Až třetinu zimní spotřeby by mohl pokrýt plyn z Norska

Konkrétními technickými řešeními se má ve čtvrtek zabývat expertní skupina na úrovni náměstků ministrů pro energetiku EU.

„My jsme v tuto chvíli asi nejblíže tomu, abychom sem dostali v takovém případě, že by se tok plynu z Ruska zastavil, norský plyn přes plynovod NETRA, který by byl podle našich propočtů v optimálním případě schopen pokrýt zhruba něco mezi čtvrtinou a třetinou potřeby ČR v zimní topné sezoně,“ prohlásil Síkela v neděli večer v České televizi.

Podle dvou dobře informovaných zdrojů Práva, které mají přehled o jednáních na ministerstvu průmyslu, by díky kombinaci stávajících zásob plynu (nyní asi 28 až 32 dní), případné mírné regulace a právě dodatečných dodávek z Norska mohlo Česko v případě utažení kohoutů Ruskem vydržet několik měsíců, možná až 150 dní.

Obchod s plynem byl v ČR plně liberalizován, takže plyn nenakupuje sám stát, ale jednotliví obchodníci. „Nejen dodávky plynu z Norska ale budou muset být součástí celoevropského řešení, tak aby bylo možné zajistit dostatečně dodávky do zemí ve středu Evropy, které nemají přístup k moři, a tudíž k LNG terminálům. Proto ministr Jozef Síkela od počátku ruské agrese proti Ukrajině právě společný unijní přístup prosazuje,“ řekl v pondělí Právu mluvčí ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka.

Pouze necelá dvě procenta plynu na českém trhu pocházejí z domácí těžby, zbytek spotřeby, tedy 98 procent, pokrývá dovoz plynu z Ruska. „Lze očekávat, že při výpadku plynu z Ruské federace by v určitém množství mohl proudit z Německa. Pokud by došlo k dlouhotrvajícímu omezení nebo přerušení dodávky, musela by být snížena spotřeba,“ sdělil Právu ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Jak připomněl, pro takové případy stanovuje postup vyhláška č. 344/2012 Sb. Při stavu nouze lze omezit nebo přerušit sjednanou přepravu, distribuci a dodávku plynu všem zákazníkům. Regulace spotřeby plynu se provádí vyhlašováním odběrových stupňů, kterých je deset a vztahují se vždy k určitým, definovaným skupinám zákazníků. „Největším odběratelem zemního plynu, a to zejména v letních měsících, je průmysl, který by byl omezen jako první a byl by tedy nejvíce postižen,“ doplnil Čížek.

Podle tajemnice energetické sekce Hospodářské komory Lenky Janákové dává diskuse o vyhlášení regulačních stupňů v době, kdy plyn teče normálně, smysl pouze v případě, že by stát uměl „nespotřebovaný“ plyn uskladnit a následně jej využít v další topné sezoně.

„Od tohoto scénáře jsme zatím ale dost daleko. Takže omezovat průmysl, což by mělo významný ekonomický dopad, v tuto chvíli nedává smysl. Samozřejmě v případě regulace by byl nejvíce postižen zpracovatelský průmysl a další sektory, které jsou na dodávkách plynu přímo závislé a u kterých není možné plyn nahradit elektřinou,“ uvedla Janáková.

Firmy už nyní podle svých zástupců hledají cesty, jak na energiích šetřit, podle Janákové je nyní i patrná vyšší poptávka po fotovoltaice. „Technologicky zcela nahradit spotřebu zemního plynu je ale velmi obtížné. Bez plynu se neobejde například výroba oceli, skla, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách, ale i v dalších provozech napříč zpracovatelským průmyslem,“ upozornil Čížek.

Kvůli vyšším cenám plynu zdražila třeba i dusíkatá hnojiva a někteří jejich evropští producenti také omezovali výrobu. Podle mluvčího holdingu Agrofert Pavla Heřmanského plyn tvoří přibližně 90 procent varia­bilních nákladů výrobců minerálních hnojiv. Lovosická Lovochemie, která je součástí Agrofertu, omezila výrobu hnojiv už dvakrát, a to v prosinci a lednu. „V dubnu bude Lovochemie vyrábět bez omezení,“ sdělil Právu Heřmanský.