Článek
„Hned po příletu do Thajska jsme se převlékli do služebního, z letiště nás odvezli na místo přímo k jeskyni. Prvotní myšlenka byla zjistit možnost nasazení velkokapacitních čerpadel, kterými disponuje ČR. Případně zhodnotit možnost nasazení jiné techniky, lidí, prostředků a sil,“ popisuje David Kareš.
Velkokapacitní čerpadla nakonec nešlo použít kvůli tomu, že by bylo těžké s nimi manipulovat. Terén na místě byl členitý a čerpadla by těžko šlo někde usadit.
Když jsem viděl to místo, tak první, co mě napadlo, bylo klobouk dolů všem těm, kdo se záchrany účastní.
„Když jsem viděl to místo, tak první, co mě napadlo, bylo klobouk dolů všem těm, kdo se záchrany účastní,“ vypráví Kareš. Podmínky byly velmi náročné.
„Pětatřicet stupňů ve stínu, stoprocentní vlhkost, bahno, ostré výčnělky jeskyní. Ale z místních si nikdo nepřipouštěl, že by se to nepovedlo,“ vzpomíná Kareš.
Jeho kolega Petr Vodička to viděl úplně stejně. Nejproblematičtějším místem podle něj byla úzká skulina, kterou museli potápěči i s chlapci proplavat.
Byla tam kalná voda, chlapci bez výcviku.
„Měla na výšku kolem 38 až 40 centimetrů, i potápěči si sundávali zásoby vzduchu, tlačili je před sebou, aby tamtudy prošli. Byla tam kalná voda, chlapci bez výcviku,“ jmenuje rizika.
Uvízli v jeskyni |
---|
Dvanáct fotbalistů ve věku 11 až 16 let a jejich 25letý trenér uvízli v jeskynním komplexu 23. června kvůli stoupající vodě po monzunových deštích. Potápěči ze záchranného týmu je našli 2. července, ven se však skupinu kvůli náročnému terénu podařilo dostat až zhruba po týdnu, poslední pětici 10. července. Následně byli v nemocnici, odkud je pustili 18. července. V průběhu záchranné akce zemřel jeden z potápěčů. |
Tím největším byl ale podle hasičů déšť. „Počasí tam bylo hlavním nebezpečným faktorem. Monzunové deště byly vydatné,“ říká Kareš.
Náročná byla i koordinace velkého množství lidí na místě. Thajcům se ale podle českých hasičů povedla. „Byly tam skupiny potápěčů, týmy, které odčerpávaly z jeskyně, odčerpávalo se z vodních toků, které tekly do komplexu, byli tam vrtaři, kteří se pokoušeli najít vhodné místo pro vstup do jeskyně, nad tím vším byl guvernér,“ popisuje Vodička.
Čeští hasiči se samotné záchrany chlapců přímo neúčastnili. K jeskyni mohli pouze potápěči. Kareš s Vodičkou čekali spolu s dalšími lidmi u nemocnice, kam byli po záchraně chlapci i s trenérem odvezeni. Atmosféra prý byla neuvěřitelná. „Byla tam obrovská radost a aplaus,“ usmívá se Kareš.
S oběma hasiči se ve čtvrtek na ministerstvu vnitra setkal šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD). Jako poděkování jim předal plaketu ministra vnitra.
Vodička dříve působil například v Nepálu po zemětřesení v roce 2015 nebo v Íránu po zemětřesení v roce 2003. David Kareš se podílel třeba na odstranění spadlé trojské lávky v Praze či na zásahu po výbuších v muničních skladech ve Vrběticích.