Článek
Podobně jako v minulých letech tak i v loňském roce o azyl nejčastěji žádali občané Ukrajiny. Ze statistik, které má Právo k dispozici, vyplývá, že chtěli získat ochranu ve více než čtyřech stovkách případů. Představovali tak zhruba čtvrtinu ze všech žádostí.
Na druhém místě s velkým odstupem skončili žadatelé původem z Gruzie. Občané z této postsovětské republiky se do popředí zájemců o azyl dostali v posledních dvou letech. Podobně tomu je v případě třetích Kubánců.
O azyl nejčastěji žádali Ukrajinci, Gruzínci a Kubánci
Důvodů, proč tyto národy patří mezi nejčastější zájemce o azyl, je několik. Podle vnitra za to může zavedení bezvízového styku s Gruzií a Ukrajinou, které platí od roku 2017, přetrvávající vojenské konflikty nebo neutěšená ekonomická situace.
Loňský pětinový nárůst žadatelů o azyl vnitro nepovažuje z dlouhodobého hlediska za zásadní. Podobně situaci vnímá i ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
„Z našeho pohledu jsme nezaznamenali významný nárůst, když se podíváme do historie, tak to není až tak velké drama,“ řekla Právu Faltová.
Na konci 90. let chtělo český azyl získat přes sedm tisíc lidí. Extrémní pak byl rok 2001 s více než osmnácti tisíci žádostmi.
Počet syrských žadatelů dál klesá
Loni pokračoval pokles zájemců o azyl ze strany občanů Sýrie, o kterých se nejčastěji hovořilo v souvislosti s migrační krizí. V roce 2015 byli druhou nejpočetnější skupinou žadatelů, v dalších letech ale z žebříčku vypadli. Loni z této země pocházely čtyři desítky žádostí.
Podle Faltové mnohdy cizince do Česka zavede náhoda, protože jim po cestě zrovna v naší zemi dojdou peníze. Často je to také kvůli tomu, že se jim podaří získat víza.
V některých případech je prý migrantům jedno, kde skončí, pomůže tomu shoda různých náhod. „Je také velká skupina lidí, kteří tady mají kontakty, třeba část rodiny,“ doplnila.
Dlouhé čekání
Azyl loni získalo 47 lidí, dalších 117 dostalo doplňkovou ochranu, která se uděluje pouze na předem stanovenou dobu. Přes 1500 žádostí naopak úředníci vnitra zamítli nebo řízení zastavili. Průměrně trvá jedno řízení 80 dní. Jenže problém je v tom, že rychle jsou vyřízeny žádosti lidí, kteří na azyl nemají nárok. Ti úspěšní naopak na verdikt čekají déle.
„Jsou žádosti, které jsou zamítnuty, a řízení je zastaveno v řádu dnů, ale tam, kde si myslíme, že člověk podmínky splňuje, nebo je tam reálné ohrožení, tak lidé čekají měsíce až roky,“ podotkla Faltová.
Azylové řízení také mnohdy zkomplikuje soudní ping-pong. Neúspěšní žadatelé o azyl se totiž mohou obrátit na soud, aby řízení přezkoumal.
Ten pak může vnitru nařídit, aby se případem znovu zabývalo. Tento proces se může několikrát opakovat.
A podle Faltové se přesně toto stalo i klientům neziskové organizace, které šéfuje. Vzpomněla si na případ muže z Afriky, v jehož domovské zemi byla jeho rodina pronásledována z politických důvodů.
„Měli jsme klienty, kteří takhle čekali pět, šest i sedm let a nakonec dostali doplňkovou ochranu. Pro ně je to dost často velmi náročná situace. Dostávají se do psychických problémů nebo k léčení na psychiatrii z důvodů nejistoty,“ uvedla Faltová.