Článek
Všichni pryč a nastupuje četa profesionálů. Bílé kombinézy, důsledně upevněné ochranné pomůcky na obličeji, zejména na ústech a nose, holínky, rukavice, vše se zakrývá a materiál je postupně s maximální opatrností vkládán do neprodyšných pytlů.
Potíž je totiž v tom, že azbestové krytiny, trubky nebo staré azbestové izolace mají sice dobré stavební vlastnosti, ale když se jen trochu poškodí, třeba časem, uvolňují se z nich jemná vlákna. Ta se zabodávají do plic a způsobují rakovinu.
Ani po více než třiceti letech od té doby, co se o tom už beze všech pochybností ví, nebyl azbest ještě ze všech starších budov odstraněn. Kolik ho zbývá, nikdo neví. Stále se objevují azbestoví kostlivci.
Nebezpečnou krytinu zahrabali na zahradě
Například rekonstrukce brněnského Kina Art se z původně plánovaných několika měsíců kvůli tomu protáhla na dva roky. Otvírat se má až teď v září. Stejně tak v nové radnici v Praze 12 už odstranění azbestu stálo 650 tisíc korun, průzkum kontaminace dalších 350 tisíc.
Když přijedou na likvidaci azbestu profesionálové, vypadá to jako v apokalyptickém filmu. Sehraný tým v ochranných oblecích pracuje s maximální opatrností ke svému okolí, stavbu většinou kompletně zakryje plachtou, aby vlákna nepoletovala do okolí. Jenže když jednotlivci či stavební firmy azbest najdou, často na nějakou ochranu kašlou a snaží se materiálu všemožně zbavit.
Stalo se tak v případě opravy staršího obytného domu v Opavě, kde dům vlastnila přímo realitka. Noví vlastníci bytů pak na zahradě začali nacházet kousky staré azbestové střechy. „Realitka se k odstranění stále nemá, není schopná ani předložit doklady o likvidaci,“ potvrzuje Michal Flachs z projektu Zdravá nemovitost. Realitní společnost hází odpovědnost na stavební firmu, její jednatel dělá, že o ničem neví. Podle informací od vlastníků se k věci celkem laxně postavila i policie.
„Vzhledem k nákladnosti práce s azbestem se při opravách málokdy skutečně dodržují předpisy, jak s tak nebezpečným materiálem zacházet, a v takových případech může riziko zasáhnout i běžné obyvatele lokality, kde k opravám dochází,“ upozorňuje na stavebním portálu estav.cz lékařka Ivana Holcátová.
Azbest je přitom na první pohled skvělý stavební materiál. Má vysokou pevnost, malou objemovou hmotnost, je nehořlavý, lze jej jednoduše opracovat například řezáním. Jenže vdechování rozptýlených azbestových vláken ve vzduchu způsobuje nádorová onemocnění, varuje doktorka.
Nejčastějším pochybením při likvidaci je jeho doprava na skládku, kde by měl také podléhat zvláštnímu režimu. Jeho dovoz se musí předem ohlásit.
„Za poslední tři roky jsme provedli kolem dvou desítek kontrol původců odpadů s obsahem azbestu. Řešili jsme i případy skládek, kde nesprávně azbest zakryli,“ sdělila Právu mluvčí České inspekce životního prostředí Radka Nastoupilová.
Každopádně, jak potvrzuje klempíř a pokrývač Pavel Haba, azbestocementové šablony patřily mezi oblíbené krytiny. V rámci ČSSR se vyráběly v Berouně, Šumperku, Nitře. Jak píše na internetu, stále jsou hodně vidět v horských oblastech, kde jsou staré i přes osmdesát let. Buď vypadají jako šablony, nebo jde o vlnité desky.
„Koupil jsem deset let starý rodinný dům. Na zahradě jsem pak našel několik pohozených desek z azbestu. Je fakt, že je vidět, jak se z těch prasklin uvolňují taková jemná vlákna. Zakryl jsem s tím studnu, kterou mám stejně na zalévání. Ale asi bych to měl dát teda pryč…,“ reagoval jeden z domkářů v Černošicích na otázku, zda se s azbestem někde setkal.
Podle specialistů i taková jedna deska může okolí zamořovat vlákny. Nejhorší je, že riziko není vidět a neprojeví se hned.
