Až 80 procent ženských obětí zůstává bez odškodnění

„Pouze čtvrtina obětí podá návrh na přiznání odškodnění. V naprosté většině případů k trestným činům dojde ze strany lidí, které oběť zná, jako je manžel, příbuzný či kamarád. Taková osobní vazba je překážkou. Velká část obětí také vůbec neví, že právo na odškodnění má,“ uvedla právnička organizace ProFem Petra Sýkorová.

Organizace analyzovala 556 rozsudků 72 českých krajských a okresních soudů. Verdikty se týkaly 611 ženských obětí ve 313 případech znásilnění, 216 domácího násilí a 122 nebezpečného pronásledování.

„V drtivém množství případů dojde k újmě, ať už majetkové, jako je roztržená bunda či ukradený náhrdelník, či nemajetkové, do které patří psychologické následky,“ podotkla Sýkorová.

O nárok na odškodnění musí oběť sama požádat. Podle výzkumu ale v pětině případů těch, které tak učinily, soudy nárok zamítnou a poškozené odkážou do občanskoprávního řízení.

„Odkaz do civilu se v zásadě rovná zamítnutí, protože v tomto bodě oběti nepokračují, nechtějí zvyšovat náklady na řízení, chtějí tuto kapitolu svého života mít za sebou a už se tím nezabývat,“ zdůvodnila Sýkorová.

Mezi nejčastějšími důvody, proč soudy nárok zamítají, jsou podle výzkumu bagatelizace činu či nezmíněné psychické následky ve znaleckých posudcích, omlouvání pachatele, zohledňování jeho životní situace či obviňování oběti.

„V rozsudcích jsme zpozorovali spoustu mýtů, jako že poškozená k chování pachatele přispěla svou podnapilostí,“ dodala Sýkorová.

Problémem je podle organizace i výše přiznaného nároku. Oběti, kterým bylo odškodnění přiznáno, průměrně žádaly 259 tisíc korun za majetkovou a 284,5 tisíce za nemajetkovou újmu. Soudy ale uznaly zhruba polovinu – 126 tisíc a 141 tisíc korun. Polovině žen navíc byla přisouzena částka nižší než 70 tisíc.

„Jsme nadšení z případů, kde se podařilo získat dvě stě tisíc. Ale často to jsou případy brutálního znásilnění, kdy žena zůstane rok doma, nechodí do práce a má sociální fobie. Ta výše je poté absolutní minimum. Částky ve výši od dvaceti do padesáti tisíc jsou proto absolutním výsměchem oběti,“ řekla ředitelka organizace ProFem Jitka Poláková.

Spolek nyní připravuje rozsáhlou publikaci výsledků výzkumu.

Příští měsíc se sejde s dalšími neziskovými organizacemi a zástupci ministerstva spravedlnosti, kde své závěry představí a pobaví se s nimi o možnostech zlepšení problematiky odškodnění.

„Třeba školení je velkou součástí řešení. Soudci se nesmějí bát sáhnout po vyšším odškodnění, policie a státní zástupci také musí informovat oběť před trestním řízením. Také je nutné apelovat na veřejnost, že možnost odškodnění tu je,“ dodala Poláková.