Babiš by mohl být premiér, říká Schillerová

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS tají první návrh státního rozpočtu z června. Zdůvodňuje to tím, že odpadnou mediální tanečky a vláda rozpočet pro příští rok představí jako celek. Vy říkáte, že s tím máte problém. Proč?

Mám s tím velký problém. Podle mezinárodní organizace Open Budget jsou na světě jenom dvě země, které v minulých letech zhoršily standardy, které o veřejných financích informují veřejnost. Kvůli Tálibánu je to Afghánistán a kvůli ruské agresi je to Ukrajina. Takže letos se vedle nich zařadí i Česko. A to právě tím, že se přesunula příprava rozpočtu do režimu „tajné“.

Ráda bych upozornila pana Stanjuru, že spravuje naše peníze. Představte si, že by vám váš bankéř v momentě, kdy chcete přístup k informacím o svých penězích, řekl, že dnes nemá náladu, že máte smůlu.

Rukopis pana Stanjury dobře znám. Jemu jde o to zamést co nejvíce výdajů pod koberec a minimalizovat prostor pro veřejnou debatu, zkrátit ho.

Vláda ale tvrdí, že na veřejné připomínky bude ještě dostatek času.

Toto je ale její výklad. Debata vždy začínala už od konce června. Vláda prosadila – a já ji ani za toto nekritizuji –, že první návrh rozpočtu nemusí vždy do konce června schválit. To znamená ten rozpis příjmů, výdajů a závazných ukazatelů. Teď už to vláda schvalovat nemusí, ale to není důvod pro to, aby se rozpočet projednal v utajení.

Přece už v červenci a srpnu probíhala veřejná debata. Nejenom ze strany opozice, ale i odborných svazů, různých odborných skupin, které o tom debatovaly a vytvářely jakousi veřejnou debatu o všech těch penězích. Na to, že to teď přesunuli do režimu „tajné“, nemají žádný zákonný nárok, žádné právo.

A je to prostě proto, že skrývaný materiál obsahuje mimo jiné ostře sledované příjmy a výdaje i státních fondů. Zároveň vláda odmítá debatovat se zájmovými skupinami, například učiteli.

Vy jste ale obracela na ministry a žádala je o rozpočtový návrh…

A většina to odmítla. Ale třeba ministr vnitra Rakušan tam měl navíc proti loňsku jednu miliardu, přitom dříve se vyjadřoval, že chce 20 miliard korun. Podobně ministr pro místní rozvoj Bartoš tam měl mnohem nižší částku, než jakou požaduje.

Ministr Stanjura opět hledá cestu, jak rozpočtově přesunout část výdajů někam jinam, tak jak to udělal v posledních dvou letech opakovaně. A hledá, jak nafouknout příjmy.

Vláda tvrdí, že jednou z jejích hlavních priorit je školství. To se projevuje tak, že tam posekali výdaje už v loňském roce a pro příští rok tam podle prvních úniků do médií má být minus dalších šest miliard. Je úsměvné, že ekonomický expert ODS Jan Skopeček to komentoval asi před týdnem slovy, že priorita přece neznamená, že by se tam měly přidávat peníze. Tak to opravdu nechápu.

Vláda se pokusila balíčkem o konsolidaci veřejných financí, ale zjevně to nestačí. I snižovaný deficit rozpočtu pro příští rok ve výši 231 miliard korun je obrovský. Jak byste konsolidovala vy?

Tato vláda nás ke konci července zadlužila novým dluhem 843 miliard korun. Za necelé tři roky překonala dluh, který ministři financí vykázali za osm let včetně doby covidu.

Nynější nárůst zadlužení ale souvisí i s hospodařením předchozích vlád.

Tato vláda ale slíbila, že bude dluh snižovat. Oni slibovali pokles deficitu sto miliard ročně. Premiér Fiala ještě nedávno, někdy před nějakým rokem a půl říkal, že to bude 70, 80 miliard. My jsme toto nikdy neslibovali, že budeme deficit snižovat o jedno procento HDP ročně. Já jsem vždy mluvila o snižování o půl procentního bodu, abychom nepoškodili ekonomiku, nezaškrtili ji, tak jako tato vláda. Ale jim se nepodařilo dosáhnout ani toho půl procentního bodu, za který se mi vysmívali, že to je málo ambiciózní.

Jak byste tedy zadlužení o tolik srazili?

Mohli bychom být na podobné trajektorii a dělali bychom to poctivě, bez účetních triků, a také bez zvyšování daní a zaškrcení ekonomiky.

Jak?

Opírali bychom se o tři základní pilíře. Prvním je výběr daní a boj s šedou ekonomikou. Chceme snížit daňové úniky na úroveň Rakouska nebo Německa. Od roku 2014, kdy se Andrej Babiš stal ministrem financí, jsme snížili takzvanou mezeru ve výběru DPH, což je rozdíl mezi částkou, která se na DPH reálně vybere, a odhadem daňové povinnosti podle výkonu ekonomiky, ze sedmnácti procent na sedm. To odpovídá šedesáti miliardám ročně. V tomto bychom dále pokračovali. Rakousko a Německo se pohybují někde kolem dvou tří procent. Tam se chceme dostat.

