Atentát na Fica je selháním bezpečnostních složek, říká expert

Podle čeho soudíte, že došlo k pochybení?

V uzavřeném prostoru, jako je parlament, lidi proženete přes rentgeny, zářiče, které odhalí jakoukoliv zbraň. Na veřejném prostranství je ochrana premiéra velice těžká, proto tam byla policie všudypřítomná. Na záběrech je vidět, že policisté byli přítomní i v civilu mezi veřejností. Nezabránili nicméně tomu, že někdo pronesl zbraň až k premiérovi a vystřelil po něm. Zcela zabránit tomu nemůže sebelepší ochranka, ale ta ochrana měla být odolnější.

Útočník podle všeho střílel z krátké zbraně, musel proto přijít na krátkou vzdálenost. Ochránci měli zareagovat. Pokud je zima, zbraň se v kabátu lehce přehlédne, ale bylo teplo. Pokud má člověk zbraň u sebe nebo jsou všichni ostatní spoře odění a daný člověk je v kabátu nebo bundě, to je první signál, že se něco děje. Když člověk zavolá na premiéra, přivolá si ho, chce mu podat ruku, ochránci musí hlídat, co má v ruce.

Počítají ochránci s tím, že politik půjde k lidem „na dotek“?

Policie s tím musí počítat. Poučí politika, že by neměl jít přímo k lidem. Pokud je riziko pomíjivé nebo není známá informace, že něco bezprostředně hrozí, policie dá politikovi doporučení a ten to buď bude respektovat, nebo si to udělá podle sebe. Že jde lidem politik podat ruku, to je naprosto přirozené a policie s tím musí počítat.

Vytváří se nicméně bezpečná zóna, ta se měla protáhnout podstatně dál. Pokud politik vidí bariéru blízko lidem, jde jim logicky podat ruku.

Nemohl tam být nesoulad mezi ochrankou a dalšími bezpečnostními složkami?

To si nemyslím. Z taktických důvodů nemůžu říct, kolik lidí chrání například českého premiéra, ale je to hodně ozbrojených a vycvičených lidí, na Slovensku je to velmi podobné. Když se má na určitém místě a v čase objevit premiér či prezident, policie už čtrnáct dnů předtím komunikuje s místní policií, domlouvají se, jak si přerozdělí činnosti.

Těsný kontakt má na starost ochranka, ale celý perimetr kolem hlídá místní kriminální policie a vyčleněné jednotky z ochranné služby. Pokud jsou to velké akce, nasazují se policejní odstřelovači, ale to si nemyslím, že by byl tento případ.

Byl jsem ředitelem Služby pořádkové policie. Když se přesouvá prezident, premiér, chráněné osoby nebo prezidenti ostatních zemí, ochranka s námi s dostatečně dlouhým odstupem komunikovala, co bude zajišťovat pořádková policie, co budou zajišťovat oni, jaké budou trasy, náhradní trasy. Byl jsem do toho vtažen, viděl jsem, jak ochránci přemýšlejí.

A jak se zachovali ochránci po střelbě?

Viděl jsem, že policie po tom člověku hned po střelbě skočila, spoutali ho, zadrželi živého. Jejich reakce po tom výstřelu byla adekvátní a rychlá. Ochránci uchopili chráněnou osobu, vytvořili vnější perimetr proti střelci a hlídali, aby nedošlo k dalšímu výstřelu. Poskytli první pomoc a chráněnou osobu naložili do auta. Na to jsou cvičení, aby okamžitě odjeli z místa, to udělali bravurně. Je vidět, že na to trénují, ale kontakt s ozbrojenou osobou podcenili.

Bude se teď více hlídat kontakt mezi politiky a veřejností i v Česku?

Nevzpomínám si, že by na Slovensku za celý můj život došlo k podobné události. Tak dlouho jsme si mysleli, že se nic nemůže stát, až jsme se ukolébali. Zlepší se taktika, jak pro takové případy postupovat.

Znám to z útoku masových střelců, vždy se může najít následovník, který si řekne: když to jde na Slovensku, tak to jde tady taky. Takoví osamělí vlci mohou být hrozbou. Proto bude muset policie přijmout tvrdší restrikce, teď mají pádný důvod, že k takovým událostem skutečně může dojít. Policie s politiky budou na to téma velmi důkladně komunikovat, aby se neopakovalo to, co se stalo na Slovensku.