Ať lidé s trvalým pobytem na úřadě přijdou o řidičák i živnosťák, žádají obce

Ministerstvo vnitra chce proto zneužívání úředních adres vystavit stopku. „V současné době pracujeme na věcném záměru zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech, který by měl řešit i uvedenou problematiku. Podle Legislativního plánu prací by měl být předložen vládě do března 2015,“ sdělila Právu mluvčí úřadu Hana Malá.

Jaké přesné řešení ministerstvo vnitra plánuje, zatím není jasné. Ani to, zda bude chtít možnost mít trvalý pobyt hlášený na úřadě pouze omezit, nebo úplně zakázat. Ze statistik, které ministerstvo poskytlo Právu, však jasně vyplývá, že není na co čekat. Například k 1. lednu evidovalo ministerstvo téměř 360 tisíc lidí s trvalým pobytem na úřadě. Za posledních pět let se počet více než zdvojnásobil.

„Mělo by to (připravovaný zákon – pozn. red.) řešit i tuto problematiku, aby to číslo kleslo,“ uvedla Malá.

Po změnách volají například města a obce. „Je to neustále rostoucí nepořádek ve státě. Naprostá většina těch lidí nejsou bezdomovci, jenom jsou vyčuraní,“ říká kladenský primátor a šéf Svazu měst a obcí Dan Jiránek (ODS).

Obce to zatěžuje kvůli tomu, že jim chodí pošta pro lidi, kteří jsou oficiálně bez domova, ale i proto, že mnohdy samy zbytečně platí poštovné, když se někomu snaží doručit zásilku v rámci správního řízení. Třeba kvůli pokutě. A nejde jen o obce, ale i o policii nebo soudy.

„Je potřeba zabránit masívnímu zneužívání,“ uvádí Jiránek rezolutně. A zároveň nabízí možné řešení. „Svaz měst a obcí trvale navrhuje, aby takoví lidé neměli živnosťák, neměli řidičák, neměli pas a podobně. Protože jestli jsou to opravdu bezdomovci, tak samozřejmě tyto věci nepotřebují,“ míní Jiránek.

„Podle nás by to byl elegantní způsob, jak ty lidi přinutit, aby se hlásili opravdu na adresu, kde se zdržují. Nikoli na umělou adresu ohlašovny,“ dodal pro Právo Jiránek.

Řešením by podle něho ale nebyl úplný zákaz. Je totiž třeba myslet na lidi, kteří skutečně nemají kde bydlet. Například bezdomovci nebo matky s dětmi v nouzi.

V některých budovách, v nichž sídlí obecní úřady, navíc podle Jiránka fakticky někdo bydlí. V současné době je podle Jiránkových slov nemožné tyto obyvatele odlišit od těch, kteří na úřadě žijí jen naoko.

Častým důvodem, kvůli kterému si lidé zařizují bydliště na úřadě, jsou dluhy. Názor, že úřední adresa dokáže ochránit před exekutorem, je ale podle zástupců Exekutorské komory České republiky pouhou fámou.

„Skutečný pobyt neplatiče a místo, kde má uložené svoje věci, je soudní exekutor schopen na základě informací od různých institucí a orgánů dohledat během několika minut,“ uvedl k tomu člen prezidia komory Jiří Prošek.

„Účelové jednání dlužníka tak pouze neúměrně a zbytečně zaměstnává úředníky obecních úřadů,“ doplnil na toto téma pro Právo Prošek.

Pokud chce dlužník prostřednictvím odhlášení trvalého pobytu pouze docílit toho, aby mu nebylo možné doručit poštu, je tím podle mluvčí komory Petry Báčové sám proti sobě, když pak neví o tom, co se děje. Navíc platí fikce doručení. To znamená, že i když si dotyčný úřední zásilku nepřevezme, po deseti dnech se považuje za doručenou.

Úřední adresy často využívají i nepoctiví podnikatelé. Typicky živnostníci, kteří si nechají předem zaplatit za práci, kterou pak neodvedou. Když se je jejich podvedení zákazníci následně snaží najít, zjistí, že tito podnikatelé oficiálně bydlí na obecním úřadu.

„Vezměte si třeba, že živnostník nabízí lidem nějaké služby, ale tvrdí, že bydlí na magistrátu. Jak ho člověk, který bude chtít něco reklamovat, může sehnat? Nemůže,“ podotýká Jiránek.