A co ty další pilíře?

Druhým jsou provozní úspory. Tato vláda zvýšila provozní výdaje navzdory svým slibům proti roku 2021 o 25 procent. My jsme je snižovali, což je prokazatelné, a dokonce i za covidu. I když bylo nejhůř, tak to třeba bylo alespoň pět procent. Ale pořád jsme je snižovali.

Třetím pilířem je podpora ekonomiky, prorůstová opatření. Nyní například Polsko je z hlediska růstu ekonomiky 12 procent nad rokem 2019, Itálie a Španělsko jsou výš o šest procent a průměr EU je zhruba někde kolem čtyř procent. Takže Česko je úplně na chvostu, jen na takové kladné nule.

Přitom jedno procento růstu znamená v českých podmínkách 20 miliard na příjmové straně. Kdybychom rostli aspoň těmi čtyřmi procenty, což je průměr EU, tak každý rok máme v rozpočtu navíc 80 miliard.

Vláda nechápe, že například rozhodováním o platech ve veřejném sektoru rozhoduje také o tom, jaké budou mít tržby české hotely, restaurace, obchody nebo automobilky. Od září 2022 se ale reálné mzdy propadly zhruba o čtvrtinu, lidé se omezují, v čem mohou, někteří z nich bohužel končí i na sociálních dávkách.

Stále platí, že vrátíte elektronickou evidenci tržeb, jestliže znovu budete ve vládě?

Ano, pracujeme na opatření typu EET, i když už jsme dnes úplně technologicky někde jinde, takže hledáme. Ekonom Tomáš Havránek odhaduje, že zrušením EET jsme přišli o příjmy ve výši dvou až tří procent HDP.

Evidenci tržeb, která stále má podporu i podnikatelských svazů, jsem ale vždy nazývala třešničkou na dortu. Hlavně chceme pokračovat v už zmiňovaném snížení mezery u DPH. Miliardy se pak dají nalézt například i v oblasti převodních cen.

EET by měla být podle vás zmodernizovaná. Jak?

Chtěla bych, aby to bylo uživatelsky naprosto jednoduché. Jsme také několik let dále a technologie velice pokročily. Byla bych nejradši, aby si to podnikatel přímo někde stáhnul jako program či aplikaci. Aby to bylo naprosto jednoduché, uživatelsky příjemné a nikoho to neobtěžovalo.

Věříte, že se ANO příští rok po volbách vrátí do vlády? Sice jasně vedete v průzkumech, ale s kým byste vládu vytvořili? Šli byste do ní s ODS?

Víte, co říkáme na Moravě? Nedělejte jitrnice, když jste ještě nezabili prase. Promiňte mi to lidové rčení. Neumím si ale představit, že bychom šli do vlády s ODS. To je pro mě úplně nepředstavitelná představa.

Volby do Sněmovny jsou za rok a my budeme tak, jak to děláme celé tři roky, pracovat, abychom přesvědčili občany, že jsme lepší alternativa pro tuto zemi. A náš cíl je, abychom tyto volby vyhráli tak, že bez nás nepůjde sestavit žádnou příští vládu.

Předpokládejme ale, že nebude menšinová…

Pokud zvítězíme s velkým náskokem, budeme si moci vybírat. Podle jediného kritéria, a tím je program.

Protože my nechceme vládnout tak jako tato vláda, která má jediné lepidlo, a to je „Antibabiš“, a tím pádem se jí i velice těžko prosazují jakékoliv věci, tedy kromě zvýšení daní a zpomalení valorizace důchodů. My chceme tuto zemi posunout dál a realizovat většinu z našeho volebního programu.

S někým se ale patrně spojit budete muset. Co s SPD a Motoristy, kteří uspěli v eurovolbách?

Uvidíme. Co se týká SPD, pokud jsou jeho východiska vystoupení z EU anebo zpochybňování NATO, je to pro mě nepředstavitelné. Motoristé, uvidíme. Záleží na jejich programu.

V tuto chvíli nedělám účet bez hostinského. Znovu říkám, že program je důležitý a my musíme vyhrát ty volby tak, aby nynější pětikoalice nemohla vládu sestavit.

A co koalice se spojenou levicí, kterou organizuje komunistka Kateřina Konečná a už s ní vedou námluvy i sociální demokraté?

Odpovím vám větou, kterou novináři neradi slyší, ale je velmi pravdivá. Koalice se tvoří po volbách. Nám půjde v první řadě o program a já jsem ten jejich zatím neviděla, takže jinak odpovědět ani nemůžu.

