Článek
Prezident Miloš Zeman uvedl, že mu premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl dva kandidáty na ministra zahraničí. Protože Zeman odmítal Miroslava Pocheho, pověřil místo něj vedením diplomacie šéfa ČSSD Jana Hamáčka. [celá zpráva]
Zeman kvůli svým výhradám k Pochemu už předem avizoval, že návrhu na jeho jmenování nevyhoví.
| Co Babiš napsal prezidentovi |
|---|
| „Navrhl jsem panu prezidentovi jeden seznam, kde byl i pan Poche, a zároveň jsem mu napsal i dopis, který byl konzultován s předsedou legislativní rady vlády,” řekl v pátek Babiš. Z dopisu pro Zemana Babiš následně citoval. „V reakci na váš dopis vám v souladu s článkem 68 odstavce 2 Ústavy ČR pro případ, že byste se rozhodl nevyhovět mému návrhu ze dne 25. 6. 2018 a nejmenoval byste členem vlády pana Miroslava Pocheho, navrhuji, abyste řízením ministerstva zahraničních věcí dočasně pověřil místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka,” řekl Babiš. Hamáček v pátek Babiše vyzval, aby komunikaci Úřadu vlády s prezidentskou kanceláří k navržení Miroslava Pocheho (ČSSD) na ministra zahraničí zveřejnil. |
Podle Wintra je eventuální návrh v právu poměrně běžnou záležitostí. „Sice jsem to ještě nikdy neviděl u jmenování vlády, ale třeba u soudu jsou eventuální návrhy zcela běžné," řekl Wintr. Jako příklad uvedl návrh Ústavnímu soudu, ve kterém je cílem zrušení celého zákona, pokud ale soud nevyhoví, navrhuje zrušení alespoň konkrétních paragrafů předpisu pro rozpor s Ústavou. „Tím, že to není nějak popsané v Ústavě blíž, tak to vlastně nemá předepsanou formu,” řekl k návrhu na jmenování ministrů.
Bez návrhu premiéra pověřovat nelze
Prezident nemůže pověřit někoho vedením ministerstva bez návrhu premiéra, uvedl Wintr, což se však při alternativním navržení Hamáčka nestalo. Komentáře k Ústavě konstatují, že návrh předsedy vlády může hlava státu odmítnout jen v případě, kdy by jmenování bránily významné a především právní překážky, například střet zájmů, dodal.
Jan Wintr
Prezidenti i v minulosti vyjadřovali nesouhlas s některými kandidáty na ministry. „Nikdy to ale nedošlo tak daleko, že by premiér někoho formálně navrhl a prezident ho odmítl jmenovat,” uvedl. Taková situace by byla bezprecedentní, alternativním návrhem se jí ale předešlo.
O zvyklosti se hovořit nedá
Kysela uvedl, že místo ministra může být obsazeno jen jednou osobou. „Pokud je prezident vázán návrhem premiéra, nemůže být návrh alternativní ve smyslu 'vyberte si'. V takovém případě měl prezident žádat, aby premiér vyjasnil, čeho si vlastně žádá. Motiv je politický, povaha věci je právní. Je to stejné, jako kdyby prezident poslal Senátu více návrhů na jediné místo soudce Ústavního soudu, ať si vybere. Došlo by tím ke změně vztahu obou institucí,” uvedl Kysela.
Expert na ústavní právo Jan Kysela při rozhovoru pro deník Právo.
Pokud by měl předseda vlády v budoucnu při výběru ministrů kromě dohody v koalici hledat shodu i s prezidentem, mohlo by to komplikovat vládnutí, připustil Wintr.
„Pokud by premiéři na postup prezidenta reagovali tímto způsobem, pak se to posouvá k posílení prezidenta. Ale z hlediska ústavních konvencí tento jeden případ nevytvoří nějakou zvyklost. Zatím to vždy bylo tak, že se prosadil premiér,” uvedl.
Příští předseda vlády má stále k dispozici kompetenční žalobu, proto by Wintr nehovořil o založení nové zvyklosti.