Článek
Auditoři, které včera Právo oslovilo, se na tom shodli s tím, že případný výrok auditora či jiného znalce nemůže vnést do Čunkova případu nové světlo a pravděpodobně bude jen bezcenným dokumentem, o který by se vicepremiér nemohl s úspěchem opřít ani před případným soudem.
„Nelze z něj vůbec nic zjistit“
„Z obyčejného auditu nelze zjistit vůbec nic. Auditor nebude mít nikdy šanci zjistit, zda dostal o veškerých aktivitách pana Čunka kompletní a důvěryhodné informace,“ řekl Právu například jeden z nejrenomovanějších pražských auditorů, který si nepřál být jmenován.
„Nikdy bych podobné zadání nepřijal, protože bych nebyl schopen dostát závazkům a povinnostem auditora. Je otázkou, co pan Schwarzenberg pod pojmem audit vůbec myslel, ale podle mě jde pouze o matení veřejnosti politiky,“ dodal.
Auditor Petr Ambrož Právu řekl, že k prozkoumání rodinného hospodaření může auditor vycházet jenom z toho, co mu prověřovaná osoba předloží.
Prověří jen obdržené podklady
„Při auditu se sice můžete snažit něco dohledat, ale stejně můžete vycházet jenom z toho, co je vám předloženo. Pokud vám subjekt některé doklady nepředloží, tak je nevyčenicháte,“ uvedl Ambrož.
Informace kromě dokladů od prověřovaného může auditor vyhledat v obchodním či živnostenském rejstříku či v jiných veřejně přístupných databázích. Od finančního úřadu či od banky informace bez povolení prověřovaného auditor ale nedostane. „Je ale v jeho zájmu, aby dal k dispozici své daňové přiznání ověřené finančním úřadem,“ poznamenal auditor.
Pokud rodinné finance Jiřího Čunka prověřovala policie a nepřišla na žádné pochybení, tak podle Ambrože auditor jen těžko přijde na nové skutečnosti. „V obecné rovině bych si od toho moc nesliboval, protože ten auditor nemá moc možností zjistit něco nového,“ řekl Ambrož.
Podle některých expertů by o něco přesvědčivější obraz o stavu Čunkových financí mohl teoreticky dát takzvaný forenzní audit, který je proti běžnému auditu cílenější, jde více do hloubky a zpravidla by měl přinést důkazy, které by obstály před soudem.
„Zde by byl zřejmě na místě například forenzní audit, který se zaměřuje na peněžní toky a snaží se rozkrýt případné problémy. Například kdo za kterou firmou stojí či kam vlastně směrovala platba, zda ceny či jiné podmínky jsou běžné atd. To se při bězném auditu až tak nedělá. Při něm se zaměřujeme spíše na věrné zobrazení stavu hospodaření a a priori nehledáme podvod,“ vysvětlil Jiří Šmíd ze společnosti Top Audit Bohemia.
Auditor by podle něj měl například zjistit, zda jsou správně a úplně zaúčtovány pohyby na jemu známých bankovních účtech. „Pokud však existují jiné, auditorovi neznámé účty či pohyby v hotovosti, zjistit nelze. To je právě úkol pro forenzní audit. Ovšem ani při něm se nemusí zjistit celá pravda,“ zdůraznil Šmíd.
Kníže si audit zaplatí sám
Schwarzenberg včera oznámil, že si finanční prověrku předsedy lidovců Čunka zaplatí ze svého, a že si už i vybral firmu, která ji má do 1. července provést. „Název firmy a cenu za její služby zatím pan ministr nechce zveřejnit,“ řekla včera Právu mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.
Největší auditorské firmy jako Deloitte, KPMG či Ernst & Young se včera vzhledem k citlivosti případu nechtěly k Schwarzenbergovu úmyslu konkrétněji vyjádřit.
„Slovo audit se používá v mnoha různých souvislostech. Nejčastněji to je v souvislosti s auditem roční účetní závěrky. Používá se ale i v širším smyslu slova jako i jiné nezávislé šetření,“ sdělil jen Právu vedoucí partner Deloitte pro Českou a Slovenskou republiku Michal Petrman.
