Babišovi i Pavlovi se do prezidentské kampaně počítá jen část útrat

Jak Novinkám sdělil František Sivera z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, úřad bude kontrolovat financování kampaně až po jejím skončení, kdy kandidáti odevzdají závěrečnou zprávu.

„De facto my teď nevíme, co tam kandidáti napíšou. My teď nebudeme říkat nic. Jen upozorňujeme, že výdaje na propagaci své činnosti a své osoby od začátku vyhlášení volební kampaně musí kandidát do zprávy zahrnout. A to nejen své výdaje, ale i výdaje svých podporovatelů, kteří je dělají s jeho vědomím. Bez ohledu na to, kdy kandidát oznámí kandidaturu,“ řekl Sivera Novinkám.

Neformální kampaň vedl od jara lídr ANO Andrej Babiš. Ohlásil svou kandidaturu až 30. října, do té doby si žádný transparentní účet nevedl. Kandidaturu přitom celou dobu nevylučoval a od května se svým obytným vozem objížděl republiku a pořádal setkání s občany. Hnutí ANO u toho celou dobu tvrdilo, že se nejedná o prezidentskou kampaň, ale o kampaň pro senátní a komunální volby, které se konaly na konci září.

Část nákladů však Babiš do limitu na prezidentskou kampaň přece jen zahrne, jak už oznámil, bude to 8,5 milionu korun. „Ano, počítáme s tím, že část výdajů na komunální a senátní volby započítáme do prezidentské kampaně. Bude se to týkat především výjezdů a reklamních ploch,“ napsal Novinkám mluvčí Babiše Vladimír Vořechovský.

Transparentní účet s názvem ANO – Prezident 2023 vede hnutí u Komerční banky. Zatím je však prázdný.

O generálu Pavlovi, který stál v čele Vojenského výboru NATO, se jako o možném kandidátovi na hlavu státu začalo hovořit už v roce 2018, kdy odešel do výslužby. V roce 2020, kdy vypukla pandemie, spekulace podpořil založením iniciativy Spolu silnější, pod jejíž hlavičkou objížděl republiku, aby jednal s experty a zjišťoval, jak lidé v regionech situaci zvládají.

V roce 2021, např. v rozhovoru pro magazín Reportér, nakonec otevřeně přiznal, že je v roce 2023 připraven na prezidenta kandidovat, pokud se nestane nic mimořádného. Poslední dva roky také plní své sociální sítě (na Facebooku jej sleduje bezmála 60 tisíc lidí, na Twitteru 118 tisíc) různými příspěvky ze setkávání s občany, fotografiemi i videi. Objížděl republiku a o svých setkáních na internetu informoval.

Ať už za cesty a propagaci utratil cokoliv, dohledový úřad to řešit nebude. Do limitu 40 milionů počítá jen náklady a materiál na kampaň po vyhlášení termínu voleb, tedy po 27. červnu 2022.

Od tohoto data až do 3. listopadu Pavlovi z transparentního účtu odešlo skoro 19 milionů, tedy skoro polovina všech výdajů, které mu pro první kolo povoluje zákon. Téměř sedm milionů dal za billboardy, další milion ho stála reklama na Facebooku, asi 3,5 milionu „média a mediální služby“, více než 1,3 milionu sběr podpisů, desítky tisíc utratil za „produkční náklady, „nájem a pronájem“, letenky a „ubytování“.

Ředitel Transparency International Ondřej Kopečný Novinkám sdělil, že jeho organizace usiluje o to, aby byly volební zákony zpřesněny. „Budeme se snažit kandidátů ptát, od kdy vlastně svou kampaň vedou. Ale na druhou stranu musíme uznat, že politici prostě komunikují s voliči a občany a nemůžeme každou komunikaci nazývat kampaní,“ dodal.

Trojlístek kandidátů, kteří mají podle průzkumů nejvyšší šance zvítězit, uzavírá bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. „Zatím bylo od vyhlášení termínu voleb utraceno okolo čtyř milionů korun, největší položkou jsou personální náklady související hlavně se silnou kontaktní kampaní, která je náročná na koordinaci,“ sdělil Novinkám mluvčí Nerudové Štěpán Neubauer. „Do vyhlášení termínu to bylo okolo tří milionů korun,“ dodal.

Podle Pavla Fischera by měli kandidáti finance, které utratili za kampaň před vyhlášením termínu voleb, do kampaně počítat. „Doufám, že tyto náklady započítají. Zdá se mi to spravedlivé a zcela správné,“ napsal Novinkám. Sám má na transparentním účtu něco přes milion korun a utrácet za kampaň pořádně ještě nezačal.

Nejen v délce kampaně, ale i ve vedení transparentních účtů jsou mezi kandidáty na prezidenta velké rozdíly. Některé banky totiž umožňují, aby návštěvníci mohli na účtech platby třídit a hledat, jiné žádný takový nástroj nenabízejí.

„Narážíme na to při monitoringu voleb. Úroveň transparentních účtů je různá. Je to částečně dáno tím, co nabízejí jednotlivé banky. Některé to mají přehlednější, někde je snazší s daty pracovat. Pomohlo by, kdyby bylo jasné vodítko, jak by informace na transparentních účtech měly vypadat. Ale už dnes mají kandidáti možnost zřídit si účet tak, aby obsahoval důležité informace.

Eventuálně mohou informace zveřejňovat na svých webových stránkách. Pokud chtějí být transparentní, tak mohou,“ řekl Kopečný z Transparency International. Kandidáti musí listiny s podpisy nejméně 50 tisíc občanů, 20 poslanců či 10 senátorů odevzdat na ministerstvo vnitra nejpozději 8. listopadu.