Článek
„Z hlediska monitoringu a návratové politiky dělají skvělou práci,“ řekl po návštěvě Babiš s tím, že si dovede představit větší zapojení Frontexu mimo evropský kontinent
Zmírnil tak dřívější kritiku, v níž poukazoval, že podle řady států zmíněná agentura vůbec není potřeba. Posílení kapacit Frontexu ze stávajících zhruba 1500 lidí na 10 tisíc, stejně jako navýšení rozpočtu o deset miliard eur během sedmi let, jak navrhuje Evropská komise, však stále odmítá. Mimo jiné s poukazem na to, že migrační vlna oproti vrcholu v roce 2015 výrazně opadla a že jednotlivé státy by měly využívat především vlastní pohraniční stráž.
V tom s ním souhlasí i Morawiecki. „Obáváme se, že zvětšení prostředků na Frontex by znamenalo zmenšení prostředků ve strukturálních a regionálních fondech EU,“ řekl polský premiér.
Migrační tlak opadl
O Frontexu prohlásil Babiš minulý měsíc, že jej „vůbec nepotřebujeme“, ačkoliv Evropská komise podporovaná Německem či Francií prosazuje výrazné posílení evropské pohraniční stráže ze současného stavu zhruba 1500 lidí na deset tisíc.
Nynější rozpočet činí zhruba 320 miliónů eur (zhruba osm a čtvrt mld. Kč). Brusel chce rovněž posílit kompetence této unijní agentury. Doufá, že tak dál sníží počet migrantů proudících do Evropy, jejichž počet kulminoval okolo roku 2015. V řadách Frontexu nyní působí zhruba pět desítek Čechů, většina z nich v terénu.
I ve varšavské centrále unijní agentury připouštějí, že migrační tlak značně opadl. Počet nelegálních přechodů unijních hranic loni oproti předchozímu roku spadl o třetinu.
Chybějí policisté i technika
„Dřívější zkušenost ale ukázala, že potřebujeme koordinované síly, které lze rychle nasadit, když státy situaci nezvládají,“ obhajuje mluvčí Frontexu Izabella Cooperová plánované posílení agentury. Podle ní mají nynější patroly na hranicích stále velké mezery, chybějí zejména policisté a technika.
Pracovníci ve varšavské centrále získávají informace z terénu, tak jak jsou hlášeny jednotlivými státy – monitorovány jsou všechny zločiny u hranic. Nejen nelegální přechody, ale i třeba krádeže aut.
„Evropa by se měla soustředit, aby se do schengenského prostoru dostaly další země, Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko. Nemá totiž logiku, abychom bránili území, které není ucelené,“ upozornil český premiér.
Společné zasedání kabinetů
Babiš se s Morawieckim kromě středečního summitu EU sejde i 15. listopadu, kdy obě vlády společně zasedají v Praze. Polský premiér také přijal pozvání na oslavy 100. výročí vzniku Československa.