Ať platí taky. Rakušan chce zapojit zbrojaře do zpřísnění systému držení zbraní

Informace o nákupech se sbíhají v Centrálním registru zbraní, ten je ovšem nutné do 1. ledna 2026 přeprogramovat, protože informace z něj mají mít nově i lékaři. Ti na svém počítači uvidí, zda je pacient držitelem zbrojního průkazu, a v případě zhoršení jeho zdravotního stavu budou muset informovat policii. „Tato debata se zbrojaři o financování je zcela legitimní a na místě,“ prohlásil Rakušan v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce.

Podle ministra mají čeští zbrojaři velké zisky i kvůli válce na Ukrajině. Zda by se mělo jednat o daň z neočekávaných zisků, sektorovou daň nebo dobrovolné příspěvky, už ministr neupřesnil, pouze dodal: „Buďme politicky upřímní, jak se debata vede. V minulém volebním období to zavedl Andrej Babiš, když řekl: Nezavedu sektorové daně pro banky, ale budu chtít investice do konkrétních projektů.“

Na toto téma navázal i premiér Petr Fiala (ODS), který v rozhovoru pro Novinky prohlásil: „Jsem málokdy pro speciální daně. Nemyslím si, že bychom se měli podle různých situací nebo nálad trefovat do jednotlivých sektorů, ale samozřejmě debata o bezpečnosti ve školách a bezpečnostních opatřeních je na místě.“

Zbrojaři zatím s nápadem úplně nesouzní. Vůči případnému novému zdanění se vymezil Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. „Už dnes jsou podmínky pro podnikání v naší oblasti velmi komplikované, až nepřátelské. Toto by byla poslední kapka,“ prohlásil.

„Kdyby došlo k dalšímu zdanění, jsem přesvědčen, že do několika let všichni investoři z České republiky odejdou a budou vyrábět jinde. V případě bezpečnostní krize pak nebude mít český stát kam sáhnout, protože covid ukázal, že za krize dosáhnete jen na zboží vyrobené na vlastním území,“ řekl Hynek.

Odmítl i Rakušanovu úvahu, že by se nezavedla sektorová daň, ale zbrojařské firmy by „dobrovolně“ investovaly do předem vybraných projektů. „To je v podstatě vynucování si charity,“ řekl Hynek s tím, že sám ministr ho na toto téma zatím neoslovil.

„V rámci koalice téma zatím nedošlo do širší diskuse,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Šimon Heller (KDU-ČSL). „Nebráním se jí, ale měla by případně mířit k systémovému řešení. Neměli bychom říct jen: máte velké zisky na Ukrajině, tak zaplaťte něco, co je potřeba. Podnikatelské prostředí by mělo být předvídatelné,“ vysvětlil Heller.

Na začátku února by se podle něj mělo konat jednání takzvané K10, kde budou zástupci všech koaličních stran a kde by se toto téma mohlo řešit.

Podle Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), která také zasedá ve výboru pro bezpečnost, musí být prioritou digitalizace a propojení systémů registru zbraní, policie a lékařů. „V návrhu zákona to je až od roku 2026, což nechápu,“ sdělila. Ministr Rakušan v minulosti naopak kritizoval předchozí vládu, že nový zákon o zbraních ani nepředložila Sněmovně.