Článek
Sobotka navrhuje zavedení příspěvku v Akčním plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR, který má v pondělí schvalovat vláda a který má Právo k dispozici. Jenže právě toto opatření, jako jediné ze série dalších kroků, razantně odmítá resort financí.
„Je to populismus, se kterým nesouhlasím,“ řekl Právu Babiš. Podle něj je věcí firem, aby příspěvek svým zaměstnancům případně hradily v rámci fondu kulturních a sociálních potřeb, anebo jako jeden z benefitů.
„Kdo to bude posuzovat, komu příspěvek vyplatit, vždyť tím obrovsky naroste administrativa,“ soudí šéf státní kasy. Jeho resort proto trvá na vypuštění tohoto opatření z akčního plánu. Zda k tomu nakonec dojde, bude záležet na postoji celé vlády.
Sobotka v dokumentu pro vládu tvrdí, že jde o prorůstové opatření, které posílí zaměstnanost a může eliminovat negativní vlivy změn na trhu práce. Týkat by se mělo maximálně deseti tisíc lidí zejména v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkou dopravní obslužností.
Příspěvky pro občany z těžko dostupných oblastí
V první fázi by mělo být opatření vyzkoušeno v pilotním projektu, na jehož základě by se pak tato pomoc dále rozvíjela. A náklady? Odhadují se na 300 miliónů korun.
„Nemá se jednat o finanční příspěvek pro zaměstnavatele, ale pro pracující, kteří dojíždějí do zaměstnání,“ uvádí se v dokumentu. Na premiérově straně stojí třeba jeho stranická kolegyně, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a také odbory.
V rámci meziresortního připomínkového řízení neprotestovala ani další ministerstva. „Příspěvek na dojíždění by měl podpořit zaměstnanost v regionech, především tam, kde není infrastruktura tolik rozvinutá a dojíždění představuje pro některé lidi problém,“ řekla Právu Marksová.
Podle ní určitě stojí za to pilotní projekt vyzkoušet. Je ale dobré – jak dodala – se poučit z předchozích pokusů, které „možná původně dobrou ideu této formy podpory poškodily“.
Firmy si je nemohou odečíst z daní
S příspěvkem na dopravu zaměstnanců přišly v minulosti vlády soc. dem., kdy podle zákona o zaměstnanosti mohl úřad práce poskytovat příspěvek společnosti, která zajišťuje každodenní dopravu svých lidí do práce a z práce. Po čtyřech letech ale tento paragraf na návrh tehdejší Topolánkovy vlády parlament vypustil.
Část zaměstnavatelů přitom svým zaměstnancům na dopravu připlácí, a to různou formou. Na rozdíl od vyplácení jiných benefitů si ale nemohou tento příspěvek odečíst z daní, takže záleží na firmách, zda si tímto způsobem chtějí udržet zaměstnance.
„Jednoznačně se stavíme za podporu mobility,“ řekl Právu šéf největší odborové centrály ČMKOS Josef Středula, podle kterého se připraveným akčním plánem už zabývala tripartita.
Podle něj část lidí, kteří bydlí dál od sídelních míst s větší koncentrací firem, nemají často reálnou šanci se kvůli vysokým nákladům na dopravu do místa dostat.
Podporu přímo lidem
„Chceme-li tu armádu půl miliónu lidí bez práce zaměstnat a další udržet v zaměstnání i z titulu hospodářského růstu, musíme najít způsob, jak je podpořit,“ dodal odborářský šéf. Středula je přesvědčen, že formu vyplácení příspěvku lze dohodnout. Za důležité označil fakt, že vláda považuje takovou cestu za potřebnou.
„Určitě je lepší podporu směřovat přímo těm, kterých se týká. Jakmile by to bylo pro podniky, nejsem si jist, zda by vždy doputovala až konkrétním lidem,“ prohlásil Středula.
Sobotkův akční plán vychází z koaličních závazků a programového prohlášení vlády, a jak se v něm uvádí, také z požadavků sociálních a hospodářských partnerů. Reagovat má i na „volání veřejnosti po řešení tíživé hospodářské a sociální situace v ČR“. Každý rok by pak měl být podle dané situace aktualizován.