Článek
Konkrétními technickými řešeními se má ve čtvrtek zabývat expertní skupina na úrovni náměstků ministrů pro energetiku EU.
„My jsme v tuto chvíli asi nejblíže tomu, abychom sem dostali v takovém případě, že by se tok plynu z Ruska zastavil, norský plyn přes plynovod NETRA, který by byl podle našich propočtů v optimálním případě schopen pokrýt zhruba něco mezi čtvrtinou a třetinou potřeby ČR v zimní topné sezoně,“ prohlásil Síkela v neděli večer v České televizi.
Podle dvou dobře informovaných zdrojů Práva, které mají přehled o jednáních na ministerstvu průmyslu, by díky kombinaci stávajících zásob plynu (nyní asi 28 až 32 dní), případné mírné regulace a právě dodatečných dodávek z Norska mohlo Česko v případě utažení kohoutů Ruskem vydržet několik měsíců, možná až 150 dní.
Obchod s plynem byl v ČR plně liberalizován, takže plyn nenakupuje sám stát, ale jednotliví obchodníci. „Nejen dodávky plynu z Norska ale budou muset být součástí celoevropského řešení, tak aby bylo možné zajistit dostatečně dodávky do zemí ve středu Evropy, které nemají přístup k moři, a tudíž k LNG terminálům. Proto ministr Jozef Síkela od počátku ruské agrese proti Ukrajině právě společný unijní přístup prosazuje,“ řekl v pondělí Právu mluvčí ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka.
Spotřeba by se musela snižovat
Pouze necelá dvě procenta plynu na českém trhu pocházejí z domácí těžby, zbytek spotřeby, tedy 98 procent, pokrývá dovoz plynu z Ruska. „Lze očekávat, že při výpadku plynu z Ruské federace by v určitém množství mohl proudit z Německa. Pokud by došlo k dlouhotrvajícímu omezení nebo přerušení dodávky, musela by být snížena spotřeba,“ sdělil Právu ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Jak připomněl, pro takové případy stanovuje postup vyhláška č. 344/2012 Sb. Při stavu nouze lze omezit nebo přerušit sjednanou přepravu, distribuci a dodávku plynu všem zákazníkům. Regulace spotřeby plynu se provádí vyhlašováním odběrových stupňů, kterých je deset a vztahují se vždy k určitým, definovaným skupinám zákazníků. „Největším odběratelem zemního plynu, a to zejména v letních měsících, je průmysl, který by byl omezen jako první a byl by tedy nejvíce postižen,“ doplnil Čížek.
Firmy už šetří
Podle tajemnice energetické sekce Hospodářské komory Lenky Janákové dává diskuse o vyhlášení regulačních stupňů v době, kdy plyn teče normálně, smysl pouze v případě, že by stát uměl „nespotřebovaný“ plyn uskladnit a následně jej využít v další topné sezoně.
„Od tohoto scénáře jsme zatím ale dost daleko. Takže omezovat průmysl, což by mělo významný ekonomický dopad, v tuto chvíli nedává smysl. Samozřejmě v případě regulace by byl nejvíce postižen zpracovatelský průmysl a další sektory, které jsou na dodávkách plynu přímo závislé a u kterých není možné plyn nahradit elektřinou,“ uvedla Janáková.
Firmy už nyní podle svých zástupců hledají cesty, jak na energiích šetřit, podle Janákové je nyní i patrná vyšší poptávka po fotovoltaice. „Technologicky zcela nahradit spotřebu zemního plynu je ale velmi obtížné. Bez plynu se neobejde například výroba oceli, skla, používá se v automobilovém průmyslu, ve slévárnách, ale i v dalších provozech napříč zpracovatelským průmyslem,“ upozornil Čížek.
Kvůli vyšším cenám plynu zdražila třeba i dusíkatá hnojiva a někteří jejich evropští producenti také omezovali výrobu. Podle mluvčího holdingu Agrofert Pavla Heřmanského plyn tvoří přibližně 90 procent variabilních nákladů výrobců minerálních hnojiv. Lovosická Lovochemie, která je součástí Agrofertu, omezila výrobu hnojiv už dvakrát, a to v prosinci a lednu. „V dubnu bude Lovochemie vyrábět bez omezení,“ sdělil Právu Heřmanský.