Článek
Lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny (FNUSA) v Brně se v posledních dnech stále častěji setkávají s případy pacientů, kteří kvůli obavě z nákazy koronavirem svůj zdravotní stav nechají dojít do krajních mezí. Většinou ti starší raději zůstanou doma a trpí.
Stačí se objednat na konkrétní čas
„Takoví pacienti jsou k nám potom přiváženi zdravotnickou záchrannou službou, a to s onemocněními, která kdyby se řešila jako obvykle, nemusela vůbec být komplikovaná, a navíc by léčba měla daleko větší naději,“ říká Jindřich Olšovský, lékařský náměstek FNUSA.
„Například k nám na interní kliniku takto přivezli pacientku s močovou infekcí, která už byla ve stavu septického šoku,“ dodává Olšovský. Ve stavu septického šoku selhává celý oběh, tato žena se proto skutečně ocitla na hraně života a smrti. Chronicky nemocní v tuto chvíli doslova riskují život, když se bojí navštívit lékaře.
Černý scénář kolabujících nemocnic se nenaplňuje

„Naše péče nebyla přerušena. Jen je nutné se objednat na konkrétní čas. Neodkládejte pravidelné návštěvy, kontaktujte svého praktického lékaře, jakmile dojde ke zhoršení stavu. Ať už jde o průběh covidu-19, nebo chronickou chorobu,“ apeluje na Čechy Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka z Prahy 6, která už zaznamenala zvýšené obavy chronicky nemocných z návštěvy lékaře a bohužel zná i důsledky tohoto strachu.
„Šlo o případ diabetika, jehož museli převézt záchranáři k hospitalizaci, poté co došlo k obrovskému nárůstu glykemie, už s narušenou funkcí ledvin. Muže, který dlouho trpěl potížemi při močení, a až následně se zjistilo, že příčinou byl nádor prostaty. Rovněž šlo o pacienta, kterého převezli do nemocnice s akutním infarktem myokardu, který ovšem příznaky trpěl také už delší dobu,“ vyjmenovala na dotaz Práva lékařka případy lidí, kteří zbytečně trpěli a zmenšovali si tak naději na vyléčení bez následků.
Na venkově je to těžší
Na druhé straně se ovšem hojně ozývají hlasy těch, kteří o pomoc volají, ale často se pro ně spojení s praktickým lékařem rovná vítězství v maratonu.
Interna karvinské nemocnice kvůli nedostatku personálu nepřijímá pacienty

„Ano, pacienti si stěžují, že se nám nemohou dovolat. Ale my skutečně děláme, co můžeme. Denně v ordinaci vyřídíme až sto hovorů. Praktici nyní nesou na svých bedrech 90 procent všech kontaktů se zdravotnickým systémem. Řešíme i ostatní onemocnění, na která v přetížených nemocnicích není prostor a normálně byla léčena za hospitalizace na lůžku. I s takovými věcmi se na nás lidé obracejí,“ vysvětlil nápor, kterému praktici nyní čelí, David Halata, venkovský praktický lékař z Valašska, s prosbou, ať jsou lidé trpěliví a nevzdávají to.
Velký rozdíl je mezi zkušenostmi nemocných ve velkých městech a na vesnicích.
„Venkov se od měst liší. Vždy tu byla rozdílnost v dostupnosti zdravotní péče. Sledujeme to v datech zdravotních pojišťoven už roky, ale pandemie to zvýraznila. Ordinace v regionech jsou často zavaleny a opravdu se tam nelze dovolat. Tato doporučení nejsou všude, speciálně v regionech někdy realizovatelná,“ vysvětluje místní specifika Halata, který je i předsedou Pracovní skupiny venkovského lékařství Společnosti všeobecného lékařství.
V izolované italské obci žijí jen dva obyvatelé. Nošení roušek přesto nepodceňují

„Pro příklad, čekací doba na PCR test v Praze je jeden až dva dny. V krajích, jako je Zlín, Vysočina a severní Čechy, byla v posledních dvou týdnech doba čekání pět až deset dní. Odběrové sanitky přijedou za sedm až deset dnů, takže ani nemá smysl je volat. Tomu odpovídá i totální kapacitní a personální vyčerpání regionálních nemocnic. Zvlášť v krajích, v nichž jim za zády nestojí fakultní nemocnice,“ dodává Halata.