Karel Havlíček je stínovým premiérem hnutí ANO. Co by bylo s Andrejem Babišem, pokud příští rok vyhrajete volby a budete sestavovat vládu?

Já bych Andreje Babiše vůbec neposílala do politického důchodu. To v žádném případě. Je to duchovní otec hnutí a on má prvotřídní tah na branku, přehled o všech resortech; a vždycky, i po těch deseti letech, co spolupracujeme, mě překvapuje nápaditostí a vizí.

Ano, máme to rozděleno. Karel Havlíček řídí stínovou vládu, já poslanecký klub a skvěle spolupracujeme. Andrej Babiš je pořád předsedou hnutí a já nevylučuji ani to, že by mohl být příští premiér. Uvidíme, jak voliči rozdají karty.

A vy osobně – chtěla byste se vrátit do křesla ministryně financí?

Já jsem ministryní financí v naší stínové vládě a připravuji se na to tak, abych neztratila ani jeden den, kdyby náhodou taková výzva přišla. Nyní pracuji na našem volebním programu za resort financí, na oblasti daní a ekonomiky. Takže musím být připravená, a co přinese budoucnost, uvidíme.

Letos na podzim budou krajské a senátní volby. Budete krajským zástupcům zvoleným za ANO doporučovat z centrály, s kým do koalice?

To jsme nikdy nedělali a dělat nebudeme. Nikdy jsme regionálním kandidátům, ať už to bylo na komunální úrovni, či na krajské, nezasahovali do sestavování koalic, protože oni jsou tomu nejblíže. Samozřejmě máme podle našich stanov jakousi pojistku, kdy do toho centrála nebo ústřední orgány hnutí mohou nějakým způsobem vstoupit. Bylo by to ale jen tehdy, kdy by došlo k rozporu s našimi stanovami, s nějakými morálními měřítky a tak dále.

Sněmovna projednává důchodovou reformu. Vy říkáte, že až přijdete do vlády, že ji zvrátíte. Co to znamená? Zastropujete znovu věk odchodu do důchodu?

Říkám to jednoznačně. Pokud vláda silovou cestou prosadí tuto pseudodůchodovou reformu, podrobíme ji důsledné revizi.

Je tam řada parametrických změn, které nesouvisí s důchodovou reformou, takže o těch se nebavím. Ale změny, které tam jsou podstatné, třeba prodloužení odchodu věku do důchodu – to přece takto nejde. Oni vytvořili automat, podle kterého se v padesáti dozvíte, v kolika letech půjdete do důchodu. Takže někdo půjde v 67, někdo v 70 a někdo ve 150 letech? Ano, teď se to snažím trochu absurdizovat, ale je to nenormální.

A najednou, když se to nachází před druhým čtením ve Sněmovně, začínají uvažovat, že by to zmírnili, že by to zpomalili a tak dále. Proč s demografy, kteří to navrhují, nemluvili předtím?

Jak tedy v případě, že se dostanete do vlády, zareagujete?

My jsme na to upozorňovali v prvním čtení, že to, že se prodlužuje doba dožití, neznamená, což potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví, že se ti lidé dožijí toho věku ve zdraví. Toto je absolutní absurdistán, a pokud my vyhrajeme volby, tak to absolutně předěláme.

A zrovna tak otevřeme debatu k dřívějšímu odchodu do penze u náročných profesí. Vybrali nějakou menší část a je to celé nepodložené. My jsme k tomu chtěli analýzy, proč je tam tato či jiná profese, ale nedostali jsme je. Celé to tak úplně budeme revidovat a z velké části to zrušíme.

Podpoříte změny v zákoníku práce, které schválila vláda? Přináší například prodloužení zkušební doby a zkrácení výpovědní lhůty.

Pokud se nemýlím, tak už je na stole třetí novela zákoníku práce. Jedna se schvaluje a další se opět připravuje. Náš klub o tom ještě nejednal. Bude o tom jednat, až začne Sněmovna.

Ale bavili jsme se o tom na stínové vládě, a co se týče názoru, který tam převažoval, tak prodloužení zkušební doby se nám nelíbí. Je to jakési zvýšení nejistoty těch zaměstnanců, kteří nastoupí do nového zaměstnání. Zkrácení výpovědní lhůty až za tak zásadní problém, který by bylo nutné nějak napadat, nepovažujeme.

Ale co je pro nás zásadní problém, a už to za ODS avizoval lídr na hejtmana Středočeského kraje Skopeček, že to bude navrhovat, je výpověď bez udání důvodu. Tam tedy budeme krvácet na barikádách.

To považujeme za naprosto nepřipravený výkřik, který vůbec není promyšlen, propracován a znamenal by, že by to dopadlo třeba na maminky s menšími dětmi, které bývají občas nemocné, nebo na nějaké už starší zaměstnance. Tam s tím máme obrovský problém a budeme proti tomu bojovat.