Článek
Abolice by pro Babišovu image nebyla pozitivní, uvedl Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. „Spolupodepsat milost sám sobě působí divně. Asi by to byla věc, která by se Andreji Babišovi v budoucnu neustále připomínala – a mohla by ji dobře používat opozice vůči němu v politických debatách,” poznamenal. Zároveň by ale taková věc podle něj neměla větší vliv na voliče ANO. „Velká část voličů ANO byla v posledních letech imunní vůči všemu negativnímu, co se v souvislosti s Andrejem Babišem a ANO objevilo. A spolupodpis vlastní milosti není podle mne nic, co by dokázalo jejich postoj k ANO a jejímu předsedovi podstatně ovlivnit,” doplnil.
„Nedomnívám se, že cokoli, co se aktuálně děje ve spojení s kauzou Čapí hnízdo, nějak zásadně ovlivní pozici Andreje Babiše v očích veřejnosti. Obě skupiny, jak jeho příznivce, tak jeho kritiky, to spíš v jejich pozicích upevní,” uvedl Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze.
„Zemanovi i Babišovi nahrává, že se mohou opřít o rozhodnutí pražského městského zastupitelství. Trestní stíhání je zastaveno, Zeman by tou abolicí pouze zastavil jeho obnovení, což se před veřejným míněním dá docela dobře uhrát. Včetně té Babišovy kontrasignace,” poznamenal Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd UK.
Vzkaz pro poslance
Kopeček v záležitosti vidí ještě jiný rozměr v souvislosti s hlasování o senátním návrhu ústavní žaloby na prezidenta, kterou by měla ve čtvrtek projednávat Sněmovna. „Zemanovo prohlášení je jasný signál pro poslance ANO – 'stojím za vaším předsedou'. Už předtím bylo jasné, že poslanci ANO v drtivé většině budou prezidenta spíš podporovat, tj. nepodpoří podání žaloby. Toto je od Zemana signál, který tento jejich postoj ještě utvrdí,” konstatoval politolog.
Poslední vývoj kauzy Čapí hnízdo
Městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) nedávno zastavilo jak stíhání Babiše, tak dalších v případu Čapího hnízda. Usnesení je nyní pravomocné. MSZ ho předloží společně se spisovým materiálem nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který může usnesení potvrdit, nebo zrušit. Na přezkoumání má tři měsíce. Prezident ve čtvrtek avizoval, že v případě obnovení řízení by využil takzvané abolice. Podle ústavy ji musí spolupodepsat předseda vlády či jiný pověřený člen kabinetu.
Žaloba je založena na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl tvrzení, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.
Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, na sněmovním plénu by pro ni musela hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. Vzhledem k rozložení sil ve Sněmovně to není pravděpodobné.
