Článek
Pokud by Sněmovna odmítla vyslovit důvěru vládě, nebo jí vyslovila nedůvěru, znamenalo by to demisi stávajícího kabinetu. Prezident by jej poté pověřil, aby vedl zemi do doby jmenování nové vlády.
Následně podle Ústavy hlava státu jmenuje nového premiéra a na jeho návrh jednotlivé členy kabinetu. Po jmenování musí vláda do 30 dnů předstoupit před Sněmovnu a požádat o vyslovení důvěry. Pokud ji nezíská, jmenování na základě prezidentova uvážení pokračuje druhým pokusem prezidenta.
| Andrej Babiš k možné rezignaci 16. listopadu 2018 | |
|---|---|
| Babiš: Nikdy neodstoupím, nikdy! Nech si to všichni zapamatují |
Pokud by ani druhá vláda nezískala důvěru, jmenoval by prezident nového premiéra na základě návrhu předsedy Sněmovny. Pokud by ani tato vláda nezískala důvěru, následovalo by rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb. Na rozpuštění Sněmovny by se variantně mohlo shodnout i 120 poslanců.
V tomto volebním období jmenoval prezident Babiše premiérem již dvakrát. První kabinet složený z nominantů ANO důvěru loni v létě nezískal, druhá koaliční vláda tvoření ANO a ČSSD uspěla. Proto by v případě její demise měl prezident opět dva pokusy na jmenování premiéra.
Prezident není při svých rozhodnutích ničím limitován, a proto by mohl jmenovat premiérem pověřeným sestavením nového kabinetu Babiše i potřetí. Tento postup avizoval i loni na podzim, když vypukla kauza kolem premiérova syna ve Švýcarsku.
Stávající kabinet by přitom podle prezidentových dřívějších slov mohl vládnout v demisi i několik měsíců, neboť Ústava konkrétní lhůty nestanoví.