Článek
Opozice tvrdí, že jste ztratili ve Sněmovně většinu po vypovězení toleranční smlouvy s komunisty, nezvládáte očkování, vy sám jste ve střetu zájmů, vláda rozvrací veřejné finance. Nebylo by fér dohodnout se na předčasných volbách a nechat rozhodnout voliče?
Většinu jsme neměli od začátku, jsme menšinová vláda, pokud si toho opozice za těch tři a půl roku nevšimla. Myslím, že je nesmysl teď destabilizovat politickou situaci. Musíme připravit rozpočet, doočkovat co nejvíc lidí, rozvolnit, připravit ekonomickou obnovu země i covidpas, aby lidé mohli v létě svobodně cestovat. Myslím, že by bylo fér, aby voliči rozdali znovu karty začátkem října.
Koalice Spolu začala sbírat podpisy kvůli vyslovení nedůvěry vládě, ale opozice je v tomto nejednotná. Navíc prezident oznámil, že i kdybyste nedostali důvěru, stejně vás nechá dovládnout do říjnových voleb. To se musíte cítit na koni…
Abych řekl pravdu, moc to nesleduji. Beru to jako opoziční folklor. Každý ví, že to jsou manévry pro televizní kamery, já to neberu příliš vážně. Soustředím se na očkování, návrat dětí do škol, postupné rozvolňování a návrat k normálnímu životu.
Máte strach, že by vám to mohli voliči spočítat?
Nevím, za co bychom se měli stydět. Do loňského února se nám dařilo skvěle – snižovali jsme dluh, razantně navyšovali platy a důchody, investovali jsme do infrastruktury. Životní úrovní jsme předstihli Španělsko, dnes jsme na tom jako Itálie. Takže jsme v tomto ohledu velmi úspěšná vláda. Pak bohužel přišel covid a pandemie zasáhla ekonomiku a životy našich lidí.
Schodek rozpočtu se v březnu vyšplhal na rekordních 125,2 miliardy
Pokud nám chce někdo vyčítat kroky, které jsme dělali, pak byly stejné nebo obdobné jako v jiných zemích. Kdyby u moci byla opozice, dělala by úplně stejné kroky. Pokud to zvládneme, jako že jsem přesvědčen, že zvládneme, tak se postupně vrátíme tam, kde jsme byli, a budeme zase úspěšní.
Co třeba obří deficit státního rozpočtu, co střet zájmů, ze kterého vás viní Evropská komise?
Obří deficit tady vznikl kvůli covidu. Epidemie zničila sedm let mé práce. Ale i tak zadlužení za rok 2020 je nižší vůči HDP, než když jsem nastupoval na ministerstvo financí v roce 2014. Jsme stále 4. nejméně zadlužená země EU. Víte, kolik má Německo? 70 procent. Rakousko 84, USA a Británie 100, Řecko 205 procent. A Japonsko? 220 procent. U nás to bylo loni necelých 37 procent.
Za rekordní schodek může covid jen z půlky. NKÚ spočítal, kam se poděl zbytek
A pokud jde o střet zájmů, tak ty lži se vracejí ve vlnách. Tato už je pátá nebo šestá. A výsledek je stále stejný. ČR žádné peníze vracet nebude. To celé vzniká kvůli odborníkovi na udávání Wagenknechtovi, který českou kasu připravil o 800 milionů a který skrze své známé a stranické příznivce manipuluje audity v Evropské komisi.
To sice bylo řečeno, ale běží tady i o nějakých 155 milionů korun, které firmy holdingu Agrofert čerpaly z českého rozpočtu. Měly by je vrátit?
ČR by je naopak měla vymáhat po Evropské unii.
Nemůže to Evropská komise považovat tak trochu za drzost?
Vůbec ne, ČR se musí bránit proti zmanipulovaným praktikám, protože v budoucnosti se to může vymstít komukoli. Tady nejde o Babiše, ale o praxi, kdy se politická konkurence snaží likvidovat své protivníky cinklými audity. A to jsou v opozici, děsím se toho, jak by se chovali, kdyby se ocitli ve vládě.
Dotace jsou vypláceny na základě pravidel. Když nějaká firma nastavené podmínky splní, pak jí to stát zaplatí a později to státu proplatí Komise. Tak to nastavili v Bruselu. A teď najednou nějací Wagenknechtovi kamarádi mezi auditory tvrdí, že se českému státu nemá co proplácet.
Definitivní verdikt Evropské komise: Babiš je ve střetu zájmů, Agrofert nemá nárok na dotace
Opakuji, zachoval jsem se přesně podle českého zákona o střetu zájmů, který Bohuslav Sobotka s Miroslavem Kalouskem narychlo spíchli v roce 2017, kdy byly volby, když jim nevyšla jejich bouda s korunovými dluhopisy, se kterými navíc přišel Kalousek, a Sobotka pro ně hlasoval.
Pro ČR je zásadní, že naše zákony mohou vykládat jen naše soudy. Ty nemají co interpretovat nějací auditoři z Evropské komise. A pokud to chtějí dělat, tak ČR nezbývá než to zažalovat u Evropského soudu.
