Bájné kopce mění majitele, církev dostane Blaník a stát chce Říp

Lobkowiczové se chtějí hory zbavit a nabídli ji státu. Problém je ale zatím s cenou. Stát ani Ústecký kraj 23 miliónů korun za sedm desítek hektarů dát nechtějí.

V případě Blaníku – pokud projde zákon o církevních restitucích – by se měly místní lesy a pozemky vrátit arcibiskupství pražskému.

„Lesní pozemky na Malém a Velkém Blaníku patřily před rokem 1948 katolické církvi. V katastrálním území Louňovice pod Blaníkem se jedná o lesní pozemky o celkové výměře zhruba 500 hektarů,“ řekl Právu mluvčí lesů Zbyněk Boublík.

V obci, která částečně žije z turistického ruchu a z legendy, že uvnitř Blaníku se skrývá svatováclavské vojsko, které přijde českému národu na pomoc v hodině nejtěžší, mají z nového vlastníka trochu obavy.

„Mně se to moc nelíbí, ale pokud prokážou, že jim to patřilo, potom by se jim to asi nakonec mělo vrátit,“ řekla Právu starostka Louňovic pod Blaníkem Růžena Kučerová.

Na Velkém Blaníku obec postavila rozhlednu a v sedle provozuje parkoviště. Starostka věří, že církev nebude mít s jejich aktivitami problém.

„Nevím, co nás čeká. S Lesy ČR jsme v pohodě dohodnutí na přístupu k rozhledně, a proto doufám, že s církví se dohodneme také,“ podotkla.

Také zastupitel obce Martin Vávra očekává od církve vstřícnost. „Do lesa nám, doufám, chodit nezakážou, ať je státní, nebo církevní,“ řekl Právu

Vávra.

Církev slibuje, že zajetou praxi měnit nebude. „Neumím si představit, že bychom něco měnili na dosavadním fungování,“ řekl Právu ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha.

Co udělají s lesy na Blaníku, ještě neřešili, ani jestli obnoví poutní místo na Malém Blaníku, kde chátrá obří kaple. „Oživení poutního místa je otázka daleké budoucnosti,“ dodal Štícha.

Blaník leží v chráněné krajinné oblasti. Podle mluvčího ministerstva životního prostředí Matyáše Vitíka existuje pro vlastníky pozemků v CHKO řada zákazů, jako stavět budovy (až na výjimky, které musí posvětit vedení CHKO) či těžit nerosty, ale mohou bez potíží lesy například prodat.

„V případě prodeje, výkupu či darování pozemků, které se nacházejí na území chráněné krajinné oblasti, neplatí pro tato území předkupní právo státu,“ řekl Právu Vitík. Šticha nevidí v hospodaření v CHKO žádný problém. „Pro nás to není nic nového, skoro všechny objekty, které užíváme, mají nějaký stupeň ochrany,“ podotkl.

O prodeji či pronájmu Řípu, z jehož vrcholu požehnal celé zemi praotec Čech, se jedná již přes tři roky. Ústecký kraj původně nabídl za pronájem symbolickou korunu, ale s tím narazil. Lobkowiczové by chtěli 23 miliónů korun. Ústečtí se proto obrátili na ministra obrany a senátora za Litoměřicko Alexandra Vondru (ODS), kde se Říp nachází, a požádali ho, aby za ně se zástupci Lobkowiczů jednal. „Další jednání by se mohlo uskutečnit v létě, pokud do ČR z USA přijede na plánovanou návštěvu Martin Lobkowicz,“ řekl Právu mluvčí obrany Jan Pejšek.

Pokud by Vondra uspěl, otevřela by se Ústeckému kraji cesta k získání dotací z evropských fondů. Vedení kraje by tak mohlo na Řípu vybudovat novou kanalizaci a vodovod nebo další trasy pro cyklisty a turisty.

Oba kopce mají pro český národ historickou a symbolickou hodnotu. Říp, který je zapsán mezi národní kulturní památky, byl od 18. století oblíbeným poutním místem, od poloviny 19. století byl nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací.

Kopce využívají k svému zviditelnění i politici. Na Řípu se scházejí soc. demokraté, Blaník si zase oblíbil prezident Václav Klaus.

Když v roce 2004 celá politická elita slavila na Staroměstském náměstí vstup Česka do EU, Klaus si vyšlápl se svými věrnými na Blaník a oslavil vstup půllitrem piva. Od té doby tam je deska s nápisem: Zde Václav Klaus zanechal stopu: „Rytíři! Hrrr na Evropu!“