Bagristovi z Blanky zachránila život zaklíněná noha

„Kdyby opustil kabinu, myslím, že by nepřežil,“ řekl Právu Jan Škrábek z Metrostavu, který stavbu daného úseku řídí. Pomohl i fakt, že bagr měl v dané chvíli své rameno nahoře. Opřela se o něj padající výztuž – svislá železobetonová stěna zhruba ve třetině šířky tunelu, kterou uvolňoval. V tu chvíli mělo váhu zeminy udržet hotové prvotní ostění vyrubaného tunelu, ocelový nosník se stříkaným betonem.

„Demontoval vzpěry výztuhy, které statický význam už v danou chvíli mít neměly,“ popsal výrobně technický ředitel Metrostavu Ivan Hrdina. Podle Škrábka dělníci museli odvézt asi 1500 kubíků sypající a sesouvající se zeminy, než se k bagristovi dostali. Představuje to nejméně 125 nákladních aut.

„Řekl bych, že jsme se k němu dostali za pět minut dvanáct. Říkal, že usínal, znamená to, že mu začal docházet vzduch,“ poznamenal Škrábek. Jeho informace říkají, že bagristovi, který po necelém týdnu skončil na jednotce intenzivní péče příbramské nemocnice, je lépe. Měl by být v pořádku.

Protože bagristova kabina byla do poloviny plná bahna, usuzují z toho lidé z Metrostavu na nečekanou přítomnost vody. Český báňský úřad v místě přitom prováděl vrty, které spodní vodu nesignalizovaly. Měřil se i pohyb hornin, napřed vrty z povrchu, pak na místě v tunelu. Podle Hrdiny se měřilo obden. „Měření nevykazovala žádný signál možných problémů,“ popsal Hrdina.

Celý rubaný profil tunelu o výšce 12 metrů má plochu 170 metrů čtverečních, v případě stříleného prostoru pro vzduchotechniku v letenské břidlici jde o 300 metrů čtverečních. Metrostav tvrdí, že při změně geologických podmínek, které v tunelu nastávají každou chvíli, se vždy diskutuje o tom, jak dál.

„Projekt se upravuje podle místních geologických podmínek,“ uvedl František Polák, mluvčí společnosti, která ve středu vzala novináře na místo. Vidět byla jen betonová plomba, někde v ní vězí ještě onen bagr. A zda se zřítil tunel i o kousek dále, v tzv. opěrových tunelech se zatím neví.