S vicepremiérem Hamáčkem (ČSSD) jste přišli s oznámením o zapojení ruských agentů do výbuchu ve Vrběticích v roce 2014. Po týdnu k tomu vystoupil prezident, který vaši verzi v rozjetém diplomatickém sporu s Ruskem zpochybnil. Co na to říkáte?
Rusové si Vrbětice interpretují po svém. Záměrně vynechávají informace o výbuchu, mluví jen o vyhošťování diplomatů. A pak ještě přijdou s absurdním tvrzením, že jsme to všechno zinscenovali kvůli Američanům, což je samozřejmě nesmysl. Rusové se staví do role obětí, přitom to byli jejich agenti, co tady vyhodili do povětří muniční sklad, zabili dva nevinné lidi a znepříjemnili život spoustě našich občanů.
Jak je možné, že nejvyšší ústavní činitelé, kteří mají přístup k utajovaným informacím českých tajných služeb, mluví tak rozdílně?
Myslím, že netvrdíme něco jiného. Pan prezident mluvil o dvou verzích. Za tu první evidentně považuje vyšetřování, že k výbuchu došlo na základě neopatrné manipulace s vojenským materiálem, a za tu druhou, že došlo k teroristickému útoku ruskou vojenskou rozvědkou.
Benešová: Verzí ve Vrběticích je dokonce ještě víc
Jelikož ale došlo ke ztotožnění agentů GRU, tak platí jen tato jediná verze, nic složitého to není. Na této verzi odvedla za dohledu krajského státního zástupce největší práci Policie ČR ve spolupráci s tajnými službami.
Jenže o více verzích mluví také ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která se ztotožňuje s názorem prezidenta.
Nevím, jaké má informace paní Benešová. Platí jedna verze, kterou říkáme s panem Hamáčkem, a za ní si stojíme, to je vše. Chtěl jsem, abychom spis zveřejnili a veřejnost se tak dozvěděla víc detailů, ale to bylo nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a policií odmítnuto. Doufám ale, že po vyšetřování bude spis zveřejněn, aby se i veřejnost mohla přesvědčit, jak to bylo.
Senátoři viní Miloše Zemana z vyzrazení utajovaných informací a debatují kvůli tomu o možné velezradě. Vyzradil, s vaší znalostí případu, prezident takové informace?
Nic takového jsem nevnímal. Prezident to komentoval svým způsobem, nevidím v tom velezradu. To zase vidí opozice, ale ta vidí velezradu za každým rohem, v tomto volebním období už pokolikáté.
Rusko nás zařadilo na seznam nepřátel. Co to může znamenat?
Není to dobrá situace, ale do ní jsme se nedostali naší vinou. Reagovali jsme na působení ruských agentů a jejich koncentraci na velvyslanectví v Praze. Opozice to vždy kritizovala, ale když byla u vlády, tak pro snížení jejich počtů neudělala vůbec nic. Stejně jako se superhrubou mzdou, zvyšováním platů učitelů, důchodů atd.
Očekáváte ze strany Ruska další kroky?
Jak jsem říkal, nemáme zájem na další eskalaci, ale Rusko nás postavilo do situace, kdy jsme dvakrát museli jednat. Doufám, že se už situace zklidní, a měli bychom začít budovat vztahy na bázi stejně velkého zastoupení.
Hamáček ještě v roli ministra zahraničí žádal spojence o vyjádření solidarity s Českem formou vyhoštění ruských diplomatů, ale nakonec kromě europoslanců reagovalo jen pět zemí a ostatní na západ od nás zůstaly u slovní podpory. Zklamalo vás to?
Získali jsme podporu na půdě NATO, ale máte pravdu, že zatím jen slovní. Budu o tom ještě mluvit na Evropské radě, kde předpokládám, že se to zahrne do závěru a podpora bude větší. Myslím, že na to čekají i naši občané.
Jak se vám spolupracuje s tím slušným klukem, jak jste nazval nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD)?
Myslím, že funkci zvládá dobře, když vezmu v potaz, že od začátku musel řešit velice náročnou situaci z diplomatického hlediska. A zvládl ji velmi dobře.
Vláda v pondělí schválila návrh na povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do generálské hodnosti, i když prezident dal najevo, že ani pošesté nevyhoví. Když jste v pondělí odcházel ze schůzky s Milošem Zemanem, tak jste řekl, že Koudelkovo opakované jmenování, k němuž má dojít v srpnu, teď neřešíte.
Ano, protože je to téma, které teď není na stole.
To je trochu zvláštní. V návrhu na povýšení vyzdvihujete jeho profesní i osobní kvality, stejně jako práci civilní kontrarozvědky a necelé čtyři měsíce před jmenováním nemáte jasno, jestli zůstane ve funkci?
V minulosti jsem pana Koudelku xkrát navrhl na povýšení, ocenil jeho práci. Ale nevím, proč bych měl odpovídat na věc, která má nastat v srpnu. Předpokládám, že ve funkci zůstane, ale třeba o novém šéfovi BIS rozhodne příští vláda. Rozhodně ale personální politiku nebudu probírat v médiích, notabene tajné služby.