Balaš: Deset procent navíc pro učitele je reálných

Je to kolem sta tisíc. Řešil jsem to s náměstkem ministra školství panem Jaroslavem Millerem. Pozitivní je, že programy začínají fungovat a že je o ně zájem.

Už se jim to daří. Podle toho, co jsem zjistil, školy navzájem spolupracují.

Mám pocit, že by to mohl být úspěšný projekt, ale budu to ještě ověřovat na základě tvrdších dat. Zatím jsou reference pozitivní a zdá se, že se to podaří.

Střední školy. Úplně jsem se zděsil, když jsem zjistil, že nejsou dostatečné kapacity, aby výborní žáci ze základní školy mohli studovat na středních školách. To je opravdu třeba urychleně řešit. Bude to nesmírně složité, ale nemůžeme nechat odplynout generaci nadaných mladých lidí a nedat jim možnost rozvíjet se tímto způsobem.

Pokud vím, tak už se připravují některé projekty. Kolem Prahy je několik projektů, které by se měly začít realizovat. Ten proces trvá nějakou dobu, ale věřím, že bychom měli být schopni během funkčního období vlády mít nastartovaný systém, který už bude mít výsledky a kapacity se navýší.

Je to důležité, ale důležitější pro mne bude najít místo pro uchazeče na střední školy obecně. To lze řešit se zřizovateli, tedy kraji, ale i se středními školami. A půjdu se podívat do terénu, abych se přímo ředitelů zeptal, kde je problém a kde by mohly být rezervy. Oni by o tom měli mít lepší přehled, než mám já. To je pro mě naprosto zásadní věc.

Musíme. Nemůžeme setrvávat v systému, který není moc funkční a nemá žádné skvělé výsledky. To vyplývá z dat, která jsem měl k dispozici. Projekt je už v běhu, je to střednědobý záměr.

Je třeba se zaměřit na vyloučené lokality, kde se žáci ani studenti nedostanou k tak kvalitnímu vzdělání jako ostatní. Typickým příkladem je Karlovarsko. Problém je už v tom, že 40 procent i více učitelů nemá patřičné pedagogické vzdělání. To je třeba také řešit komplexně. Na Karlovarsku to lze řešit kapacitami přilehlých univerzit. Západočeská univerzita v Plzni má poměrně velké prostory. Rektor mi říkal, že v rámci pedagogické fakulty připravují programy pro lidi, kteří jsou na Karlovarsku v pedagogickém procesu, a doufám, že to povede k pozitivnímu výsledku.

Pak je třeba poskytnout učitelům sociální garance, a nejde možná ani tak o platy, ale třeba o bydlení. Doufejme, že když se k tomu přidá postupné zvyšování kvalifikace, bude to fungovat.

A pak jsou nevládní organizace, které například sledují Ústecko. Ti lidé jsou ochotni spolupracovat, berou to jako své poslání a my si nemůžeme dovolit plýtvat kapitálem těchto lidí, kteří jsou ochotni do zlepšení situace investovat svůj čas a úsilí.

Tento týden to představitelé vládní koalice diskutovali s odbory, a pokud vím, tak se dohodli na 10procentním navýšení. Je to otázka, jaké prostředky máme, a pak priorit státu při tvorbě rozpočtu. Ale 10 procent je zcela reálných. Uvidíme, třeba inflace nebude růst raketově dál a třeba nám pomůže vývoj ekonomické situace. Jsem rád, že se o deset procent od září zvednou platy nepedagogických pracovníků, tedy školníků, kuchařek, uklízeček. Ti jsou velmi výrazně podfinancovaní.

Jestli budu ve vedení STAN, není až tak rozhodující pro to, abych získal podporu. STAN bude chtít projekty ve školství podporovat už jen proto, že naši členové a příznivci jsou regionální politici a školství je pro ně klíčová otázka. Pokud mohu soudit podle prvních měsíců ve Sněmovně, tak mám pocit, že máme výbornou komunikaci v klubu a že tam bude i podpora vedení.

Raději než být místopředsedou STAN bych se soustředil na řízení ministerstva. Stranické povinnosti jsou do jisté míry zatěžující a v této situaci, ve které jsme a ve které je školství, bude dobře, když se toho ujme někdo jiný. Zůstávám předsedou rozhodcovského a smírčího výboru STAN, což není zanedbatelná role, ale není to tak zatěžující, aby mě to odpoutávalo od práce na ministerstvu. A v zájmu STAN je, aby ministerstvo fungovalo dobře.

Těch informací tohoto typu mám víc. Je-li tomu tak, budu to s ním řešit. Ale nejdřív si s ním budu muset promluvit. S některými kolegy, kteří tam pracují, jsme se potkávali mimo ministerstvo a mám takový pocit, že jedna z prvních otázek bude také fungování Cermatu, jehož vedením je náměstek Štábl pověřen. Rád bych se obklopil lidmi, kterým mohu věřit a u nichž není pochybnost, jaké mají kontakty a s kým by mohli být eventuálně spojováni.

Pana Štábla neznám osobně, popovídám si s ním a doufám, že najdeme nějaký modus, při kterém uzná, že může být zátěží pro ministerstvo, bude-li důvod skutečně takový, jaký je signalizován z několika stran. Nepochybně se tím zabývat budu.

Je tam řada velmi kompetentních lidí. Pokud vím, tak jejich kvalifikace je velmi dobrá, spíš bych tým doplnil o dva tři lidi, které znám a ve které mám důvěru, že jsou také odborníci.

Je škoda, že je dnes složité do majetkového přiznání nahlédnout. Tento systém bychom měli zkusit odblokovat. S manželkou máme jednu hypotéku za asi 1,4 milionu. Tu jsem zdědil. Vlastníme řadu nemovitostí. Nakoupili jsme dva tři byty, bydlí v nich synové. Máme dům a také jsem zdědil nemovitosti po matce a teď po otci. Majetku máme hodně, a kdybych chtěl žít jen ze svého majetku, tak dožiju v klidu.