Babiš obrátil a brání se vydání

Žádost dozorujícího státního zástupce v případu údajného padesátimilionového dotačního podvodu při výstavbě areálu u Olbramovic na Benešovsku označil Babiš za „zcela nezpůsobilou“.

„Na jejím podkladě nelze kvalifikovaně posoudit, zda tam uváděná podezření jsou důvodná a průkazná,“ napsal bývalý předseda vlády.

V dokumentu tvrdí, že policie koncem přípravného řízení loni v létě změnila právní kvalifikaci z původního organizátorství trestné činnosti na pouhou pomoc k trestné činnosti. Tedy nejméně závažnou formu účastenství.

Tuto změnu prý sice obsahuje i nynější žádost o jeho vydání. „Ovšem popis skutku, tedy popis toho, co jsem měl údajně spáchat, zůstal od roku 2017 (kdy byl Babiš poprvé obviněn, pozn. red.) nezměněn. Tudíž dle popisu skutku v žádosti o vydání jsem se měl dopustit protiprávního jednání spočívajícího v organizování a řízení trestné činnosti deseti dalších osob, z nichž devět už ale více než rok a půl není trestně stíháno,“ upozornil Babiš v dopise na údajný rozpor.

Podle něj jde o „zcela zásadní kolizi mezi právní kvalifikací a popisem skutku“. „Pro představu je to stejné, jako by bylo žádáno o vydání souhlasu ke stíhání za ohrožení pod vlivem návykové látky (např. řízení v opilosti) a v popisu skutku byla popsána vražda,“ přirovnal Babiš.

Míní, že když skutek, za který by měl být stíhán, neodpovídá právní kvalifikaci jeho možného trestního jednání, mohlo by být jeho vydání v rozporu s ustanovením paragrafu 12 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

„Dle tohoto ustanovení musí žádost o vydání poslance k trestnímu stíhání obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci,“ podotkl expremiér.

Jenže z aktuální žádosti podle něj není vůbec jasné, pro jakou trestnou činnost má být vydán, protože skutek v ní popsaný se údajně stát nemohl. To už prý potvrdila v minulosti pravomocně i státní zastupitelství. „A právní kvalifikace uvedenému skutku zhola neodpovídá,“ má jasno Babiš.

Babiše policie před říjnovým získáním nového poslaneckého mandátu vinila z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Stejných trestných činů se pak měla dopustit i Babišova někdejší poradkyně a bývalá místopředsedkyně představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo Jana Nagyová (dříve Mayerová). Oběma za to hrozí v případ soudní dohry až desetileté tresty.

„Prosím, važte důkladně své rozhodnutí, neboť co jsem zde uváděl, není obhajobou mojí, nýbrž je obhajobou institutu poslaneckého mandátu ve světle často účelového postupu orgánů činných v trestním řízení, které pravidelně při své činnosti hřeší na jakousi předběžnou presumpci viny osob veřejně a politicky činných, čímž však opakovaně a zásadně ohrožují samotnou podstatu ústavního zřízení naší země,“ kritizoval na závěr dopisu Babiš policii a žalobce.

Dodal, že by mohl vzniknout precedens pro další rozhodování o vydání poslanců v příštích obdobích a že jde o ochranu před „neodůvodněnými a zcela nesprávnými zásahy moci výkonné cestou zneužití trestního stíhání kohokoliv z nás“.

Pokud svým apelem na poslance nakonec nezapůsobí, což lze předpokládat vzhledem k většině vládní koalice ve Sněmovně, a bude ke stíhání vydán, další krok je pak na dozorujícím žalobci Jaroslavu Šarochovi.

Tomu pražští kriminalisté loni v září navrhli, aby Babiše a Nagyovou ze zmíněných trestných činů obžaloval. Server Neovlivní.cz k tomu v pondělí napsal, že Šaroch už informoval nadřízené na státním zastupitelství o tom, že má obžalobu připravenou.

Když měl o návrhu policie na její podání rozhodnout naposledy v roce 2019, učinil pravý opak a trestní stíhání všech aktérů kauzy 30. srpna 2019 zastavil. V případě Babiše a Nagyové pak ale o tři měsíce později zasáhl tehdejší nejvyšší žalobce Pavel Zeman a nařídil v jejich stíhání pokračovat.