Babiš plánoval, že zvelebí statek, už když jeho firma areál kupovala

A z jejich slov vyplývá, že už od začátku firma Imoba, vlastněná přes další společnost Babišem, statek i s lihovarem a s osmdesáti hektary půdy a loukami kupovala s úmyslem, že celý areál zvelebí a uvede do původního stavu.  Tedy nikoli k dalšímu pronájmu či pro dalšího investora, jak dnes naznačuje ve své obhajobě Babiš.

Imoba areál koupila za 10,5 miliónu korun v únoru 2006, tedy měsíc předtím, než začala přestavba zanedbaného statku.

Areál prodávaly tři sestry, které hospodářství získaly po revoluci v rámci restituce rodinného majetku v dezolátním stavu. Kupní smlouvu tehdy za Imobu podepisoval na základě plné moci právník Václav Knotek.

Ten o dva roky později stál u zrodu společnosti Farma Čapí hnízdo a na první valné hromadě podle údajů dostupných v obchodním rejstříku vystupoval jako jeden z jejích dvou akcionářů.

Knotek přitom sedí s Babišem a jeho partnerkou Monikou ve správní radě Nadace Agrofert či v radě společnosti Kostelecké maso a uzeniny.

Další smlouvy, kterými Imoba dokupovala v letech v letech 2007 až 2011 drobné pozemky či rybník pro farmu Čapí hnízdo, však už podepisoval osobně Babiš, který byl až do svého nástupu do vlády předsedou představenstva společnosti.

Právo má tyto smlouvy k dispozici z katastru nemovitostí. Celkem svým podpisem Babiš stvrdil nákup pozemků za více než 655 tisíc korun.

Ve stejné době, konkrétně v srpnu 2008, tehdy společnost s novými anonymními vlastníky čerpala na stavbu luxusní farmy padesátimiliónovou evropskou dotaci.

Tyto transakce tak dokládají, že obě akciovky, tedy Babišova Imoba i anonymní Farma Čapí hnízdo, v době výstavby a čerpání dotace minimálně velmi úzce kooperovaly.

Babišův Agrofert údajně předluženou farmu oficiálně převzal až v listopadu 2013, tedy poté, co uplynula ochranná lhůta, po kterou musí příjemce dotace projekt vlastnit a provozovat.

Příjemcem přitom podle pravidel EU mohl být pouze malý nebo střední podnik, což Agrofert či jiná firma z koncernu rozhodně nesplňovala, ale malá firma s anonymními vlastníky ano.

Pětaosmdesátiletá Dagmar Lamačová dnes žije poklidný život v nenápadném rodinném domku v pražských Kunraticích. Celý život pracovala jako zdravotní sestra, dětství prožila na Semtíně.

Babiše, ač je volička ANO, osobně nikdy nepotkala, stejně jako její sestra. „Vždy s námi jednali jeho zástupci či právníci. Pan Babiš to tam chtěl uvést do původního stavu, takže hlavně já jsem byla s prodejem maximálně spokojená,“ popisovala v úterý Právu.

Při vzpomínkách na Semtín se neubránila dojetí. Prožila tam totiž velkou část dětství až do svých jedenácti let, kdy se musela celá její rodina nuceně vystěhovat. „Můj tatínek později pracoval v kamenolomu, kde tlačil těžké vozíky,“ podotkla hořce.

Během komunismu statek chátral a po revoluci nebyl nikdo, kdo by se o něj mohl finančně či odborně postarat.

„Dokud žila naše maminka, tak jsme to prodat nemohli, i když zájemci chodili. Až po její smrti jsme se my tři sestry dohodly, že se toho musíme zbavit, protože už tam přebývali i bezdomovci a na některých budovách se propadly střechy,“ sdělila.

Do Agrofertu ji přivedl její známý, který jednoho dne zazvonil u jejích dveří. Jméno prozradit nechtěla. „Na jednání jsme všechny pokaždé chodily přímo do Agrofertu. Tam byly připraveny listiny, které jsme si prostudovaly a asi za 14 dní jsme je tam znovu přišly podepsat,“ řekla paní Lamačová.

Její sestra pak upřesnila, že první jednání probíhala v budově na pražském Žižkově, tedy zřejmě původním sídle Imoby, a poté už v Praze na Chodově, kde si Agrofert postavil nové sídlo.

Na otázku, jestli se zástupci Agrofertu svěřili s tím, jaké mají s objektem plány, paní Lamačová odpověděla: „No ano, že budovy uvedou do původního stavu a že to bude sloužit tomu svému původnímu účelu, že to udělají na úrovni 21. století. Když mi to zástupci pana Babiše řekli, tak jsem byla v sedmém nebi.“

Sama je teď nadšená, že zpustlý areál byl opraven a ožil.

Uprostřed celého areálu je také soukromá vila vicepremiéra a je otázka, zda i na ni nešly peníze z poskytnuté eurodotace. Jde o původní obytný objekt, kde žila rodina statkáře Jelena.

S rezidencí se už dříve v médiích pochlubila Babišova partnerka Monika. Sám Babiš v této souvislosti několikrát prohlásil, že si dům pronajímá. K objektu přiléhá soukromá zahrada s bazénem, který je obehnán zdí tak, že na ni není odnikud vidět.

Babiš dosud odmítá, že by on nebo jeho firmy vlastnili Čapí hnízdo v době získání evropské dotace, a v minulosti se v této souvislosti vyjádřil tak, že firma patří „nějakým advokátům“.

Naposledy minulý týden v televizi uvedl, že jména majitelů zná, ale zveřejňovat je nebude. Agrofert byl podle něj pouze strategickým partnerem.

Jenže indicií, že skutečnost je jiná, přibývá. Naposledy jeho kritici vytáhli z jeho twitterového účtu příspěvek z dubna 2013. „Zkušenosti v ponikání i politike ma ujistily, že najlepší místo k životu je moje farma. Zvířata nelžou, nekradou a nemají lidské problémy,“ napsal doslova Babiš.

O deset dní později doplnil další postřeh: „Na naši farmu přiletěl čáp, takže už by sa nemělo ochladit.“

Babiš se tak přihlásil k vlastnictví farmy v době, kdy s ní podle svých pozdějších tvrzení ještě neměl nic společného.

Na dotaz Novinek, jak lze vysvětlit tento nesoulad, odpověděl v SMS zprávě: „Všechno se dozvíte na schůzi 23. 3.“ Odkázal tak na mimořádnou schůzi Sněmovny ke kauze, která se bude konat příští středu.