Článek
V žebříčku popularity politiků lámete rekordy. Nezvažoval jste ani na chvilku, že byste přece jen za tři roky vystřídal prezidenta Miloše Zemana na Hradě?
Nevím, jestli jsem populární. Rozhodně ale nikdy nebudu kandidovat na prezidenta, protože náplň práce tohoto úřadu mě nemotivuje. Kompetence hlavy státu jsou omezené, prezident píše knihy a hlavně dělá politiku – všude mluví a ke všemu se vyjadřuje. Jediné, co by mě na té práci lákalo, by bylo chodit mezi lidi, to mám vždycky rád.
Jako prezident byste ale mohl mít velký vliv jako Zeman.
Nemůžu být českým prezidentem. Nenarodil jsem se v ČR, i když se Čechem cítím být. Navíc jsem člověk, který neumí dobře mluvit. Jsem spíš do exekutivy, jsem člověk, který pracuje a tvoří, staví.
Takže raději přemýšlíte o vítězství ve sněmovních volbách 2017 a o funkci premiéra?
Bylo mi letos šedesát, rok 2017 je daleko a taková otázka tři roky před volbami je předčasná. Ale myslím si, že premiér Sobotka je určitě politik, který by prezidenta mohl dělat a asi by ho dělal celkem dobře. Na rozdíl ode mne. Já bych možná zase dobře řídil většinovou koaliční vládu.
Takže to je váš cíl?
Cítím se jako Blíženec. Jedna moje půlka říká, že jsem blbec, že jsem do politiky šel. Všichni mi vyčítají střet zájmů, moje firma beze mě přichází o kšefty. Vždycky jsem byl zvyklý si dělat, co chci, a teď nemám skoro žádné volno. Zasedá Sněmovna, vláda, bezpečnostní rada státu, premiér stále svolává koalice, řeším problémy v ČSA a na Ředitelství silnic a dálnic, ministři po mně chtějí peníze, novináři mě prudí od rána do večera, stresuje mě, jak je stát v rozkladu, jak špatně čerpá evropské peníze, jak všechno jde pomalu. Zažívám nejtěžší období svého života, v životě jsem nepracoval tolik jako nyní.
Teď je pět minut před půlnocí, vy mě štvete svými otázkami, a přitom ráno vstávám v půl páté. Mám pracovní program na sobotu i na neděli. Trpí tím moje rodina, třeba vnučka, kterou jsem viděl po dvou měsících, mi řekla „dědo Rudo“. Teprve až na třetí pokus zvládla říci „dědo Andreji“. Odnáším to i zdravotně, přibral jsem 12 kilogramů.
A co ta druhá část?
Druhá moje půlka říká, že jsem projekt ANO udělal dobře, že je pozitivní, že vznikla nějaká naděje, a mám radost z toho, jak mě lidé podporují. Teď je otázka, nakolik se nám věci podaří změnit, jak lidé budou trpěliví a jestli nám budou dlouhodobě věřit, anebo za dva roky řeknou, že jsme věci zásadně nezměnili. Nejsem politik, nemám potřebu se ke všemu vyjadřovat, spíš se snažím dělat věci, aby to lidé viděli. Proto bych chtěl do Vánoc 2016 dostavět dálnici D 8 mezi Prahou a Ústím nad Labem.
Nechápu, jak odvoz zeminy z června 2013, který by soukromá firma zvládla za pár měsíců, může trvat dva roky. Nastartování dopravní infrastruktury je přitom alfou a omegou všeho. Dvacet let jsme řešili pozemek farmářky Havránkové, až nyní jsme přijali zákon, který majitele k prodeji motivuje. Víte, že u nás výstavba dálnic trvá v průměru 13 let, zatímco v Německu šest? Chtěl bych také konečně získat pro stát peníze výhodným prodejem majetku, snižovat deficit, prosadit účinné programy na výběr daní. Kdybychom měli většinový systém a stát se řídil jako firma, tak za čas máme přebytkový rozpočet a lidé by viděli, že to jde.
Brzy to bude rok, co budete ve vládě. Sliboval jste úspory v řádu desítek miliard. Můžete nyní s jistotou říci, že ty sumy najdete?
Nikdo nikdy neříkal, že budeme mít desítky miliard úspor. Řekli jsme, že zabráníme podvodům s daněmi, kde je potenciál až sto miliard. Toho nikdy nedosáhneme, ale za čas – tedy kolem roku 2017 a 2018 – bychom mohli dosáhnout na 60 miliard z DPH. A dalšími plánovanými opatřeními bychom měli vybrat až o 30 miliard víc na daních.
Důležité je, že jsme proti Kalouskovým škrtům v roce 2013 změnili atmosféru. Pustili jsme investice, navýšili jsme platy a důchody. Lidé mají pocit, že se daří, nebojí se nakupovat, což ve výsledku znamená větší příjem z daní. Letos jsme vybrali už asi o 25 miliard na daních víc a místo schváleného deficitu 112 miliard bude schodek nakonec 80 miliard a navíc se státní dluh ještě sníží.
Přichází v úvahu zvýšení daní?
Pokud vláda vydrží do konce volebního období, tak s jistotou mohu říci, že se daně zvyšovat nebudou. Jsem jasně proti tomu. Naopak chceme daně snižovat. Pokud se bude dařit, tak existuje možnost vrátit sníženou sazbu DPH z 15 na 10 procent i se všemi položkami, což se týká například potravin. Předtím ale musíme stát postavit na nohy a přijmout opatření proti daňovým únikům.
Jaká konkrétně?
Musíme bojovat proti karuselovým obchodům, což je vlastně řetězení firem, které si navzájem přefakturovávají DPH, jenže jedna z nich zkrachuje, čímž okrade stát o peníze. Jednou se to týká toaletního papíru, jindy zase vína, piva, marketingových služeb, hutního materiálu, minerálních olejů…
Chceme proto zavést kontrolní výkaz a tzv. reverse charge, tedy že povinnost přiznat a zaplatit DPH se přenáší z dodavatele na odběratele. Jenže o tom, čeho všeho se to může týkat, rozhoduje Brusel. My se s EU chceme dohodnout na změně legislativy tak, abychom si o tom mohli rozhodovat sami. Pak plánujeme postupně zavést elektronickou evidenci tržeb podle chorvatského modelu pro všechny prodejce zboží, ať už jde o platbu v hotovosti, nebo kartou. Pro obchodníky to bude znamenat on-line propojení pokladen s finanční správou, což by je mělo přijít jednorázově asi na 5000 korun a měsíčně na provozu na sto korun. To by si ale mohli odpočíst ze základu daně.
Konečně od roku 2015 zavádíme povinnost hlásit osvobozený příjem nad pět miliónů jako dědictví nebo dary, což souvisí s prokazováním původu majetku. Počítáme také s tím, že povinnost prokázat původ majetku se přenese z finančního úřadu na plátce daně.
Celý rozhovor najdete v sobotním Právu.