Článek
Babák také žádal soudce, aby odložili projednávání zákona ve Sněmovně do té doby, než o stížnosti rozhodnou, a aby vrátili normu do druhého čtení. Ani v těchto bodech poslanec neuspěl.
Ústavní soudci Babákovi vyhověli jen v tom, že stížnost projednali přednostně. "Vzhledem k petitu (žalobnímu nároku) ústavní stížnosti by pozdější projednání věci ztrácelo na významu," uvedla v usnesení soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká.
Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS)
Němcová podle Babáka přerušovala jeho vystoupení a na závěr mu odebrala slovo. Tím se podle něj dopustila zásahu do svobody projevu a zásahu do svobodné soutěže politických sil. Údajných chyb se Němcová podle Babáka dopustila ve třetím čtení návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Němcová je přesvědčena o tom, že postupovala správně, v souladu s jednacím řádem.
Dění ve Sněmovně ÚS neřeší
Církevní restituce jsou předmětem politických sporů. Připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi neprošel levicovým Senátem, nyní normu čeká rozhodující hlasování ve Sněmovně. Podpora církevním restitucím je předmětem vyjednávání mezi vládními stranami.
Babákova ústavní stížnost byla neobvyklá. Obecně platí, že ústavní soudci legislativní proces zkoumají většinou až poté, co zákony vstoupí v platnost. Aktuálním děním ve Sněmovně se obvykle nezabývají.
