Článek
Premiér se chystá o tématu mluvit se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
„Mám termín s panem Junckerem 29. ledna v Bruselu, půjdeme na večeři, připravuji se na to, vystoupil jsem na Evropské radě. Velice pozitivní je, že předseda (Evropské rady) Tusk má stejný názor, že kvóty jsou neefektivní a rozdělují Evropu,“ komentoval Babiš.
Kvóty na přerozdělování migrantů byly přes nesouhlas některých zemí včetně ČR schváleny v září 2015. Kvůli odmítání naplňování programu Evropská komise ve čtvrtek u soudu EU podala proti České republice, Maďarsku a Polsku žalobu. Soudní proces by měl začít koncem roku.
„Nepřipadá mi normální, že když si někdo vzal 12 kvazimigrantů, tak na něj není žaloba a na nás je,” dodal. Na koho tím konkrétně narážel, není zcela jasné. Právě Česko totiž přijalo pouze 12 lidí, než oznámilo, že další už nepřijme.
„Uděláme vše pro to, abychom přesvědčili Evropskou komisi, aby tam nebyl žádný dopad na nás,“ nastínil premiér směr, jakým bude chtít ČR vůči žalobě postupovat.
| Hlasování o kvótách |
|---|
| Mechanismus přerozdělování uprchlíků na základě kvót, který navrhla Evropská komise, přijali ministři vnitra členských států Evropské unie 22. září 2015. Odsouhlasili ho rozhodnutím takzvané kvalifikované většiny, tedy i proti vůli některých zemí, což bylo v tomto případě podle pravidel. Proti kvótám hlasovaly Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, Finsko se zdrželo. |
Šéf ODS Petr Fiala žalobu kritizoval a připomněl, že „pouze zbytečně prohlubuje protievropské nálady a problém nijak neřeší”.
Kvóty měly pomoci Řecku a Itálii, které nezvládaly příliv migrantů ze Sýrie, Iráku ale i dalších, například afrických zemí. Mělo být podle nich přerozděleno 160 tisíc žadatelů o azyl s nárokem na mezinárodní ochranu. Unijní země si jich přerozdělily zhruba 32 tisíc.
