Článek
„On se chová jako fíkus! Víte, jak se chová fíkus? Jako fíkus tuneluje stromy a je škrtičem stromů, tak tady nám dnes hrozí, že takové oligopoly vytunelují demokracii,“ hřímal na adresu předsedy ANO Zaorálek na sjezdu soc. dem. v březnu 2017.
O pár měsíců později vůči ANO ještě přitvrdil a v kampani do Sněmovny hlásil, že ČSSD nebude sedět se stíhaným premiérem ve vládě. Po debaklu a zisku 7,3 procenta se z nejvyšších pater politiky stáhl. Uvnitř strany však vystupoval proti vstupu soc. dem. do vlády.
Do prosince 2017 byl ministrem zahraničí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), kam ho jmenoval právě Zeman. Zatímco začátky jejich spolupráce označil Zaorálek za komplikované, neshodli se například na protiruských sankcích, proti kterým Zeman vystupoval, po třech letech si prý k sobě už našli cestu.
Emotivní projev ministra zahraničí Lubomíra ZaorálkaVideo: Václav Toman, Novinky
V hledáčku byl už na jaře
Prezident tak musel Zaorálkovi „zapomenout“ jeho tažení před první volbou na Hrad v roce 2013, v němž všechny Zemanovy příznivce v ČSSD vyzýval, aby ze strany odešli.
V té době však rány mezi oběma politiky ještě nebyly zhojené. V roce 2000 Zaorálka zmínil Zeman ve svém projevu pro výkonný výbor ČSSD v souvislosti se „zbabělci, hlupáky a vyžírkami“. Zaorálek údajně figuroval v Zemanově „seznamu zrádců“, tedy poslanců, kteří jej v roce 2003 nevolili v tajné volbě prezidentem.
O Zaorálkovi, který v tomto období předsedá sněmovnímu zahraničnímu výboru, se už před rokem hovořilo jako o možném kandidátovi na ministra zahraničí, když Zeman odmítl jmenovat europoslance Miroslava Pocheho. „Neaspiruji na žádnou funkci,“ odrazil spekulace s tím, že vstupem do vlády by popřel celou volební kampaň, kterou proti Babišovi vedl.
O pár měsíců později odmítl být lídrem evropské kandidátky. V květnu se o něm poprvé hovořilo jako o možném kandidátovi na ministra kultury. Tehdy Právu napsal: „Omlouvám se, tahle debata jde mimo mě... Já se věnuji zahraniční politice... Odlétáme s výborem do Severní Koreje.“
Prořízlá ústa
Zaorálek je známý svými prořízlými ústy. Často však za své názory sklidil i kritiku. V dubnu 2014 například za to, že podepsal spolu se svým čínským protějškem prohlášení o prohloubení vzájemné politické a ekonomické spolupráce. V textu mimo jiné stálo, že „Česká republika nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě“.
Loni v červnu zase označil Vietnam za bezpečnostní riziko kvůli výrobě drog. Sesypali se na něj za to politici i Česko-vietnamská společnost, která žádala omluvu.
Loni v říjnu zase prohlásil, že by se čeští vojáci měli stáhnout z Afghánistánu, kde působí jako okupanti. Řekl to poté, co na misi padl český voják Tomáš Procházka. Od pravice za to čelil návrhu, aby z pozice předsedy zahraničního výboru odešel.
| Zaorálek vystudoval Filozofickou fakultu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Po studiích pracoval v Ostravě v Čs. televizi jako dramaturg (1983 až 1986). Podílel se například na seriálu Velké sedlo o životě vodohospodářů na stejnojmenné přehradě. V seriálu hrál i Zaorálkův budoucí stranický kolega a ministr kultury Vítězslav Jandák. Od roku 1986 do roku 1989 byl Zaorálek v Čs. straně socialistické. |
|---|
| V listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum. V lednu 1990 zasedl do Federálního shromáždění a do Sněmovny lidu. Do ČSSD vstoupil v roce 1994, o dva roky později byl zvolen do Sněmovny, které v letech 2002 až 2006 předsedal. V letech 2009 až 2018 byl místopředsedou strany. Hovoří anglicky a německy. |
| Zaorálek je rozvedený a má tři děti. Jeho životní družkou je bývalá moderátorka ČT Šárka Bednářová. |
