůstala konzistentní, nepředpokládám, že by mohla zákon zrušit jen kvůli stavu legislativní nouze. Spíš tedy Ústavní soud posuzoval věcnou, obsahovou stránku.

V ní hnutí ANO napadá retroaktivitu zákona. Tvrdí, že nárok na valorizaci důchodů vznikl v lednu, tedy několik měsíců před účinností vládní změny. Jak to hodnotíte vy?

Já se tím netajím. Patřil bych do skupiny, která by hlasovala pro zamítnutí. Nedošlo k tomu, že nebylo naplněno legitimní očekávání každého jednotlivého důchodce.

Je chybou, že se obecně hovoří o důchodcích a nehledíme na to, že i tato skupina občanů je různým způsobem diferencovaná.

I Evropský soud pro lidská práva ve věci proti Srbsku vyslovil názor, že neexistuje nárok na stále stoupající důchod. A že ve veřejném zájmu může být důchod i snížen. Takže pokud se Ústavní soud bude držet judikatury Evropského soudu, je to vcelku jasné.

Bylo podle vás rozhodování Ústavního soudu rychlé? Týden od veřejného slyšení bylo rozhodnuto, ve středu bude zveřejněn rozsudek.

Situace bývá taková, že soud má už v době, kdy nařizuje veřejné jednání, nález napsán. I soudce zpravodaj si právní stránku odůvodnění víceméně promýšlí.

Není škoda, že veřejné slyšení Ústavního soudu nepřenášela živě televize?

Myslím, že nikoliv. V písemném vyhotovení bude celé odůvodnění, včetně narativní části, v níž se popisuje, jak řízení probíhalo. Budou zopakovány výpovědi svědků. Každý, kdo bude mít zájem, si vše bude moci přečíst.