Ať staví jinde. Památkáři i místní nechtějí obří průmyslovou zónu u šikmého kostela

Panattoni Smart Park Karviná na ploše 330 tisíc metrů čtverečních má stát mezi bývalým Dolem Barbora a Ostravskou ulicí, která spojuje Karvinou s Ostravou, v karvinské části Doly. Půjde o pět hal, roh té nejbližší bude od šikmého kostela vzdálen 400 metrů.

„V rámci náhradní výsadby, která bude v celém areálu, plánujeme dosadit zeleň i směrem k průčelí kostela a zamezit tím jakémukoliv vlivu parku. Turisté i místní obyvatelé mohou být v klidu, pohled od kostela nebude jakkoli narušený a bude v podstatě úplně stejný jako doposud,“ tvrdí regionální ředitel developera Matěj Hejma.

Kvůli projektu provedla Karviná před časem dílčí změnu územního plánu. Památkáři s ní však nesouhlasí a požádali o její přezkum.

„Hlavním důvodem je, že pořizovatel změny se dostatečně nevypořádal s našimi připomínkami,“ sdělil Michal Zezula, ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu. Upozornil také, že vědecké výzkumy hodnotí zaniklou Karvinou jako jedinečnou posttěžební krajinu v rovině architektonicko-urbanistické, archeologické i jako místa paměti.

„Území může mít nové využití, je ale nutné chránit veřejný zájem na uchování kulturně-historického a archeologického dědictví,“ doplnil s tím, že jde o území s archeologickými nálezy první kategorie.

Zezula současně poukázal, že v lokalitě se nachází několik významných kulturních památek. Kromě kostela a části dolů Barbora a Gabriela jde i o místo paměti obětí několika důlních neštěstí a nucených prací v průběhu 2. světové války.

„Změna územního plánu otevírá cestu k nové zástavbě v podstatě bez jakékoliv regulace a zohlednění specifik daného území,“ varuje.

Ochránit území staré Karviné před přeměnou na průmyslovou zónu by mohla Akademie věd, která už činí kroky k podání návrhu na jeho prohlášení za kulturní památku.

Proti stavbě je i spolek Stará Karviná, který má za to, že vybudování stohektarové zóny by znamenalo trvalou devastaci největší zelené plochy v Karviné. Požádal už proto o prohlášení lokality za plošnou přírodně-kulturní památku.

Předsedkyně spolku Tereza Ondruszová uvedla, že častým argumentem pro vybudování průmyslové zóny je vysoká nezaměstnanost v regionu, která dosahuje 8,3 procenta. „Zásadnějším problémem je ale pravý opak, tedy trvalý a prohlubující se nedostatek pracovníků, který se řeší najímáním agenturních pracovníků ze zahraničí,“ uvedla.

Ondruszová se diví, proč developer nechce stavět v Karviné jinde, například na ploše 129 hektarů vzniklé revitalizací bývalých kolonií Nový Jork a Mexiko a bývalého dolu Hohenegger. „Nabízí stejnou dopravní obslužnost, je zplanýrovaná a nerostou na ní tisíce stromů. Stačilo by jen změnit územní plán,“ míní.

Podle Šárky Šimoňákové (ANO), náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje, je však lokalita v územním plánu vedena jako průmyslová zóna už od roku 2006.

„Karviná byla hornické město. Když stát ustoupil od fosilních paliv, tak prošla transformačním procesem. Pokud tady neuděláme něco moderního pro děti lidí, kteří pracovali v hornictví, tak se Karviná vylidní. Pro nás je ta průmyslová zóna jednoznačným přínosem,“ zhodnotil náměstek primátora Karviné Vladimír Kolek (ANO) a přislíbil, že magistrát vybuduje v areálu někdejšího Dolu Gabriela pietní místo s muzeem, které bude důstojnou připomínkou staré Karviné.

Generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko Pavel Sovička uvedl, že proces povolování stavby zahrnuje i archeologické průzkumy, z nichž případně vyplyne, zda je potřeba zachránit určité části nebo se některým vyhnout.

Kdo do průmyslové zóny přijde, to developer zatím neví, půjde prý ale o takzvaný moderní průmysl.

„Oslovujeme investory, až když máme připravena veškerá povolení,“ vysvětlil Sovička. Panattoni zatím ani nepatří pozemky, na kterých chce stavět. Je však dohodnuta na jejich odkupu se společností Asental Zdeňka Bakaly.

Regionální ředitel společnosti Hejma nastínil, že lokalita byla před časem zařazena do strategicky významných investic státu. To znamená, že spadá pod tzv. liniový zákon.

„My doufáme, že právě díky tomuto speciálnímu módu budeme schopni termíny dodržet,“ poznamenal s tím, že aktuálně podala společnost žádost o získání stanoviska EIA. „Předpokládám, že v dalším roce začneme pracovat na rozhodnutí povolení k záměru a o rok později budeme moci začít stavět,“ uzavřel a dodal, že by pak první fáze projektu mohla být uvedena do provozu v roce 2027.