Hlavní obsah

Babiš, Okamura a Stačilo! se předhánějí v útocích na novináře

5:40
5:40

Poslechněte si tento článek

Česká média jsou provládní, nekoukejte na ně a nevěřte jim, vyzývají opoziční politici v čele s lídrem ANO Andrejem Babišem. Raději než přes média komunikují tito politici s voliči přes sociální sítě. Na nich totiž nemusí čelit otázkám ani kritice, říká marketingová expertka Anna Shavit. Pro svobodu slova jsou však svobodná média a jejich kontrola klíčové, upozornil politolog David Jágr.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš

Článek

„Nekoukejte na Českou televizi, jenom TikTok,“ zvolal směrem k mládeži na galerii od řečnického pultíku Babiš, když se letos v únoru ve Sněmovně jednalo o zvyšování koncesionářských poplatků.

Slovní spojení „provládní média“ je jeho oblíbené, pravidelně je používá při svých proslovech na půdě Sněmovny, na tiskových konferencích i ve videích, která natáčí na sociální sítě.

Aby lidé novinářům nevěřili, opakuje Babiš už roky. Tvrdí, že média fandí vládě, zatímco hnutí ANO naopak ubližují. „Provládní média jedou kampaň a tvrdí vám, že hnutí ANO nechce spolupracovat. Jenom lžou a manipulují, nevěřte jim ani slovo,“ uvedl před rokem v květnu.

Konec ČT 1 a ČT 2? Česká televize a rozhlas se mohou po volbách od základu proměnit

Parlamentní volby

Nedůvěra ANO k médiím by mohla mít dohru i po podzimních volbách. Babiš slibuje, že pokud bude vládnout, změní zákony o veřejnoprávních médiích, Českou televizi a Český rozhlas sloučí a zruší koncesionářské poplatky.

Okamura si novináře natáčí

Novináře velmi často kritizuje také šéf SPD Tomio Okamura. Ty z České televize si začal i natáčet. „Jsou to provládní aktivističtí redaktoři, provládní aktivistická redakce,“ prohlásil.

Ostře proti novinářům startuje i hnutí Stačilo! Vadí mu, když média informují o tom, co se v hnutí či v jeho pozadí děje. Českou televizi a Český rozhlas chce předseda Stačilo! Daniel Sterzik „zestátnit, zmarginalizovat a zlikvidovat“.

Českou televizi zestátníme a zlikvidujeme, prohlašuje Stačilo!

Parlamentní volby

Proti médiím vytvořil spolu s Petrem Štěpánkem z Trikolory iniciativu Nekrm hydru, ve které vyzývá občany, aby neplatili koncesionářské poplatky.

Novináře v rozhovoru pro Parlamentní listy znectil i bývalý předseda Zelených a spolupracovník šéfky SOCDEM Jany Maláčové Matěj Stropnický.

„Co je požadavek odvolatelnosti politiků proti požadavku odvolatelnosti novinářů?! Blbě jsi radil? Jdeš. Štval jsi a manipuloval? Jdeš. Mýlil ses opakovaně a neumíš se omluvit? Konec. Politici naštěstí občas skončí – jako Petr Fiala letos v září – ale tyhle tu máme na doživotí. Média jsou dnes, myslím, nejslabším článkem demokracie vůbec a je potřeba přemýšlet nad tím, co s tím,“ prohlásil.

Pro populisty je kritika médií typická

Jmenované strany jsou podle Davida Jágra z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy klasifikovány jako populistické.

„Tomuto typu stran jsou pokusy o delegitimaci médií, menšin či dokonce soudů vlastní. V okolních zemích jsme to dříve viděli v Polsku, nyní v Maďarsku a na Slovensku,“ řekl Novinkám.

„Paradoxní přitom je, že tyto strany hovoří o důležitosti svobody slova, přitom pro svobodu slova jsou klíčová právě svobodná média, která plní roli strážce demokracie a kontrolují mocné,“ dodal.

Sítě umožňují vyhnout se otázkám

Podle Anny Shavit z Katedry marketingové komunikace a public relations Fakulty sociálních věd UK politikům uvolnily ruce sociální sítě. Díky nim jsou vidět a slyšet, mohou šířit svoje názory, aniž by museli odpovídat na nepříjemné otázky novinářů a zpovídat se z toho, z čeho nechtějí. „Pokud nechcete být konfrontován s někým, kdo vám bude klást nepříjemné dotazy, tak nemusíte,“ řekla Shavit v Politalku na Novinkách.

Na sociálních sítích navíc chybí „oponentura“, což je rozdíl oproti redakcím, kde před publikací každého textu probíhá interní diskuse. Na sítích se tak často šíří i očividná lež.

Komunikaci s voliči tak sociální sítě proměnily. „Velká změna je v této dynamice, nemusíte chodit někam, kde vás bude někdo kritizovat nebo vám dávat kritické dotazy. A můžete si skrze své platformy říkat, co chcete směrem ke svým příznivcům. Navíc se opravdu stírá hranice mezi lží a pravdou. Můžete říct cokoliv a on to nikdo nestihne zkontrolovat. A navíc vás nikdo nezastaví a neřekne: Ale to přece není pravda,“ řekla Shavit.

Zeman chtěl na novináře střílet

Slovními útoky na novináře byl známý i bývalý prezident Miloš Zeman. V roce 2017 třeba řekl směrem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na setkání v Pekingu: „Jsou tu další novináři? Novinářů je moc, měli by se likvidovat.“ Šéf Kremlu na to opáčil, že novináře není třeba likvidovat, ale že je lze omezit.

Tentýž rok pak Zeman dostal na návštěvě Plzeňského kraje darem dřevěnou maketu kulometu s becherovkou jako zásobníkem a nápisem „Na novináře“.

O dva roky dříve zase žertoval Zeman na vojenské základně slovy: „Na novináře pal!“

Mimořádně nepatřičné, odsoudil generál Pavel Zemanův výrok o vyhubení novinářů

Domácí
Hlavní témata v diskuzi

Související články

Výběr článků

Načítám