Článek
Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur.
„Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu,” řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.
Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor.
Kandidáti na premiéra se pohádali v předvolební debatě, Bartoš chyběl
„To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek,” uvedl premiér.
Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou.
Analytici odhadují, že ceny energií pro české domácnosti porostou v následujících měsících nejen u elektřiny a plynu, ale například také u uhlí.
U elektřiny a plynu očekávají kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově až o pětinu, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.
Analytici se rovněž shodují v tom, že velkoobchodní ceny elektřiny ženou nahoru hlavně rekordní ceny povolenek.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v neděli oznámil, že vláda chce zmírnit dopady zdražení elektřiny rodinám s nízkými příjmy pomocí takzvaných energetických šeků.
Zhruba 800 tisícům rodinám plánuje zaplatit kolem poloviny částky za zvýšené náklady.
Právě inflace, tedy obecné zdražování, bylo podle Babiše hlavním tématem jeho pondělní debaty se Zemanem.
Premiér zopakoval, že není zastáncem toho, aby Česká národní banka ve snaze o snížení inflace zvyšovala úrokové sazby. Byť je centrální banka nezávislá, podle Babiše by měla s takovými kroky počkat.