Chtěla chránit svého syna před vlastní matkou. Babička si návštěvy vnuka vymohla u soudu

„Po dlouhých letech plný dohadů, intrik a manipulací jsme chtěli moji biologickou matku odstřihnout z našeho života. Ona nás ale dala k soudu. Požádala o úpravu styku s vnoučetem a soud jí vyhověl,“ sdělila Novinkám Iva. Jména osob redakce pro zachování soukromí pozměnila.

Iva se společně s manželem snažila kontaktu mezi babičkou a svým synem Honzíkem bránit. Opakovaně se totiž stávalo, že Renata proti nim chlapce obracela a dělala různé naschvály. „Syn třeba přišel po rozhovoru s ní za tátou a řekl: ,Já tě nemám rád, jsi zlý.‘ Přitom on ho jinak zbožňuje. Ošklivě pak mluvil i k dalším členům rodiny a běžně nám také po návratu od ní začal říkat ‚teto‘ a ‚strejdo‘ místo ‚mami‘ a ‚tati‘,“ popsala některé problémy.

„Matka taky chodí nejen mně, ale různým příbuzným do práce s tím, aby nás vyhodili,“ svěřila se Iva. Navzdory tomu, že u soudu rodina vše vylíčila s obavou, že Renata ohrozí Honzíkovu výchovu, musí ho rodiče sedmkrát za rok v určené dny od 10 do 17 hodin odevzdat do péče babičky.

„Soudkyně tlačila, abychom vše uzavřeli co nejrychleji. Advokátka nám poradila, ať sedm dní přijmeme, že je to ještě docela málo. Jenže teď je pro nás těch sedm dní, a k tomu 14 dní stresu před tím a další týden stresu a nervů po návštěvě, kdy dáváme malého zase do pořádku,“ popsala Iva.

Protože situace trvá již více než rok a nijak se nelepší, rodina zvažuje, že k soudu půjde znovu. Zároveň řeší, jak před babičkou ochránit i dalšího potomka, který je právě na cestě. Na stole je i případné zapojení ombudsmana.

Advokátka a mediátorka Jana Štěpničková pro Novinky uvedla, že podobné spory nejsou výjimečné a spíše jich přibývá. „Rozkoly, kdy si rodiče nepřejí častý kontakt svých dětí s prarodiči, jsou poměrně časté. Nicméně případů, které skutečně skončí před soudem, je málo,“ sdělila.

Pokud se problém dotýká nezletilých, lidé se zpravidla obracejí na Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). „Podle nového občanského zákoníku má osoba příbuzná i blízká právo podat k soudu návrh, aby jí byl určen kontakt s dítětem. Řešíme i tyto případy, kdy prarodiče nemají kontakt s vnoučetem,“ popsala Novinkám Magdaléna Jůnová, vedoucí OSPOD na Praze 9.

Ve shodě s právničkou také uvedla, že rodiny obvykle nekončí před osudem. „Směřujeme je na poradny a mediace, aby se pokusily domluvit. Pokud není možná shoda, tak se čeká na navrhovatele, jestli podá návrh k soudu. Ten následně řeší, jestli je v zájmu dítěte se s prarodičem stýkat,“ dodala.

V případě podezření, že například prarodič trpí duševním onemocněním nebo z důvodu závislosti, si soudy mohou nechat vypracovat odborný zdravotní posudek. Záleží také na vůli dítěte, pokud je dostatečně vyspělé na to, aby se k věci vyjádřilo. Z praxe se však soudy přiklánějí spíše ke kontaktu dětí s prarodiči.