Článek
Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla dnes projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.
„Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.
Vybíráme to méně špatné řešení, tvrdí Vystrčil
Sněmovna normu schválila s Babišovou verzí a dalšími doplněními. Výpadek veřejných rozpočtů by mohl činit 130 miliard korun. Balíček bude projednávat Senát. ANO a ČSSD s ním jednají o svých návrzích zvlášť.
„Spoustu věcí jsme si vyjasnili. Ve spoustě věcí jsme se posunuli. Co zůstává otevřené, je stále otázka daňového balíčku, kde budeme sledovat vývoj v Senátu. Tam jsme ke shodě nedospěli," řekl ČTK Hamáček.
Podle Babiše je střet v koalici ohledně daní nešťastný a původně byla na návrhu shoda. „Přetrvává rozdílný názor na ten můj návrh snížit daně na 15 procent. Uvidíme, jak se Senát k tomu postaví," uvedl Babiš. Podle něj schůzka ale proběhla normálně a je dobré si v koalici občas vyříkat vše „na čtyři oči". Premiér míní, že koalice i přes "velký a dost rozdílný názor" funguje dobře a s Hamáčkem se umějí domluvit.
ODS připustila zvýšení schválené daně na 16 procent
Napětí v koalici vyvolalo i to, že ČSSD ve sněmovním rozpočtovém výboru nepodpořila doporučení schválit rozpočet. Hamáček ČTK řekl, že sociální demokracie ale s vládním rozpočtovým návrhem souhlasí a bude ho podporovat. O případných pozměňovacích návrzích chce jednat, a to i v koalici.
Spor se vedl i o přídavky na děti. Shoda sice byla na jejich navýšení o 26 procent, ale už ne na tom, kolik dětí by je mělo pobírat. Nyní jich je asi 240.000. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) prosazuje, aby na dávku dosáhly domácnosti s příjmem do 3,6násobku životního minima. Nárok na peníze od státu by tak mělo o 350.000 dětí víc. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by ale přídavek měly mít jako dosud rodiny s příjmem do 2,7násobku minima. „Myslím, že tam jsme se posunuli," řekl Hamáček. Návrh ale nechtěl přiblížit, nejdřív ho chce projednat se straníky.
Navýšení dávky by stálo 0,4 miliardy korun navíc. Na návrh ministryně Maláčové by bylo potřeba ještě 4,5 miliardy ročně. Pokud by uspěl i návrh na zvýšení životního minima, stálo by to až 15,2 miliardy ročně navíc. Navrhovaný rozpočet s těmito výdaji nepočítá. Není v něm zahrnuto ale ani zrušení superhrubé mzdy.