Článek
„O této věci budou resorty ještě jednat,“ sdělil ČTK ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Cílem nového stavebního zákona, o němž jako o prioritním hovořil ve svém novoročním projevu premiér Andrej Babiš (ANO), je zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA se mají sloučit do jednotného povolovacího řízení. Vzniknout má nejvyšší stavební úřad, který se stane součástí státní správy.
Změna režimu stavebních úřadů by byla příliš velkým zásahem do výkonu veřejné správy
Návrh také počítá s tím, že pokud se příslušný úřad k žádosti o stavební povolení nevyjádří do třiceti dnů a u složitějších staveb do šedesáti dnů, bude platit tzv. fikce souhlasu, tedy automatické schválení žádosti.
Hrozí opačný efekt
Studie ovšem vyčíslila jednorázové náklady na zavedení nového systému na až 32 miliard korun. Roční náklady na jeho provoz by pak dosáhly 2,3 až 2,7 miliardy. Ministerstvo vnitra proto doporučuje, aby se úředníci stavebních odborů z obcí na stát nepřeváděli.
„Zákon má přinést zrychlení realizace staveb. Změna režimu stavebních úřadů by však byla tak velkým zásahem do výkonu veřejné správy a je na něj navázáno takové množství činností, že velmi pravděpodobně dojde k přesně opačnému efektu,“ uvedlo ministerstvo vnitra.
Podle něj by došlo k celkové paralyzaci systému na 12 až 18 měsíců. Výsledkem by byl propad ve stavební produkci ve výši až 204 miliard korun.
Rychle a zběsile, komentují obce nový stavební zákon
Ministerstvo vnitra také upozorňuje na korupční rizika, kdyby se rozhodování o stavbách koncentrovalo u jediného orgánu, nejvyššího stavebního úřadu. Přitom nyní je řízení trojstupňové.
Starostové žádají přepracování návrhu
Svaz měst a obcí (SMO), Sdružení místních samospráv i Spolek pro obnovu venkova považují návrh novely za tak špatný, že je třeba jej stáhnout a vypracovat nový.
„Návrh vykazuje tolik věcných i legislativních nedostatků, že ho nemůžeme považovat za vhodný základ pro rekodifikaci stavebního práva,“ kritizuje ho předseda SMO František Lukl.
Starostům především vadí plánované převedení úředníků zabývajících se stavební agendou z obcí na stát. Rušení stavebních úřadů v rámci radnic podle nich povede k dalšímu posilování centralizačních tendencí, což je v přímém rozporu se schválenými koncepcemi reformy veřejné správy.
Vážné připomínky jsou i ke zmíněné fikci souhlasu. „Návrh zákona příliš akceptuje zájmy investorů a developerů, ale práva jiných účastníků řízení opomíjí,“ řekl už dříve soudce Nejvyššího správního soudu Filip Dienstbier. Předseda České komory architektů Jan Kasl k tomu dodává: „Třicet až šedesát dní je nereálná lhůta. Kdyby v zákoně bylo půl roku, bylo by to přijatelnější.“
Povolování staveb bude možné i v elektronické formě
Připomínky má k návrhu i místopředseda ODS Martin Kupka, který je také starostou středočeských Líbeznic. Podle něj může být korupční potenciál nové úpravy dokonce větší než v nyní panujících poměrech. „Toto vážné riziko potvrzuje spolu se mnou řada starostů napříč republikou. Na stavební řízení v celé zemi to může mít vážné dopady,“ uvedl.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) předlohu hájí s tím, že zjednoduší a zrychlí stavební řízení. Připouští však, že vzhledem k množství připomínek dozná podoba zákona ještě změn. Platit by nová stavební legislativa měla už v příštím roce, účinnosti však měla nabýt až v roce 2023, aby byl čas se na tak zásadní změny připravit.